Lima

Z tohoto filmu si odnesete hlavně to, že Vittorio Storaro (viz Coppolova ´Apokalypsa´) byl velmistr kamery, VELMISTR! Aniž bych dopředu znal, kdože držel ten báječný přístroj s optikou, hned jsem si všiml těch úžasných obrazových kompozicí, kterých je tu mraky, společně s kongeniální atmosférickou hudbou a vlastně celý film stojí jen na těch dvou složkách. Protože děj, ač si po celé dvě třetiny drží zajímavé tajemno, není nejsilnějším prvkem, což si uvědomíte hlavně v závěru, kdy se vyjeví pointa se sci-fi odérem a vy si z toho chcete omlátit hlavu o zeď. Tohle vám nemůže zkazit náladu, protože do té doby krásně plujete na svůdném tajemnu a vychutnáváte si ty nádherné obrazy. A také si všimnete, že Florinda Bolkan má krásný úsměv, škoda jen toho androgynního účesu, u Fulciho jí to s hřívou slušelo o dost víc :o)

Já to klidně řeknu a sám se tomu divím. Byť jsem starej boomer, který vyrůstal na první Planetě opic z konce 60.let a byť nejsem fanda CGI serepetiček dnešní doby, tak směr, jakým se vydal před 13 lety Rupert Wyatt, pokračoval Reeves a teď navázal Wes Ball, mi teda hodně šmakuje. Zatímco starý Opice ze sedmdesátek se díl od dílu (vyjma té legendární jedničky) stávaly směšnou parodií samy na sebe (a hnusně k tomu vypadaly) a Tim Burton to později taky neuchopil zrovna šťastně, tak současná tetralogie krásně šlape, krásně vypadá, dává logický smysl v tom, jak se opice vyvíjejí a přebírají vládu a nynější díl je pak už takovou přirozenou evolucí v ději, kdy už jsou karty jasně rozdány. Jsem z toho šťastnej, že v dnešní době tu máme filmovou sérii, která skvěle odkazuje a skvěle funguje, což není pravidlem zrovna v současném Hollywoodu, kde se „rymejkuje“ ostošest a většinou to dopadá blbě.

Průměrňoučké poliziotteschi z roku, kdy popularita tohoto kdysi super oblíbeného subžánru v italských kinech 70.let začala pomalu uvadat a stejně tak na tom byla i jepičí kariéra charismatického Luca Merenda, který sice na kameře vypadal dobře, ale ve všech filmech hrál úplně stejně, s omezeným hereckým rejstříkem. A Sacchetti, budiž mu věčná sláva za scénáře k Fulciho majstrštykům, tady také nepředvedl nic světobornýho. Máme tu ukradený mafiánský drogy, vyloupení banky (která samotná mimochodem byla často v poliziotteschi používána, sám jsem jí viděl nejméně v pěti filmech), nějaký to násilíčko, jedna obnažená pěkná Italka, 2 poslabší automobilové honičky, prostě … furt a furt dokola, nic, co bychom v předchozích žánrovkách už neviděli. Nedivím se, že se to začalo zajídat i samotným Italům. Je tu nějaký pokus o nadhled, který tu dodává Merendův parťák s krpatou postavou (snad aby jako vynikla vysoká Merendova figura), který tu háže dětinský džouky, ale taky to nefunguje, nudil jsem se. Lenziho filmy s Maurizio Merlim, to bylo jiný kafe, sice stejně blbý jako tágo, ale vysokooktanově šlapaly od začátku do konce.