neumimfilm

Taky vám tahle epizoda přišla tak divně střižená?

Nejkrásnější kousek kinematografie. <3

Snad nejlepší seriálová epizoda, kterou kdy kdo natočil.  Fantasticky natočeno, fantasticky zahráno, fantasticky všechno: Každý prvek filmové řeči stojí přesně tam, kde stát má a takovým způsobem, jakým stát má. A všechny jsou spolu provázány do dalšího perfektně nádherně svojskýho kousku celé kinematografie, protože o tomhle se jednou bude učit hodně filmových praktiků i teoretiků. Takhle se dělá instantní klasika. Takhle se vypráví příběh.  Bratři Dufferové smekám, protože touhle řečí takhle dobře jen tak někdo nemluví.

Něžně křehký minimalismus obohacen o maximální charakterovou komplexitu s velkým srdcem a velkými celky.

Tmavomodrý svět má v mém srdíčku speciální místo. Jedná se o film při jehož sledování  jsem poprvé cítil onu sílu, kterou filmy dokáží působit. Sílu, že zažívám něco doopravdy jedinečného. Sílu emocí. Sílu filmu, jako umění. Důležitým prvkem tohoto filmu je pro mě kontrast. Kontrast způsobu vyprávění a estetiky tragických, přesto však na pozadí obludné války titěrných, lidských příběhů. Kontrast válečné “idyly“ a komunistického lágru. Kontrast, jakým nám film láme srdce, jak nám zároveň dává naději, jak nás dokáže rozesmát a hned v další sekundě rozplakat. A přesně v této životně dramatické opravdovosti kontrastů pro mě tkví síla Tmavomodrého světa.

Ridley Scott jako vždy historicky perfektní. Na rozdíl od Gladiátora ovšem Poslední souboj daleko přesahuje stín obyčejného vyprávění historického eposu.    Ridley Scott zachází mnohem, mnohem, ale mnohem hlouběji. Podává totiž svědectví, které nepopisuje jen bolavou současnost, ale zasahuje rovnou celou přetěžkou problematiku komplexně trýznivé skutečnosti býti ženou ve stále se neměnící toxicky maskulinní společnosti otrokářských, panovačných, arogantních a egocentrických mužů, kteří kážou boha, za kterého se ovšem sami považují. Přitom jakákoliv známka cti, mravních hodnot, spravedlnosti, a především empatie a lásky, kterou má jejich bůh představovat, chybí.    Scottovu genialitu potom dokazuje fakt, že se toto téma rozhodl vyprávět právě tímto způsobem, v těchto kulisách a v tomto historickopolitickém kontextu. Všechny tyto prvky ale netvoří jen perfektně funkční film. Ony především poskytují tématu schopnost být opravdové, intenzivní a (a to je nejdůležitější) ZOUFALE AKUTNÍ.

Srdcová záležitos od začátku do konce. Emoční doják, technicky bravurní, herecky perfektní a hlavně stále přirozený a opravdový, takový je Zátopek. Usadí vás do sedačky a nenechá vás ani na chvilku vydechnout a pak vás nechá jen hrozně brečet a vlastně vás nechá hrozně brečet celou dobu. Jeden z nejlepších filmů tohoto roku a jeden z nejlepších českých filmů posledních let možná i celkově a pro mě jeden z nejlepších a nejsilnějších kino zážitků vůbec.

Nejlepší a příjemně poeticky dojemně citlivý Scorsese s opravdovou láskou a péči k filmovému řemeslu.

Pohlcující, emocionální, zvědomělé, bezkonkurenční, to jsou slova, kterými by se dal snímek Kolem nás popsat, i když po shlédnutí se chvíli žádná najít nedají. K tomu všemu perfektní až by se dalo říci dokonalá estetika a přesah. Je obdivuhodné, co se dá s dobrým námětem za 7 minut vybudovat a jaké umění se dá vytvořit, když má člověk jasnou tvůrčí vizi, specificky identifikovatelný rukopis a směr a schopnost si ho autorsky prosadit.

Unikátní film za kterým stojí spoustu práce. Ačkoliv pro mne je Kolem nás o trochu lepším filmem si myslím, že se na československé scéně jedná o jedinečný a především nedoceněný projekt, který má sice ve světě kvalitního studentského filmu konkurenci, ale i přes to vyčnívá a jde o esenci kvalitní filmařiny a lásky k filmu po všech stránkách. Třebaže je zde patrná velká inspirace, až by se dalo říci kopie Grandhotelu Budapešť se jedná o látku, o kterou bylo očividně s láskou velmi pečlivě pečováno a přistupováno s kreativitou, originální vizí a scénářem. Na studentský film je produkční hodnota více, než obdivuhodná a film jedinečně rezonuje a vyvolává emoce. I když si uvědomuji, že mohu působit zaujatě a do jisté míry jistě jsem zaujat, tak si za svým tvrzení stojím.