Lajan

Mnohem víc mi tyto reálie připomínají partu- Chartu z r. 1977. Jakoby se jim komouši chtěli pomstít...Herec a vůbec umělci jsou tu vykresleni jako ochmelkové a příživníci, kteří jaktěživo nepřičuchli k pořádné práci. Jsou posměšně označeni jako "klauni". Samozřejmě i tento díl trpí těžko skrývanou snahou o vykreslení "humánního" estébáka, jako jediného morálního jedince široko daleko. Herci si tu vyskakují, jako kdyby nežili v totalitním systému. Ve skutečnosti měli soudruzi svoje metody, jak své ideové nepřátele zlikvidovat lusknutím prstu. To trvá dodnes, jen se používají sofistikovanější praktiky...

Docela mě štvalo to neustálé střídání nesouvislých časových linek. Trochu to připomínalo "Co je vám doktore",ale tam to mělo aspoň nějakou zajímavou dějovou linku a skvěle napsané dialogy...Nepochopil jsem, o čem ten film má být. Nevěrohodný děj a rádobyvtipné dialogy.

Co byla pro mě novinka, bylo počáteční nepřijetí ve Švédsku a pak v Kanadě. Člověk těžko chápe, že tahle hudba se někomu nelíbila. Už první písnička Waterloo je srovnatelná kvalitou s těmi následujícími. Charakteristické pro ně je, tyto písně (ne všechny samozřejmě) nemají slabé místo. Od počáteční předehry až po dohru jsou neuvěřitelně invenční.