Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (642)

plakát

Zámek Nekonečno (1983) 

"Rasismus je strašně blbej lék na neduhy lidský společnosti. Jednou honěj černochy, podruhý honěj Židy, dneska honěj Židi Araby. A vždycky jde o něco jinýho než o barvu pleti nebo o druh náboženství. Obyčejně jsou v tom veliký peníze nebo území a nejhorší je když jde o to aby někdo mohl někomu zdupat jeho názor..."

plakát

Navždy (1989) 

Spielbergovo fantasy-romantické drama z prostředí pilotů hasičských letadel, které nefunguje. Důvod je prostý. Spielberg nedostatečně potlačil své ego. Jen tak by mohly být vztahy mezi jednotlivými postavami dostatečně výrazné a nosné, aby si je mohl divák vychutnat. Pokud můžu nabídnout srovnání, tak Clint Eastwood právě tohle pochopil velmi dobře a dal vzniknout nádherné romanci Madisonské mosty. Zatímco Spielberg je ve snímku Always snad z každého záběru jasně rozpoznatelný, kousky s letadly, zblízka snímané kokpity, scény z hořícího lesa, i ty fórky okolo hlavně prostřednictvím Johna Goodmana. Romantickému snímku tohle nesluší a proto to nemůže na většinu obecenstva fungovat. Další věc která mě napadá - Holly Hunter si pár let předtím zahrála roztomilou slečnu ve snímku Vysíláme zprávy, kde byla k nakousnutí. Ve filmu Navždy je to úplně někdo jiný díky tomu děsnému sestřihu a šmrnc má jen na těch pár chvil kdy si oblékne na oslavu šaty. V neposlední řadě je zcela mimo i hudba, která pokračuje v linii spielbergovské klasiky, ale ruku v ruce s jiným přístupem režiséra měl být vybrán i jiný skladatel. Chtěl jsem dát tři hvězdy, film má i silnější chvíle, ale ne, po zralé úvaze jdu ještě níž. Steven tohle zkrátka nezvládl.

plakát

Beznadějní (1966) 

Film promyšlený do posledního šroubku. Minimum střihů. Rovina kam až dohlédnete. Scénáristicky přesné. Jenže mě to ubíjelo. Chvílemi jsem bloumal co se to vlastně děje a proč. Přiznávám že jde o moje první setkání s maďarskou kinematografií, třeba později Beznadějné ocením víc, až budu v těchto luzích a hájích zběhlejší...

plakát

Zloději kol (1948) 

Chválím, velmi! Nejen že jsem měl to potěšení se podívat na pěkný italský film, který nebyl plný afektovaného dohadování a hádání, přehrávaných emocí a podbízivé lascivnosti, ale také jsem se mnoho dozvěděl o poválečné Itálii a situaci ve společnosti, tím je pro mě snímek asi ještě cennější. Zajímavé je chování lidí když dojde ke konci filmu ke konfliktu mezi hlavní postavou a domnělým zlodějem. Najednou je na místě mnoho a mnoho lidí, ženy křičí z oken, mladík předstírá záchvat. Inu, Roma. :) Mimochodem, Lamberto Maggiorani mi hrozně připomíná Jeremy Ironse, a scéna kdy mu jeho uplakaný chlapec dává svou ruku do dlaně zase Kolju.

plakát

K smrti odsouzený uprchl (1956) 

Neuvěřitelná záležitost tento snímek! Už z názvu víme co se bude dít, přesto jsem celou hodinu a půl napjatě sledoval každý záběr, výborné hraní, promluvy hrdinova nitra a jeho přípravu k útěku. Film je oproštěný od zbytečných dialogů a děj se neustále posouvá vpřed. Skvělá práce!

plakát

Kdyby... (1968) 

