Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Komedie
  • Krátkometrážní

Recenze (4 212)

plakát

Nebe (2002) 

Hodnotit Nebe je hotové peklo, protože tak zvláštně dojemný a krásný příběh jsem dlouho neviděl. Co jen k němu podotknout? Tykwer je rozhodně jedním z nejkvalitnějších evropských režisérů, a to i navzdory novému Internationalu, na kterém si podle všeho chtěl vyzkoušet akčnější řemeslo... Mno, romantické filmy mu jdou určitě lépe (i taková Lola běží o život je vlastně neskutečně romantický snímek s akčními vsuvkami :-)). Giovanni Ribisi je zvláštní kluk, protože v několika málo filmech a seriálech dokazuje, jak talentovaný je to dramatický herec, jen aby si poté střihnul (dělá to napřeskáčku) roli v nějaké pitomé komedii či propadáku se slabým scénářem. Zde byl perfektní, a do jeho postavy jsem neměl problém se vžít. Jak by ne, když je tu Cate Blanchett... Ach, Kate! Nevěděl jsem, že máš tak velká prsa! Ale ne, vážně: hereččin výkon je ve snímku, počínaje nervovým zhroucením při výslechu a konče "poslední večeří", doslova úžasný, a její pocity a emoce jsou divákovi servírovány s mrazivým pocitem v zádech. Prostě se to celé povedlo, protože kromě bravurní režie je excelentní výkon dvou hlavních postav to nejdůležitější, na čem tohle nezapomenutelné drama stojí. Ale takto bych mohl pokračovat dále... atmosféra, HUDBA, střih! Nelze neudělit maximální hodnocení.

plakát

Dvojí hra (2009) 

V úvodních minutách filmu vypadá Julia Roberts s prominutím děsně - jako by na plac utekla přímo z porodního sálu a nemocniční hábit odhodila do popelnice za rohem. Postupem filmového času ale vytvoří spolu s Clivem Owenem tak sympatickou popichující se dvojku, že mi dále její appearance v ději vůbec nevadila (ano, nikdy jsem tuto herečku moc nemusel, a v životě nepochopím, jak může být považována za jednu z nejkrásnějších v Hollywoodu?). Dvojí hra je moc fajn film. Je to ale "bohužel" typický příklad umění, kdy celý smysl a závěrečná pointa vyjdou najevu až v poslední části filmu. A tak je důležité si tento fakt po první podivném okamžiku v příběhu uvědomit... Když se tedy před polovinou filmu poprvé vyloupla na světlo jedna specifická, téměř lynchovská scéna, zmohl jsem se uvnitř jen na WTF. OK, režisér si s námi hraje, ale natočil Claytona, tak mu budu věřit, řekl jsem si. Věřit, a dívat se. A... skvělý přístup, který se vyplatil, musím říct! Je to pecka... Jediné zápory si nakonec snímek vykoledoval za mírnou zmatenost a občasnou ztrátu dechu. Jinak se ale jedná o velmi příjemné krimi s perfektním hereckým osazenstvem a neuvěřitelně strhujícím tempem, kdy zručnou režii doplňuje bombastický střih a efektní soundtrack. 82%.

plakát

Až na krev (2007) 

Po dvoudenním rozležení v hlavě musím udělit maximální hodnocení. Původně jsem nad snímkem přemítal v tom smyslu, že je to přeci jen "pouze" nadprůměrné drama s bravurním hereckým výkonem Daniela Daye - Lewise, jenže on to je vážně téměř dokonalý film. K tomuto závěru se pak ale samozřejmě vztahuje mnohem více aspektů, než jen herci a příběh, a tak nelze nevyzdvihnout např. výnikající začátek, na který díky neskutečné hudbě (velmi nepříjemný pocit nevyhnutelné tragédie a vnitřního zla, které provází celým filmem, a jež má kořeny v ďábelském Plainviewovi) a "čtvrt hodině ticha" nikdy nezapomenu. Dále určitě neopomenu super režii a scénář, na kterých jde asi nejlépe vidět, jaký je Thomas Anderson génius. Moc se těším na Magnolii a vrhnu se na ni nejpíše ještě do konce týdne... Poslava Eliho dále předváděla při kostelních kázáních takové divadlo, že mi hrůzou stály vlasy na hlavě - nic podobného jsem v životě neviděl (vyrovná se tomu tak možná scénka z Darabontovy Mlhy ke konci snímku). Ale co... takových superlativů bych ještě mohl z pozitivními dojmy nasáklé půdy vytěžit stovky, a stejně by to nestačilo. Celkově vzato se Až na krev řadí mezi ty nejlepší skvosty, jaké jsem v hollywoodském průmyslu zatím shlédnul, a jakmile si pořídím blu-ray přehrávač, je toto dílo zřejmě tím nejžhavějším kandidátem pro koupi disku s filmem. I´m finished! Brrr... NEZAPOMENUTELNÉ

plakát

Superdívka (1984) 

