WingsLotus35

Jediný co na tomhle filmu zpočátku vypadalo zajímavě, bylo zasazení v době koronáčové, a přesto s tím neumí pracovat. Tenhle týpeček Andy Mitton je asi "tvůrce" odkojený studiem Asylum, protože ten film má přesně tyhle sračkový rysy: od scénáře, přes střih až po samotný herce, akorát ta kamera jakž takž pokulhává. Příběh je jedno obrovský klišé v podobě odehrávání se v 90% ve snu, a ještě k tomu příšerně udělaný. Bubák s maskou morovýho doktora je fakt směšný, a to že ho jde na konci vyřídit tím, že se mu upižlá hlava pilkou je jenom neskutečně trapný. Postavy trpí fakt těžkou sklerózou říznutou Alzheimerem, protože podle toho jak jednají jsou i chovanci z Bohnic úplní géniové. Párkrát jsem se nad tím tak lehce pousmál jak blbý to je, ale většinu času jsem se jen chytal za hlavu a ptal se sebe "Na co se to do prdele dívám? A hlavně proč?!" Aspoň že tohle cosi vymáchaný v dehtu blbých zápletek a protáhnutý stokou klišé bylo dlouhý jen hodinu a půl.

Recept byl prostý, vyhrabte veškerý dohledatelný i "nedohledatelný" informace od superhrdinů po až padouchy ze všech možných koutů Marvelu a DC, a ono z toho něco vyleze. No a výsledkem je toto trochu potemnělý béčkově zavánějící dílko se Sylvesterem Stallonem v hlavní roli. Ten jediný je ve svý roli jako ryba ve vodě, protože to už má za těch 40 let s Rambem pěkně našlapaný. Ostatně od Ramba jsou tady převzatý i nějaký ty archetypy: zapšklej (super)bojovník co se stáhnul z veřejnýho prostoru aby si v klidu mohl dožít svůj život, jako hobby má spravování rozbitejch věcí (to Rambo buď smrděl v klášteře nebo ve Vietnamu sázel rejži) no a najednou mu do toho jeho klidnýho zenově naladěnýho života vleze nějakej bordel, který, ač sám nechce, musí zase uklidit. Do toho mu za prdelí visí děcko o který se musí nedobrovolně starat, a z toho se vyklube nějakej ten trochu závažnější vztah adoptivní fotr + adoptivní syn. I když tam byl jakože nějakej ten zvrat v podobě že hlavní hrdina je ve skutečnosti padouch, tak tam bylo od začátku zbytečně až moc náznaků, že to tak určitě dopadne.

Upřímně nevím co si mám o tomhle snímku myslet. Na jednu stranu jsem na vážkách z toho, že jsou tady lidi co lžou o vlastní minulosti (což by nebylo neobvyklé) a ještě si k tomu kradou minulost cizí a vydávají ji za svou. I takovým by se měl mediální prostor věnovat a upozorňovat na tyto nedostatky. Na straně druhé tu jsou novináři a nějaká ta novinářská etika, která i přes všechny získané doložené důkazy ustoupí s odůvodněním, že se to hezky poslouchalo a vyvolalo to zájem o dějiny. Tak kde je vlastně ten problém. No v první řadě to, že postava Pavly Beretový - která zde reprezentuje prestižní časopis Reflex - se nakonec nerozhodne veřejně publikovat získaná fakta, se kterými se v prvé řadě snažila (ač neúspěšně) konfrontovat postavu Bohdalky, a to dokonce i později přímo na její žádost o publikaci "pravdy o její minulosti" ten článek nenapsala a nezveřejnila. Tohle vyvolává silné reflexe toho, že se nejedná o renomovanou reportérku, ale spíše o bulvární plačku, která pro dobrý příběh zahodí veškeré protichůdné argumenty. Divím se tomu, že se pod tohle Reflex podepsal vzhledem k tomu, že se jedná právě o seriózní časopis. Pak je tady samotná hlavní postava Jiřiny Bohdalové, která celý tenhle tyjátr zpunktovala jen aby se vyhrabala z dluhů po svým sviňákovi starým a udělala si kariéru se státním vyznamenáním navrch postavených lži. Nakonec po všech těch konfrontacích od novinářky a dcery dojde v ní sice k nějakému obratu svědomí, ale to už zase otočí i ti ostatní a rozhodnou se tohle rozehraný divadlo hrát dál. Z hlediska hereckých výkonů je zde samozřejmě famózní výkon Jiřiny Bohdalové, která to i ve svých 93 letech zahrála na výbornou. Ostatní hráli spíše druhé housle, ale žádný problém jsem s tím neměl. Otázkou nakonec ale však zůstává, zdali film dodal to co měl a nevyvolal tak zbytečnou kontroverzi.