Přiznávám, Kdyby... jsem dal až na podruhé. To úmorné rozehrávání děje a poznávání prostředí na mě bylo moc. Z polospánku mě vytrhla až návštěva bistra a jeho krásná obsluha, poté už se děj rozhýbe. Trochu jsem nepochopil ty hrátky s materiálem, část snímku je barevná a část černobílá, a to mimo logiku - další věc která mi úplně neseděla. Naštěstí herecké výkony jsou slušné a za českého kameramana Miroslava Ondříčka jednu hvězdu přidávám. Pokud bych měl If... k něčemu přiblížit tak někde v průsečíku Píseň za chudého chlapce - Zlo mezi námi - a tím závěrem(pokud by nešlo jen o představu) Zkažená mládež.

plakát

Vysíláme zprávy (1987) 

Romantické drama z prostředí televizních zpráv v USA koncem 80.let. Dva muži - jeden cílevědomý kariéristický hezoun a druhý normální sympaťák který svou prací žije. A jedna roztomilá hezounká slečna která ví všechno nejlíp. Kromě této dámy musím vyzdvihnout do nebes scénář a režii, občasné vtipné momenty potěšily a konec vlastně také. Od maximálního hodnocení mě odrazuje vlastně jen prostředí které mě nebylo úplně přitažlivé, možná to chce víc shlédnutí...

plakát

Osudy dobrého vojáka Švejka (1930) 

Sestřih tří krátkých němých filmů o Švejkovi do jednoho delšího. Uvidíme zde samé známé tváře, které se později proslavily v éře zvukového filmu, výjma hlavní postavy. Kdo zná knihu Jaroslava Haška nebo dvoudílný Steklého film, ten se v ději snadno orientuje, pro neznalé to asi musel být zajímavý sled scének, které spojuje jeden poťouchlý výborně zahraný hlupoň. Přiznávám že jde o můj první němý film, takže takový záchytný bod, od kterého se budou v budoucnu odvíjet další má hodnocení snímků této kategorie. Spíše velká zajímavost než nutnost.

plakát

Princezna Nevěsta (1987) 

Americká pohádka. Čiliže půvab a chytrost československé/české/slovanské pohádky nahrazen dějem rozděleným do dvou rovin reality, zajímavými maskami a moderním scénářem. Zkrátka všechno možné pro to aby to dětem bylo zajímavé a pestré, ale všechno je jim vysypáno předžvýkané, aby náhodou děcka nemusela ani chvilku myslet, od toho je zde Fred Savage alias Kevin z Báječných let. Čím více postupujeme v ději, tím je nepřehlednější a tím méně je zábavný. Ocenit musím těch několik málo záběrů na krajinu, třeba když se princezna a čeledín kutálejí z kopce, a také maska krysy, její zabití ale bylo ubohé, jelikož se uvnitř nacházel člověk, bylo třeba ji píchnout do slabin. A samozřejmě krásnou princeznu, ta za ty útrapy opravdu stála. Ale to je asi tak všechno. O těch třech hvězdách ještě popřemýšlím, jestli to není moc...

plakát

Good bye, Lenin! (2003) 

K Leninovi jsem přistupoval s maximální ostražitostí a trochu až nechutí, hlavně po neblahé zkušenosti s jiným podobným německým filmem Životy těch druhých, což je podle mě nebetyčná slátanina o tom jak se zlý bohatý bolševik proměnil v hodného nezištného somráka posloucháním lidí kteří mají styky zpoza Berlínské zdi. Ta obava, aby s Leninem nešlo o stejný trapas po kterým bych došel k tomu že jsem si akorát zkazil sobotní večer a žaludek ale nebyla ani trochu na místě. Je to krásný film o lásce k mamince, okořeněný lehkým humorem(ty scénky natáčené podomácku u mě dávají vzpomenout na nejlepší léta Petra Čtvrtníčka), zabalené do přitažlivého pestrého obalu který nenudí, a opentlené kouzelnou hudbou Yanna Tiersena. Až se mi chce zvolat jakto že takový film o Sametu a proměnách společnosti nevzniknul tady u nás?! Asi za tím není jen to že jsme nevyhráli MS ve fotbale, že...