Starci na chmelu

Pokiaľ by bol celý dej odspievaný a odtancovaný, možno by som dal aj 5 hviezd. Lenže vždy, keď postavy nemajú potrebu vyjadrovať svoje pocity týmito umeleckými činnosťami, začne dialógové peklo. Konflikt je z dnešného pohľadu absolútne nezmyselný a netrúfam si odhadnúť, ako pôsobil na uvoľnenú mládež 60. rokov. Hlavný hrdina, Filip, je blbec na pohľadanie a z jeho chovania sa bohužiaľ odvíja aj môj pocit z inak solídne technicky zvládnutého filmu. Našťastie to nie je tak dlhé a na nevydržanie ako Kdyby tisíc klarinetú, napriek tomu ma film emocionálne aj myšlienkovo minul. Pesničky sú fajn. (29.03.2015)

Z mého pohledu velmi vyrovnaný film. Poměr kladů a nedostatků je totiž zcela vyvážený. Na jednu stranu třeba výborná hudba plná hitovek, které fungují i poletech, a ve své jednoduchosti skvělý námět, na druhou stranu místy až příliš afektované. Přes všechny nedostatky to však fungovalo i po letech a dýchlo na mě nejen dobovou atmosférou, ve které mísili Beatles a soudruzi, džíny a budovatelský elán, ale také osobní vzpomínky na letní brigády, u mě ne chmelové, ale okurkovo–tabákovo–broskvové, které byly v některých ohledech filmu i jeho ději až nečekaně podobné. (22.12.2014)

Tak ja tu žiadne výnimočné dielo nevidím, akurát mi to príde ako slabá socialistická variácia na 'Pomádu'. Príbeh je prostučký, možno o to lahodnejší, čo sa o pesníčkach nedá zďaleka povedať. Okrem gitarového tria, ktoré s úvodnou melódiu len menilo texty. Všetky ostatné muzikálové vystúpenia som musel pretáčať. Veď keď v refréne odznelo: "Aká vlastnosť robí z človeka ľudskú bytosť? - Pospolitosť." :D. Koniec! Nebyť tých stupídnych songov, dám možno o hviezdičku viac. Takto len slabých 60%. (03.03.2008)

Mě osobně překvapilo, že i v 60. letech se natočilo něco jako teenagerovské komedie. V tomto případě říznuté s muzikálem. Příběhově mě to kupodivu zaujalo více než hudebně. K písním řeknu toto: 3-4 písničky se mi opravdu líbily (taky je ještě dnes často slýchám), ale nad některými jsem prostě musel jen kroutit hlavou, co je člověk schopen vymyslet za dementní text. Holt dnes už se poslouchá něco jiného, ale za příběh, který mě potěšil a za prvenství nakonec těch pět dám. (28.10.2009)

Nikdy jsem nepochopil popularitu muzikálu jako takového a pokud byl tenhle průkopníkem a předskokanem něčeho daleko horšího a děsivějšího, čehož jsme v současnosti svědky, pak by si místo hvězd zasloužil pět lebek. Ale protože chci býti objektivní, pak přiznávám, že jsem téhle nablblé kravince kdysi udělil celé tři stáry, ovšem když jsem dnes periferním viděním zahlédl hysterického Pucholta s kudlou v ruce, jak neartikulovaně vyřvává, že se zabije, chráně tak svou běhnu v sudu, chtěl jsem, aby starej Kemroš ten závěs strhl a mohlo proběhnout skvělé muzikálové Psycho...kud, kud, kud. Škoda, takže dvě. (29.12.2012)