kubin.

První věc, kterou musím zmínit je neuvěřitelně neobvyklá, nevšední, inovativní a já nevim ještě jaká kamera. Téměř každý záběr byl něčím zajímavý a nový a to se mi na filmu líbilo určitě nejvíc. Druhá věc byl příběh, který byl prostě jak vystřižený z nějaké pohádky typu Popelka. Ale překvapivě to vůbec neuškodilo a na konci jsem byl šťastnej jako kdyby se to všechno přihodilo mě. A to je zásluha Dannyho Boyla, který mě neuvěřitelně dokázal vtáhnout do filmu a jeho řešení prolínání až tří dějů, tak že je všechno krásně jasné, je prostě precizní. K tomu všemu povedený soundtrack, který sice asi poslouchat moc samostatně nebudu, ale k filmu se přesně hodil a dotvořil tu pohádkovou atmosféru. Prostě nádhera, a věřte mi, letos bych nechtěl rozhodovat o oskarech, protože se sešlo velké množství filmů, kterým bych to přál, které mě oslovily, a které si to všechny zaslouží. Slumdog Millionaire je jedním z nich.

Přijde mi trochu moc všeobecné, nebo povrchní srovnávat film s Gone baby gone, protože kromě hlavní události, která pak ovšem nastartuje úplně jiný běh věcí a herečky Amy Ryan je to zcela jiné dílo. Je však stejně výborné. Nikoho už moc nepřekvapuje, že dokáže Clint natočit takto výborný film, ale že k němu napíše i skvělou hudbu (nominovanou na globus), to už mě vážně udivuje. Je to prostě machr. To samé se dá říci i o Angelině, která pro mě velice přesvědčivě hrála úlohu bezmocné matky, která ale nepřestává bojovat. Jediná věc mi na ní vadila (ale za to spíš mohl scénář), a to bylo slovní spojení "my son", někdy už to bylo opravdu navíc. Na filmu se mi nelíbila už jen jedna další věc (zase věc scénáře) a to, závěrečný výslech neznámého chlapce, kterému zachránil malý Walter život. To bylo pro celkové vyznění příběhu nepodstatné a trošku prvoplánové. Ale jinak jsem byl spokojen a už teď se nemůžu dočkat Gran Torina, zvláště po velice kladných reakcích a umístění v top tady i na imdb.

Zajímavý thriller, ale na můj vkus tam bylo až moc géniů (manžel, detektiv a hlavně spisovatel, kterýho to napadlo přesně tak, jak se to ve skutečnosti stalo). Je ale pravdou, že jsem byl napjatý po celou dobu, a jediné čím jsem si byl jistý bylo to, že původní plán selže. Jenže Hitchcock nám připravil další překvapení, když už se totiž zdálo, že se z toho manžel dostane, přišel na řadu detektiv a vše bylo jinak. Na můj vkus ale do sebe všechno po celou dobu až moc přesně zapadalo, a nemohl jsem tomu proto úplně uvěřit.

Nebýt Suchánka, bylo by to ještě horší. On byl jediný, kdo vymýšlel nové hlášky a nevracel se k těm starým. Film by mohl výrazněji uspět, kdyby to byla jen normální vánoční, zimní komedie. Nápady na to byly, vtipy (hlavně od Suchánka) taky, a nákej příběh by se taky určitě dal vymyslet. Jenže scénárista se za každou cenu snažil napasovat do filmu co nejvíc věcí z jedničky (nejvíc mi vadila věta: " A pamatujete, jak sme........?" ). Po pravdě ve mě film nevyvolal vůbec žádnou nostalgii, ale to se nadmíru povedlo traileru. Ten mě navnadil, ale bohužel byl lepší než celý film. Vůbec mi tam neseděla účast Kateřiny Neumanové, který byla očividně navíc. Některé části příběhu byly taky navíc (teda aspoň podle mě) jako např. sbírka fotografií pro časopis Šíp, problémy Jakuba Prachaře s drogama a následné řešení situace Cabadajem a další. Mohlo to sice dopadnout i hůř, ale žádná sláva.

Jak už tady pár lidí napsalo, určitě je to výborné drama, ale i podle mě je dost prvoplánové, a hlavně ne moc uvěřitelné. Že by celá třída mlčky sledovala, jak někdo ohrožuje spolužáky nožem a nic nedělala, nebo že ve škole nikdo nikdy nezasáhl, buď z řad žáků ale hlavně učitelů. A taky, že zrovna tenhle chudák měl tátu takovýho mamlase, který mu nedokázal pomoct jinak, než že ho nutil se bránit. Určitě to bylo mrazivé drama, dobře natočené, ale příliš PŘEHNANÉ. Šikanu jsem poznal na vlastní kůži a proto jsem se dokázal vžít do role josefa, ale jak říkám, bylo to všechno moc přikrášlené a třída a škola takových magorů určitě neexistuje (doufám).