Opět se zde ukazuje efekt leštěnýho hovna. Všechno vypadá krásně - až skoro autenticky špinavě a surově, což podporuje i přidaný filtr s dalšími efekty - a kamera je skvělá (až na akční scény, ty vypadají jako by je točil člověk s parkinsonem, který si ještě pro jistotu přihnul 3 promile chlastu pro dodatečný třas navíc), a kostýmy jsou nádherný. To furt ale nemění nic na tom, že je to kus hovna. Na to že to dělali Francouzi, kteří do toho narvali fůru prachů, bych ale čekal, že k adaptaci (sice brakově populárních) románů svého národního autora budou přistupovat úplně jinak. Celý to je napsaný a natočený jako by to dělal (pod)průměrný maturant přistupující k povinné maturitní četbě (jakože Tři Mušketýři jsou maturitní četbou) a to ještě v tom "lepším" případě. V tom horším se jen podívali na veškerý předchozí adaptace, včetně toho nesmyslnýho Hollywoodskýho bordelu, který si na Mušketýry jen hraje, a udělali z toho jen takový výcuc, který si vzali do svýho scénáře. Hvězdně vybraný herecký ansámbl v podobě Vincenta Cassela a Evy Green - která jinak umí hrát prvotřídní mrchy a tady nemá moc prostoru (což snad bude vynahrazeno ve druhé části) - nijak situaci filmu nezlepšují a role jsou jim jako špatně ušitý oblek. Tohle je opravdu velký zklamání, ale můžu být ještě rád, že do toho nebyla naplno zapletená zmrdská korporátní diverzifikace, protože to už by bylo na úrovni ZmrDisneyho nebo Zmrdflixu.

Eeeh... Jak to říct? Až teprve teď a tady v tý řadě se "doopravdy" děje to, okolo čeho se první řada jaksi motala. Jenže ten efekt nějakýho mystična dorazil za prvé pozdě, a za druhé není nijak extra zajímavej, spíš jen očekávanej. Furt se tam dokola mele o nějakým neurčitým TOM, který všechny ovládá, ale moc se neprojevuje, a když už tak jenom tak všechny postraší aby se neřeklo. Což ale na postavy stačí, protože se postavy můžou posrat jen z toho, že na ně matička příroda pohrozí prstem, a tak se prostě dají naplno na šamanismus a lidský obětiny, který pak z nedostatku jinýho jídla prostě sežerou. To by bylo k lince z minulosti. Linka ze současnosti je ale totální komedie oproti řadě předchozí, a že předchozí řada byla v tomhle bodu už dost směšná. V hereckým ansámblu dorazí jako posila poslední záchrany Frodo Pytlík z Hobitína v roli stejně jetýho amatérskýho psycho detektiva jako je Christina Ricci, a tvoří tak společně vcelku zábavnej psycho páreček rádoby kriminalistů/zločinců. To je ale tak jediná změna k lepšímu, jinak všechno ostatní zůstalo při starým, nebo se (jak je výše uvedeno) všechno zhoršilo. Tempo je stejně pomalé a tak k smrti ubíjející jako předtím, což na devítidílnou o díl kratší druhou sérii taky není k dobru. Jestli třetí řada nebude poslední, a vůbec se jí dočkáme, tak opravdu nevím, do jakých sáhodlouhých rozměrů hodlaj tvůrci tuhle - docela časově dost jasně vymezenou - dějovou linku vůbec natahovat.

