Stružák

Nudný příběh a nehezká animace. Filmu chybí jakýkoli nápad a hlavně aspoň nějaký pokus o vtip. Krkající a prdící holubi možná pobaví malé děti, ty však zase nepochopí zbytek filmu a narážky na druhou světovou válku. Hvězdičku dávám za snesitelnou stopáž a v českém dabingu tradičně výborného Honzu Přeučila.

Po dlouhé době se mi stalo, že jsem neschopen slova seděl před obrazem dlouho po skončení filmu… Začátek filmu je trochu nuda, ale jakmile přijdou delší pasáže "přes zeď" u psychologa, Jiná žena nabírá na obrátkách. Zajímavé jsou vypravěčské vsuvky i pohledy do minulosti, scéna v divadle je pak kapitola sama pro sebe – to se Allenovi skutečně povedlo. Nebýt vlažnější první třetiny filmu, mohlo být hodnocení o hvězdu vyšší. Film svým způsobem ne nepodobný Haně a jejím sestrám (jen bez "jejích sester").

Kouzelnickým tématem a snahou o "detektivku" si Woody trošku vykrádá Prokletí žlutozeleného škorpióna. Sólokapr není špatný film, ale není v něm nic, co by mě nutilo se na něj podívat znovu.

Místy nuda, ale místy jsem se smál nahlas. Film, který nad vodou hodně drží slimáci. :-) Vzhledem ke stopáži mi nebude vadit se na splachování mrknout někdy znova. Vesměs je to ale takový méně povedený Příběh hraček.

Slátanina různých žánrů – chvílemi komedie, chvíli pohádka, jindy drama, jindy honička v autech a akční film. Jakoby režisér sám nevěděl, co chce natočit. Ale ve výsledku jsem se vlastně bavil, proč ne.

Překvapivě docela dobrý film, od kterého jsem nečekal nic víc, než další tunu amerického hrdinství a nelogických scén. Ano, i to se tam našlo. Ale když člověk vypne a dívá se jen na tu akční část, tak je to i zábava.

Woody Allen se ukázal ve svém mistrovském řemeslu: psaní dialogů. Dialogy jsou v Mocné Afrodité jedny z nejlepších v rámci Allenových filmů. Film má zajímavý příběh, s několika překvapivými zvraty v ději a, přestože se zde objeví nudnější pasáže, jedná se o velmi nadprůměrné dílo. Má nápad (řecký chór), vtip (zmíněné dialogy – "Um, this is Zeus. I'm not home right now, but you can leave a message and I'll get back to you. Please start speaking at the tone.") i tradiční jazz jako hudební doprovod. Co se herců týká, Mira Sorvino a Helena Bonham Carter (mimochodem, v životě by mě nenapadlo, že ji najdu hrát po boku Allena) zaslouží palec nahoru; Woody Allen sám tolik neexceluje. Ale o něj tu zas až tolik nešlo. :-)

Kdyby nebylo posledních 20 minut, tak bych dal hodnocení i o hvězdu vyšší. V závěrečné části se však ukáže, zač je toho loket. Objeví se spousta kýčů a nepřesností, "zvraty" v ději a hodně nelogičností. Na druhou stranu, není to nic, co by se nedalo čekat. Jenom mě zaráží, že Operaci Boeing 747 hodně lidí vyčítá spoustu klišé a amerického patosu. Přitom takový Armageddon s Brucem Willisem je jich ještě plnější a tam to nikomu nevadí.

Milý, nápaditý a místy vtipný film. Celá půlhodina se nese v duchu pozdějších temných Burtonových filmů. Jenom jsem zvědavej, co chce Burton dělat v celovečerním filmu po 87 minut.

Kdyby se film nesl po celou v duchu prvních nebo posledních 10 minut, nebyl by pochyb o plném počtu hvězdiček. Zbytek je bohužel podivná slátanina více či méně povedených vtipů a scén, které jsou jen občas proloženy nějakým tím hudebním číslem. Malé plus za roli Tima Robbinse. :-)