Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi
  • Krátkometrážní

Recenze (1 484)

plakát

Můj soused zabiják 2 (2004) 

Všechno, co jsem napsal u jedničky, se definitivně potvrdilo a ještě neúnosně přehnalo ve dvojce. Jestliže v prvním filmu Jimmy Tulipán vyzařoval nějaké charisma a vzbuzoval respekt (a to bych řekl, že ano!), pak ve dvojce o to všechno přichází, protože se chová jako pravý a nefalšovaný debil. Nemyslím tím, že má na nohou plyšové králičí bačkůrky a cupitá v nich kolem plotny. Mluvím o jeho slabošském chování, laciných siláckých řečech; o tom, že kdykoli mu dojdou argumenty, ucedí: "Drž hubu, nebo tě zabiju!" nebo něco v tom smyslu. To už není "ha ha, typický Bruce Willis", to je autorská bezradnost. Ještě nepochopitelněji se chová zubař Oz. Ještě víc jako submisivní fackovací panák, který si nechá líbit takové věci, že nad tím zůstává rozum stát. I ten nejmírumilovnější jedinec by Tulipána dávno bez pardónu nakopal do zadku. A dobře by udělal. 20%

plakát

Kingpin (1996) 

Hodně nudná kuželkářská komedie bratrů Farrellyových. Opravdu legrační je jen Bill Murray, ale moc se na něj netěšte (já jsem tu chybu udělal), protože se vyskytuje jen krátce na začátku filmu, aby napálil Woodyho Harrelsona, pak odjede a už o něm nikdy neuslyšíme. Zjevně trik, jak přilákat důvěřivé diváky na jinak slabý film s druhořadými herci. 40%

plakát

Kramerová versus Kramer (1979) 

Dost často slýchám a čtu, že je to sentimentální doják a kdesi cosi. Trochu podezřívám lidi, kteří to říkají, že ten film neviděli. Že ho znají jen z doslechu. Nebo že jsou sami tak sentimentální, že z rovnice dobrý otec + malé dítě - nezodpovědná matka jim vyjde = ždímačka na dojetí. No samozřejmě, ž ten film nadržuje Dustinu Hoffmanovi. Jak jinak, když je zaměřený proti (dodnes trvajícímu!) předsudku, soudnímu dogmatu "dítě patří k matce". Proto je třeba ukázat, že se Kramer se synem učí, vodí ho na hřiště, vaří mu snídani atd. Kdyby tam ty situace byly ze sentimentálních důvodů, choval by se Kramer jako nelidsky moudrý a trpělivý nadčlověk, hrála by k nim sladkobolná hudba (jako v Koljovi) a paní Kramerová by neodešla, ale - jak sentimentální - tragicky zahynula (jako v Samotáři v Seattlu). Tady to tak není, takže není co řešit. A kromě toho, ten film vzbuzuje emoce, ale jiného druhu. Nikoli slzopudné dojetí, ale rozčilení z nespravedlnosti soudu a Kramerovy bezmoci s tím něco dělat. 100%

plakát

Butch Cassidy a Sundance Kid (1969) 

"Jestli se utopím, tak tě zabiju." Ve westernovém žánru se orientuju asi jako jednonohý slepec v labyrintu, ale řekl bych, že tohle vůbec není western. To je jen kulisa pro něco jiného. Paul Newman prohlásil, že jde o "milostný příběh dvou chlapů" a já v tom vidím především svižnou, jemnou komedii. V kolika westernech jste viděli hrdinovy slabší stránky (Butch neumí střílet, Sundance plavat) nebo dokonce jeho ztrapnění (španělština)? Podraz je jednoznačnější komedie, ale i tento film pobaví a konec dojímá tak neokázalým a prostým způsobem, že... Prostě 100%

plakát

Orange County (2002) 

Nechápu sice, proč hlavní hrdina, toužící po spisovatelské dráze, tolik prahne po přijetí na jakousi trapnou univerzitu, když právě psaní je jedna z mála profesí, u nichž je úplně jedno, jaké vzdělání máte a nikdy se na to nikdo neptá. Ale budiž. Orange County je nenápadný film a nebýt husté účasti známých komiků v malých rolích, asi bych se o něj vůbec nezajímal. Tak nějak jsem očekával, že půjde o jednu z těch teenagerovských taškařic, jen mi nebylo jasné, co tam tedy u všech všudy dělají Kevin Kline, chevy Chase nebo Lily Tomlinová. Odpověď zní: jenom křoví. Ale vůbec to nevadí, je to opravdu příjemná a vtipná komedie. 70%

plakát

Planeta opic (2001) 