Uff, tak tohle bylo teda dost odlišný kafe než jaký jsem očekával. Celý tohle - ani nevím co přesně - se tváří na první pohled jako horor, na druhý pohled to sklouzává k mysterióznímu thrilleru, a nakonec se z toho vyleze něco, co vypadá jako kdyby to měl v prackách Mike Flanagan během acidovýho Zmrdflixovskýho tripu (který stále bohužel trvá v podobě nudných hororů). Začíná to docela slibně, ale už tak od třetího dílu mi potají docházelo, že se nikam za těch 10 dílů ten děj roztaženej na dvojatý linky moc neposune. To se samozřejmě celý potvrdilo a tak přicházel jistý dojem znechucení z toho, že hororový prvky tam jsou jen tak občas hozený, aby se neřeklo, že tam nějaký ten hrůzostrašný element není. Příběh je jednoduše šablona obšlehnutá ze Zrtacených, akorát s tím rozdílem, že některý zvraty a rozuzlení jsou naprosto směšný. O postavách se taky moc nedá mluvit ve chvályhodném slova smyslu. I když jednají v afektu, tak to nepůsobí autenticky a spíš to sklouzává ke grotesknímu žánru. Z hereckých výkonů mě asi nejvíce oslovila Christina Ricci, která i po těch letech dokázala zahrát naprostýho psychopatickýho pošuka, přesně jako v devadesátkový Addamsovic famílii Wednesday. Jinak mě nijak zvlášť ostatní výkony neoslovily a nezaujaly. Doklepu i tu druhou řadu, jen tak aby se neřeklo.

Dělat spin-off k už tak dost bídnýmu filmu je už opravdu zoufalost sama. Navíc - když už ani ta samotná postava Elektry v Daredevilovi předvedla úplný kulový jak z hlediska scénáristickýho, tak i z hlediska hereckýho - musí být přece stoprocentní záruka toho, že to půjde do kopru už na samotným začátku. Tady to je ale posunutý o laťku dál, co se týče kreativního bankrotu. Příběh je ještě mizernější než jeho už dost nudný předchůdce, akční scény působí jako by je dělal Steven Segal (což není vůbec dobrá vizitka) a Garner jakožto Elektra působí ještě víc znuděně než slepoň Affleck jakožto drzej ďábel v předchozím filmu. Nejsměšnější scénou ve filmu je souboj mezi všude poletujícíma hadrama a samotnej "obrovskej" příběhovej zvrat v podobě toho, že nic nebyla náhoda a tak to bylo předem naplánovaný, je opravdu na přes držku. Nevím jestli jsem rád, že jsem po zhlédnutí nedostal mozkovou obrnu a do konce života tak s povislým koutkem huby neslintal do koberce, ale byl jsem tomu reálně blízko.

