maty39

Drunken master je druhý z filmů, který natočil společně s Yuenem Woo Pingem. Oba filmy točili najednou, se stejným obsazením, takže uvidíme spoustu známých tváří v jiných nebo podobných rolích. Kostra příběhu se drží standartu mnoha klasik let minulých. Ponížení nebo zabití někoho blízkého, trénink a pomsta. Tak to máme rádi. Drunken Master však přidal humor. Jackie nebyl první, kdo kombinoval kung-fu mlátičku s humorem, ale díky Jackiemu charizmatu se z Drunken Mastera stal hit a najednou se všichni snažili napodobit tento styl.  Jackie je od začátku namyšlený floutek co dělá jen potíže. To zahrnuje spoustu komiky a Jackieho grimas. I samotný Jackieho mistr který ho má převychovat není úplně standartní figura tohoto žánru. K tomu si přidejte styl opilého boxu a máte revoluční film kung-fu žánru. Bitky jsou sice postaru, na fáze s minipřestávkami mezi jednotlivými pohyby, ale choreografie je promakaná a všichni zúčastnění vědí co dělají. Vůbec první Jackieho film, který jsem kdy viděl. Moc se mi líbil (ale méně než 36 komnat), ale ještě jsem netušil, kdo to ten Jackie Chan je zač. Mimochodem, mezinárodní verze (včetně té České) zakrývají fakt, že Jackie hraje čínského národního hrdinu Wong Fei Hunga. Ne, že by to mělo nějaký význam pro zahraniční diváky , ale v Hongkongu bylo poměrně odvážné představit ho jako nezodpovědného darebáka, když ve stovkách předchozích verzích to byl vždy respektuhodný hrdina.

Mladý Jackie měl za sebou pár rolí ve filmech, kde se z něj pokoušeli udělat klon Bruce Lee. Byly to většinou smrtelně vážné filmy ne příliš valné kvality. Naštěstí se znal s Yuenem Woo Pingem a jeho příbuzenstvem. Slovo dalo slovo, vydali se někam na venkov a natočili dva filmy, které jim změnily životy a které změnily žánr honkongských kung-fu rubaček. První se v kinech objevil Snake in the Eagle's Shadow. Jackie zde hraje otloukánka ve škole bojových umění. Jednoho dne se zastane žebráka a ten se rozhodne, že ho naučí kung-fu, konkrétně styl hada. Problém, že Jackieho mistr je pronáslednován konkurenčním mistrem, který se snaží vyhubit všechny co znají styl hada. Ale před tím, než se utkají ve finále, tak nás čeká spousta komedie a bitek. Yuen Woo-ping se postaral o to, že jen na co koukat. Bitky jsou vynikající, sice old schoolové, ale Yuen je dokáže ozvláštnit nějakým nápadem (žebrák použije Jackieho aby namlátil útočníkům, přetahování o misku, souboj s prominentním studentem). Tento Jackieho film mám hodně rád. Byl jeden z prvních co jsem viděl a jelikož v našich televizích běžel pravidelně, tak jsem ho viděl mnohokrát. Přesto mě překvapilo, že i po letech funguje na jedničku.

Tak takto ne, přátelé. V první části The Marvels jsem v tom měl pořádnej guláš. Než jsem se v tom trochu zorientoval, tak už jsme byli v druhé polovině a já měl pocit že jsem přišel minimálně půl hodiny po začátku filmu. A ani po skončení filmu nevím jaké má každá jednotlivá postava schopnosti (bohužel včetně Captain Marvel). Seriál s Kamalou jsem neviděl, Wandavision mě vůbec nebavila, takže jsem vše zapomněl 3 minuty poskončení, takže utrpení. Netuším, jak se Fury ocitl ve vesmíru, štvala mě rodina Kamaly (ta je tam úplně zbytečná) a záporačka byla zoufale nevýrazná. Akce je také jen nezáživný digibordel. Paradoxně, jediným světlým bodem celého filmu byla Kamala, ale jistě uznáte, že ta sama celý film utáhnout nemohla. Neřekl bych, že je to úplné dno MCU, ale je to film, kde jsem cítil největší bezradnost a zoufalství z prezentovaného materiálu. Planeta kde se zpívá je dno MCU (vřeštící kozy z posledního Thora se posunuly na předposlední místo)