První půlka filmu sice nebyla kdovíjak zajímavá, ale našly se i momenty, které dokázaly pohladit na duši, a ty tuto pasáž pro mě zachránily. V druhé půli, když se Meryl začala vracet do minulosti to bylo o poznání dramatičtější a musím uznat, že všechny scény z Osvětimi, včetně té závěrečné nejdůležitější a nejtraumatičtější byly naprosto dokonalé. Filmů o genocidě židů a o koncentračních táborech je hodně a některé z nich jsou naprosto srdceryvné, ale těch pár minut, které jsem měl možnost prožít v Osvětimi se Sofií se mě ze všech filmů dotkly nejvíc a nesmírně na mě zapůsobily. Pořád jsem si ale říkal, že dohromady obě části moc nefungují, konec však všechno změnil. Podobně nádherný (smutný) konec jsem nedávno viděl v Pokání a myslím, že oba tyto konce byly dokonalé. Rád jsem si zase jednou pobrečel, a je možné, že moje hodnocení není zas tak objektivní, co se týče zpracování předlohy atd. , ale mělo to na mě silný emocionální dopad (koncentrák, i dojemný konec) a to mi k plnému hodnocení bohatě stačí.

Nejlepší Pucholt. V ostatních filmech byl taky dobrý, ale ve Starcích na chmelu byl jednoznačně nejsympatičtější. Jeho zamilovaný, věčně poetizující Filip, citující Senecu, byl někdy směšný, někdy ztrapněný, ale vždycky svůj. Ve filmu najdeme hodně známých a profláklých melodií, ale ta hlavní je stejně nejlepší. Romantika náctiletých brigádníků mě dokázala oslovit, i když tu dobu jsem nezažil, a rozhodně je film mnohokrát lepší než dnešní podoba této komedie (Rafťáci ....).

Krásný film, vůbec první, který jsem od Chaplina viděl a teď už je jasné, že ne poslední. Po celý film hrála krásná hudba, která sice nebyla složena vůbec pro Kida (je to symfonie), ale přesto dokonale zapadla. Opravu přelomový film, který ani po tolika letech neztratil nic ze svého kouzla. Musím ještě znovu zmínit, že kdyby někdo váhal jestli se na film kouknout, tak už kvůli nádherné hudbě byste měli.

Neuvěřitelně vtipná komedie. To jsem netušil, že existuje čeká komedie, která mě opravdu rozesměje skoro až k breku. Nejvtipnější byl pan Libíček, ale všichni ostatní byli taky vynikající. Závěrečná večeře patří k tomu nejvtipnějšímu, co jsem kdy viděl a celý film se hned po prvním shlédnutí zařadil k mým nejoblíbenějším. Světáci, to je jednoduše výborná komedie (v pravém slova smyslu), se skvělými herci a se spoustou nezapomenutelných dialogů a hlášek.

Tenhle film je teda vážně zvláštní a rozhodně stojí za zhlédnutí. První hodinu jsem se opravdu celkem nudil, napadaly mě i myšlenky na vypnutí celého filmu, ale ještě jsem to neudělal. Potom totiž přišel všemi tak oslavovaný epilog. Ten by nádherný, a já byl naměko. Jenže pořád to nebylo ono, nepřebilo to ten nudný začátek. Po 15 minutách neustálého přemítání nad filmem, jsem si celý epilog prostě pustil znova a tentokrát už mě to natolik zasáhlo, že jsem s pěti hvězdičkami neváhal. Jak jsem říkal, je to zvláštní film, ale má něco do sebe a když se necháte určitě vás poznamená na dlouhou dobu. Důležitou složkou filmu byl celkem dobrý soundtrack, ale hlavně slavná barokní skladba Pachelbel's Canon in D minor, kterou je možno slyšet jak v klavírním tak v orchestrálním pojetí a objevila se ve dvou nejdojemnějších a nejhezčích momentech filmu a i tím se ony scény staly tak překrasnými. (byla to scéna s klavírem a růží a taky konec filmu, kdy se skoro oba dva potkali v metru, ale nakonec jim to vyšlo o minutku později).