Jó Marvel svět to měl počátkem tisíciletí dost těžký. Novou nejvyšší laťkou tehdejších marveláckých superhrdinských komiksových adaptací byl Raimiho Spider-Man, a tohle se k ní ani zdaleka nepřiblížilo. Ben Affleck v hlavní roli hraje svou postavu jak znuděnej puberťák v depresích závislej na xanaxu a LSD. I blbej vykotlanej strom by tu roli zvládl zahrát líp. Co se týče dalších postav a jejich obsazení, tak to je taky tragédie. Garner jako Elektra vůbec neví která bije, a když už se vůbec nějakým způsobem projeví, tak je to jak sledovat šneka se plazit - sice nějaký pohyb vydá, ale ve výsledku se posune jen o pár nanomlilimetrů, pokud se na něj někdo nedívá víc jak týden v kuse. Duncan, kterej ještě v tý době těžil popularitu ze Zelený míle, měl zřejmě za úkol se svou rolí Kingpina zasadit o větší popularitu, ale v závěru mu to vůbec nic nepřineslo. Spíš to bylo celý jen na škodu jak herci, tak i postavě Kingpina, a v samotným filmu byl využit naprosto minimálně. Jedinej Colin Farrell byl jako Bullseye skvělej, a na herci samotným bylo zřetelně poznat, že si tu roli užívá. Co se týče příběhu, tak je to taky docela dost bídně odvyprávěná celkově ničím nezajímavá tuctovka. Akce je stupidní, nudná a chvílema i směšná. Jednu hvězdu za Farrella, víc si tohle upatlaný svinstvo nezaslouží.

Slíbil jsem si, že už do týhle žumpy plný ničeho už nespadnu, a jsem v ní zas zpátky ty vole. No, Nárožnej sice potahal svým nostalgickým trailerem na první část, ale tady už není co tahat. Od prvního dílu se absolutně nic nezměnilo. Je to furt ta samá nezáživná nuda a když už se snaží být jakože něčím zajímavá, tak to kolosálně posere. Kupříkladu to jsou jakože odvyprávěný niterně procítěný životy hlavních postav, kde se jakoby ukáže, že měli všichni nachlup stejnej život na hovno. A teď se nacházej ve svízelný situaci, kde musej bránit jednu blbou vesnici před rádoby tyranským impériem. To udělaj tak, že nejdřív ve slow motionu kosej obilí (z těchto záběrů mají stojáka maximálně tak reklamní agentury, který mají zadání udělat reklamu na pečení chleba a samotnej rejža Šnajdr), pak cvičej vesničany v tom, že tímhle ostrým na konci světelný mačety se bodá, a že hlavní u bouchačky se nemíří proti sobě do oka. Pak přijde samotnej epickej boj na život a na smrt za záchranu osady. Bojový taktiky jak rebelů, tak i velkýho zlýho impéria stojej tak neuvěřitelně za vyližprdel, že by to i vyprcanej Pepík z pátý bé s diagnostikovanou leukémií, rakovinou, dyslexií a podprůměrnou inteligencí vymyslel líp. No a na samotným konci, když už tohle debilní melodrama končí, a ostatní přeživší pohřbívaj svý hrdiny, kteří neskutečně dramaticky (tzn. nejnudnějc a hrozně smutně) zdechli, tak jako diváci dostaneme ještě jeden kopanec do prdele v podobě toho, že možná tam někde v plesnivým rohu rodí nějaká třetí část. PROBOHA JEN TO NE! Ale můj masochismus už potají jásá radostí. Nejhorší věcí na tady tom "spektáklu" jménem Rebel Moon je, že Zeki Snajpr si myslí, že je tak dobrej střelec, a že svoji švidravou střelbou stvořil nový fenomén, a Zmrdflix mu to ještě celý pokrejvá. AKORÁT ŽE VŮBEC!

Pro někoho zábavná nostalgická procházka, pro někoho velmi zajímavá historická edukativní osvěta se zaměřením na gaming a pro někoho naprosto španělská vesnice. Asi takhle by se dali definovat diváci tohoto desetidílného, v souhrnu dvouapůlhodinového, dokumentu. Za mě velmi dobře provedený a uchopený projekt, který se mazlí s prostřihy a odkazy na různé filmy a dobové materiály. Jediné co mě mrzí je jen to, že se dokument nezaměřil na více slavných herních projektů (Posel Smrti, Gooka, významná spoluúčast na Warcraftu 3, atd.), ale to už je jen a pouze mé hnidopišství. Jinak ty nejvýznamnější české videoherní momenty zachycuje perfektně. Třešničkou na dortu v podobě voiceoveru Bětky Trojanové je čistou potěchou pro ucho.