Jednou to asi muselo přijít a je to tady: vůbec první film Tima Burtona, který mě zklamal. Jen dobře odvedená práce na zakázku, ale bohužel nic víc. Burton si zřejmě v příběhu nedokázal najít nic, co by jeho osobně zajímalo a tomu odpovídá i výsledek. Je takový nucený. Ale vyplatí se přetrpět ho do konce, protože přijde pointa, která je úplně jiná než v původním filmu a řekl bych, že vtipnější. 50%

plakát

A kapela hrála dál (1993) (TV film) 

No, přiznám se, že mě nalákalo pestrobarevné obsazení, čítající i několik mých oblíbenců, ale nevěděl jsem předem, o co půjde. A třebaže jsem záhy pochopil, že to není komedie a že ústředním tématem je nemoc AIDS, dodíval jsem se. A dokonce s velkým zájmem. Příběh objevování nové nemoci je vyprávěný vpodstatě detektivním způsobem (podobně jako kdysi ve Fričově Tajemství krve), hemží se sice postavami, ale příliš se nezastavuje u jednotlivých případů, aby je oplakával. Trvá několik let, než se lékařům podaří přesvědčit veřejnost, že ta nemoc vůbec existuje a mělo by se s ní něco dělat a na obrazovce se průběžně objevuje strohý výčet, uvádějící rostoucí počet nakažených. Právě ta věcnost dělá z tohoto (dokonce televizního) filmu snad to nejpůsobivější, co jsem na dané téma viděl. 80%

plakát

Nesprávná truhla (1966) 

U nás málo známá černá komedie, která je ale ve Spojeném Království kultovní a ve zlatém fondu zaujímá postavení srovnatelné s naším Limonádovým Joem. Asi je to i hustou koncentrací slavných osob, které se na filmu podílely. Bryan Forbes byl tehdy nejúspěšnější britský režisér, scénář (podle předlohy R.L.Stevensona) napsal Larry Gelbart, byl to vůbec první film s populární televizní dvojicí Peter Cook/Dudley Moore a obsazení je vůbec hodně pestré. Zápletka je kouzelná: dvacet šlechticů po celý život přispívalo do tzv. tontiny, jakési loterie, jejíž jackpot získá poslední přeživší. V tuto chvíli zbývají jen dva - bratři Masterman a John Finsberryovi, kteří spolu už několik desetiletí nemluví, ačkoli bydlí ve stejné ulici. :-) No a když se do situace vloží ziskuchtiví synovci jednoho a zamilovaný synovec druhého, dochází k všelijakým záměnám a intrikám přesně v duchu anglických tradic. Nejvtipnější je ovšem Peter Sellers v malé roli zkrachovalého MUDr. Pratta s ordinací plnou koček. 80%

plakát

Bingo! (2000) 

Umíte si představit něco NEzábavnějšího, než je bingo? Možná prezidentův novoroční projev, četbu Ilustrovaných dějin babylónské plísně nebo televizní debatu o růstu HDP. Jistě, pár věcí by se našlo, ale snad se shodneme, že z her je bingo suverénně nejnudnější. Co tedy může být vzrušujícího na vyškrtávání chlívečků na tiketu a čekání na souvislou řadu, které je čekáním na Godota? Tak o tom je tento film. Proč mají všechny ty stařenky z filmu tak rády svou periferní hernu na pokraji krachu? Protože je to pro ně místo, kde se setkávají s přáteli, majitel jim - třeba i na dluh - uvaří svou dobrou specialitu, vyvolávač čísel bere svou profesi jako hozenou rukavici a mění ji v podmanivou show plnou bonmotů a interakcí... A je tu jaksi útulněji než v nedaleké monsterherně. Když se naladíte na tu správnou vlnu, můžete se velmi pobavit. Vážně, plné hodnocení hned tak něčemu nedávám. Bingo! není žádná řachanda, ale je to filmařsky nesmírně nápaditý film a ovine vás právě tak přátelskou a srdečnou atmosférou jako místo, kde se odehrává. To není málo. 100%

plakát

Ils sont grands, ces petits (1979) 

Unavený a zvadlý film o dvou sourozencích - vynálezcích. Nevím, kterou vylízanou hlavu napadlo obsadit zrovna Brasseura a Deneuveovou do komediálních rolí, ale dopadlo to právě tak špatně, jak se dalo očekávat. 30%