Extraction 2 je film, který ví, čím chce být, naplňuje to do posledního puntíku a nestydí se za to. Kdo čeká něco jiného než jednoduchou historku s jednoduchou charakterizací postav, které slouží pouze jako nitka pro propojení akčních scén, ten bude zklamán. Komu stačí 80 minut výborně natočených akčních scén propojených 30ti minutami jednoduché historky s jednoduchou charakterizací postav, ten bude spokojen. Akce je výborně  (extrémně výborně) natočená, ale přiznejme si to, nic revolučního se nekoná. Připomíná mi to hong kongskou akční kimenatografii, která se vyžívá v šablonovitých zápletkách a postavách, které jsou většinou upozaděny špičkovou akcí. Pokud se některým podaří tento poměr lépe vybalancovat, tak se stanou nesmrtelnými klasikami. Extraction 2 se nestane klasikou, ale fanda akčních filmů, který ví co očekávat bude spokojen.

V tomto momentu už asi všichni pochopili co je alfou a omegou této série. Parádní akční scény, které jsou navěšeny na sice chabou, ale v rámci žánru dostačující mytologii. Trumfovým esem tohoto dílu jsou však postavy, které jsou napojeny na Johna Wicka. Snad poprvé v sérii je cítit napětí,  přátelství a vzájemný respekt mezi postavami. Především mezi Johnem a postavou Donnie Yena. Shamier Anderson také není jen tak do počtu. Poprvé je zde výrazný i hlavní záporák Billa Skarsgårda a na Scotta Adkinse si také nemohu stěžovat. Hlavním tahákem jsou stále akční scény. Jsou zde opět tři akční sekvence a jsou pekelně dlouhé.... a já jsem si je užil. První, japonská, je asi nejslabší, ale pořád žánrový nadprůměr. Druhá, Berlínská je především vizuálně lahůdková. A co napsat k vyvrcholení v Paříži? Díky střídání lokací a stylu jakým John likviduje protivníky si dokázala udržet mou pozornost a především sekvence točená z nadhledu je něco, z čeho jsem si tak říkajíc uchcával. Až budu mít čtyřku doma, tak tahle sekvence pojede ve smyčce. Podobná cut scéna, byť pár sekundová je ve hře Max Payne a já jsem si pořád říkal, proč ji ještě nikdo nanatočil, protože je to strašně cool. Reálně je čtyřka za 90%, ale tato série si postupně přenášela dodatečné plusové body a protože čtyřka je víceméně vyvrcholení, tak jdeme na maximální hodnocení.

Trojka Johna Wicka mě, narozdíl od prvních dvou dílů, uchvátila hned napoprvé. Ano, příběh a veškerá mytologie jsou jen nit na kterou jsou navlečeny akční scény. Ale panečku, jaké akční scény!! Takové se v hollywoodských akčních filmech běžně nevyskytují. Už první, kde si John musí poradit s protivníky bez pistolí je lahůdka. Druhá s Halle Berry je také briliantní, řemeslně briliantní a rozhodně originální. No a pak už po troše expozice jedeme do finále, kde si John musí poradit s pomocí Lance Reddicka s "obrněnými" protivníky. Poté na něj čeká Mark Dacascos, ke kteréme se musí dostat přes pány z Raidu. Vynikající. Trojka je doslova akční exhibice plná unikátních způsobů likvidace protivníků. Plusem je, že tvůrci (už od dvojky) pochopili, že čím více toho zničíte kolem sebe během akce, tím lépe akční scénu prodáte.  90%

Stejně jako první díl jsem napoprvé nedocenil ani druhý díl. Na podruhé jsem si však podstatně zlepšil mínění o druhém dílu. Pořád platí, co jsem napsal o akčních scénách jedničky. Excelentní řemeslo a vizuálně ohromující. Avšak, narozdíl od prvního dílu, kde mi všechny akční scény splývají v jednu a na Johna zde nečeká žádná výzva, zde se přepnulo na vyšší obtížnost. Už první akční scéna filmu, kde se John vydá pro své auto je viditelně odlišná od akce v předchozím filmu. John si už nevystačí s pistolí, ale musí se ohánět i za volantem. Druhá akční scéna v Benátkách je sice návrat k stylu prvního dílu, ale John zde konečně potkává důstojného protivníka a hned je to znát.  Závěrečná akce ve zrcadlovém bludišti je vizuálně i řemeslně bezchybná. Zasloužených 90%.

