JohnCZ

Hezký animák, který se opírá o poměrně náročné, dospělé, i když už přeci trochu poslední léta až zbytečně nadužívané myšlenky - na téma migrace, multikulturalismu a z toho i plynoucího možného rasismu, xenofobie nebo jen obyčejného vzájemného nepochopení napříč kulturami i generacemi - skryté za klasickou love story. Největší síla Elemental tkví v ústřední dvojici se skvělou vzájemnou chemií, krásné animaci a atypickém a přesto velice líbivém soundtracku, který si určitě rád ještě poslechnu i zvlášť. Rozhodně tomu nelze vytknout, že by to bylo bez duše. Na druhou stranu všechno ostatní hraje vyloženě druhé housle. Nemá to pořádnou zápletku, ostatní elementy tam prostě jen jsou, svět vypadá krásně, ale tvůrci jej příliš nevyužívají. Humoru je poskrovnu a je spíše takový milý. Akční to není téměř vůbec. Divák od Pixaru už tak nějak automaticky čeká něco výrazně nabušenějšího. Elemental plyne spíše jako takové hravé festivalové indiečko než jako animákový blockbuster, což mi na jednu stranu svým způsobem sedí, ale zároveň to už není tak úplně ono.

Prvních pár dílů je studených jak psí čumák a přesně podle mustru generických amerických kriminálek. Byť je tedy už od začátku fajn, že to není úplně ta nejklasičtější CSI-like detektivka, ale odehrává se to přímo v ulicích Chicaga, mezi řadovými policisty pracujícími na úplně běžných případech. Různé technologické hračky jsou spíše takovým oživením, které místy působí cool, místy trochu směšně, ale celkem to funguje. Svým tónem je seriál příjemně odlehčený, ale zná také svou míru a není svými občasnými fórky samoúčelně dětinský. V poslední třetině série se rozjede ucelenější zápletka, která trošičku (a může za to i to Chicago) připomene Watch Dogs, a přesně tady to najde svůj xicht a chytne skutečně dech. Navíc se k mé nejvyšší spokojenosti dostává do popředí i Caitlin Stasey. Bacha ovšem na to, že APB je dalším z mnoha seriálů, jenž končí totálním cliffhangerem, který Fox vyřešil způsobem naprosto typickým pro tuto stanici: seriál po první sérii zrušil.

Postavy si tentokrát prohodily role - ta protivná je v ohrožení a ta schopnější je v roli zachránce - což je z diváckého hlediska rozhodně fajn. Příběh je osekán o zbytečný úvod a přibylo pár drobných obměn v ději, ale jinak je to skoro stejné jako Breaking Surface. Změnilo se prostředí, nad vodou, oproti skandinávské krajině v originálu, trochu nuda, pod vodou to vypadá vizuálně líp, neb to není tak tmavé. Díky o pár minut delší stopáži zbylo více času na psychologii. Ale i přes to všechno je to prostě tak trochu zbytečný remake nepříliš dobrého filmu, kterému by prospěla spíše volnejší reimaginace nebo ještě lépe úplně nová zápletka.

V zásadě ne špatný podvodní survival, který je ale průměrný takovým tím nedobrým způsobem. Je velmi prostý. I při krátké stopáži se to celkem táhne, hlavní hrdinka je na ránu (což se dá chápat, ale sympatické to moc není) a pod hladinou toho není moc vidět.

Je to takové so-so, hlavně z důvodu omezení, která udává televizní formát. Na jednu stranu je to tísnivá depka, která z diváka vysaje víru v lidstvo, na stranu druhou se to pořád ještě drží při zemi a věřím, že realita musela být ještě horší. Z hlediska psychologie nechává film diváka tápat a spíše si domýšlet. V tomhle ohledu byl Room z roku 2015 o nějaký ten level dál. Jenže ten byl oproti tomuhle alespoň čistou fikcí, brrr.

První civilní půlka neoriginální, předvídatelná, ale svým námětem chytlavá a hezky vizuálně zpracovaná. V té druhé, jak se začne pracovat s triky, se to začne sypat a působit nechtěně směšně. Postavy se chovají drbnutě, do toho divný střih a tempo scén, kdy to dohromady moc neklape a nakonec i umělohmotný laciný vizuál, který shazuje veškeré původní snahy o serióznost.

Má to jedinou chybu. Ty epizody jsou strašně krátké a působí hodně zkratkovitě a jednoduše. Ale jinak Filoni dospěl. Přesně tady jsem dostával totiž to, co v mnoha epizodách Clone Wars ne. Žádnou akční taškařici, ale temnotu, silnou atmosféru, osudovost. A Kevin Kiner předvádí parádní hudbu, pro Star Wars často velmi atypickou. Pokud by Filoni vytvořil v podobném tónu kontinuálně vyprávěný plnohodnotný seriál, chrochtal bych blahem.

Z prvních třech dílů jsem byl docela zklamaný. Pomalé tempo, levná výprava a hlavně některé vyloženě amatérské akční scény, které jako kdyby točil někdo, kdo nikdy žádný akční film neviděl. Druhá polovina série ale dupe na plyn úplně ve všem a navrch přidává i nemálo té nostalgie. Jen je prostě škoda, že v tak rozsáhlém universu Disney novinky radikálně odmítá a hraje pouze a jen na tu nostalgii. Ewan to táhne hodně, stejně jako postava inkvizitorky, která se postupně zajímavě vybarví. Dokonce i malá Leia je překvapivě snesitelná. Ty prachy jsou v tom nakonec vidět a atmosféru to má velice slušnou. Jen je to celé naprostá rutina. Obstojná, ale jen rutina.

Vizuálně to má sem tam celkem cool momenty a už to nepůsobí tak strašně lacině jako první zástupci téhle podivné série, ale jinak je to nezáživný podprůměr. Žádná z povídek není dotažená do podoby něčeho skutečně zajímavého a smysluplného.

Tohle je něco, co prostě můžu a mohl bych sledovat nekonečně dlouho. Pohodová hlavní dvojice, nelehká cesta, obsahová bohatost, perfektní technická stránka, skvělá volba doprovodných skladeb, všudypřítomný nadhled a přesto respekt k cizím kulturám a nakonec i neskrývané emoce, když se něco nepovede, ale i když se něco moc dobře povede.