Před čtvrtou kapitolou této série jsem si zopakoval všechny díly. Zde se musím přiznat, že když jsem viděl první díl poprvé, tak jsem nechápal to všeobecné nadšení, kdy byl tento film prohlašován málem za spásu akčního žánru. Bylo to nějakých 70%. Myslel jsem, že jsem měl příliš vysoká očekávání a že na podruhé prozřu..... No, neprozřel. John Wick není špatný film, Keanu Reeves má charizma a akční scény jsou řemeslně zvládnuté. Můj problém s akčními scénami je, že všechny vypadají pěkně, cool, a John likviduje své nepřátele elegantně, ale tak nějak bez námahy. Je to jako hrát střílečku na easy, nebo dokonce na story obtížnost. Prostě bez výzvy mě to přestává po chvíli bavit. John nemá za celý film žádného důstojného protivníka. Hlavní záporák je nevýrazný, nemá ani pořádného poskoka a všichni jsou z Johna připosraní. Chápu, že to byl úmysl, ale mě osobně to nesedlo. Řemeslně briliantní, žánrově už je to horší. John Wick je pořád dobrý akční film, jen za špičkou žánru pořád zaostává. 70%

Boha jeho, to byla kravina. U některých vážně míněných scén jsem se neudržel a musel jsem se smát. Někdy už je to za hranou dobrého vkusu a člověk jen nevěřícně zírá co si blázniví indové na něj zase vymyslí. Hrdinové s vážnou tváří pronášejí věty za které by se snad každý musel stydět a cítit se trapně. A ano, užil jsem si každou minutu. Je to tak spávně za hranou dobrého vkusu že to z nějakého důvodu funguje. Být to o něco vážnější (a CGI o něco lepší), nebo o chloupek více divoké, tak je to neskutečná srajda. Fascinovaně jsem koukal a nechápal jak je možné, že mě to tak baví. A mimochodem, vizuálně je to ohromující. Z některých záběrů mi brada spadla do klína. Chápu, že na některé diváky je to moc, ale mě to sedlo.

Hru jsem nehrál, ale slyšel jsem na ní spousty chvály. Po první sérii seriálu jsem ale zklamaný. Buď byly ódy na první Last of us přehnané, nebo tvůrci nedokázali zadaptovat hru tak aby se její kvality přenesly i do seriálu. Začněme ale pozitivy. Produkční kvality jsou nesporné, herci bez vyjímky odvádějí maximum a obecně, některé scény a interakce jsou napínavé, nebo emocionálně dohrané do maxima  (když je vezmu izolovaně od zbytku). Problém je, že jako celek je Last of us scénáristicky rozklížené a nedotažené.  Problém není jen to, že se věnujeme vedlejším postavám, nebo linkám, které se ukáží slepé pro další vývoj děje. Problém je, že nevěnujeme dostatek času hlavní dějové linii a vztahu mezi Ellie a Joelem. Celé to vyvrcholí v závěrečném díle, kde tvůrci vylejou příběhovou, vztahovou i emocionální vaničku divákovi na hlavu během několika scén (Joelův monolog o jeho dceři, Ellie o její kamarádce, celé vyvrcholení její linky o imunitě) a mě to bylo naprosto ukradené i když chápu, že to mělo být vrcholem. SPOILER Nehezkým koloritem seriálu se stalo i představování postav, které "vyklidí scénu" ještě v tom samém díle. Když se to stane poprvé tak to funguje, ale když je to popáté, tak už je to očekávané. Konec SPOILERU Za pár týdnů má vyjít Last of Us na PC. Možná si to zahraju, abych zjistil jestli je seriál jen věrná adaptace přeceňované hry, nebo mizerná adaptace.