Komentář je velmi jednoduchý, neboť se jedná o dokonalou kopii Donnerova Supermana, ale s "kozama". Když jsem snímek jedno parné večerní léto (vlastně brzké ráno) sledoval na obrazovce, myslel jsem, že mě vomejou.

plakát

Push (2009) 

Bože. Těšil jsem se už jen kvůli tomu, že nový snímek Paula McGuigana shlédnu v lesknoucí se nabušené blu-ray kvalitě. Ona je sice pravda, že špinavé a nechutně nebarevné, šedivé ulice velkoměst, kde se děj filmu odehrává jsou bez zrna DVDripu k sežrání (jako ostatně všechny filmy, které na disku zaberou více než 4 GIGA), ale i navzdory tomu se po hodině strávené u této podivnosti dostavil nepřijemný pocit. Je to proto, že kulisy se po celou stopáž takřka nemění, a hrdinům by rozhodně neuškodilo si občas zajít na procházku do přírody. Neříkejte mi, že na to nebyl rozpočet, protože jinak si budu myslet, že tento silně urbanistický paskvil měl TAK špatný scénář. Heh. Samozřejmě, je tuna dalších městských filmů, anebo filmů, kdy se děj odehrává kdesi ve městě, jenže obrázky, jaké mi nabídnul Push se mi ani trochu nelíbily, a výlet třebas do zeleného lesa by unylým filtrům prospěl jako facka Buda Spencera. Takže dvě hvězdičky. Za co? Chris Evans je celkem fajn, i kdybych měl svůj názor stavět na jeho charisma a hezkém kukuči, no a občas se snímku nedá upřít několik skvělých nápadů a akčních scén, obojí bohužel vyšumí už při závěrečných titulcích. Prvních pět minut bylo super (včetně cool úvodních titulků), no a nesmím zapomenout na výnikající soundtrack. That´s all, folks!

plakát

Gauneři (1992) 

Jestli budou Inglourious basterds vypadat nějak takhle, vůbec bych se nezlobil. I já nyní nerozumím tomu, jak se mohl tento skvělý Tarantinův snímek ztratit v davu, nebo lépe řečeno, být ušlapán rozhodně méně kvalitnějším (nebo jinak řečeno ne tak dobrým) Pulp Fiction. Tenhle skvost by si jistě zasloužil obsadit místo v žebříčku několik příček nad zmiňovaným kultem, stejně jako bych se nebál jej prohlásit za nejlepší gangsterský film vůbec. Bravurní! Když jsem se poprvé začal kamarádit s panem Modrým, Hnědým, Bílým a Růžovým (...), myslel jsem, bůhví jakou zapeklitou matematickou hádanku pro mě režisér nepřipravil, až tak mi to připomělo zadání ze starých sbírek úloh. Ale ona je to taková sranda! Scénka s uchem pak patří mezi to nejhutnější, co může snímek nabídnout, a divně mi z ní je ještě teď. Navíc tolik sprostých slov jsem naposledy slyšel v mém oblíbeném Running Scared, a během doby, co snímek prachsprostě "posloužil" mé přítelkyni jako zvuková kulisa při práci na PC, se ta vztekala, na jaké chujoviny to zase koukám :-). So shut the fuck up and keep watchi´n you piece of shit!

plakát

Rváčův deník (1995) 

DiCaprio, dlouho před Titanicem, a ještě lepší. Jeho feťácká postava (Jim Carroll skutečně existuje) byla zahrána tak dokonale, že jsem se spolu s ním propadal do naprosté extáze, a posléze i zatracení a nekonečných depresí. Leonardo je jednou z nejzářivějších hvězd moderního hollywoodu, i kdyby jsme tak mohli usuzovat z nepřeberného množství různorodých rolí, jež si (jeho agent?) vybírá. Tento snímek je pak mírně šokujícím, spíše však takovým hodně upřímným obrázkem tehdejší newyorkské mladé společnosti, která neměla k životu zrovna ty nejideálnější podmínky. Mark Wahlberg v roli drsňáka byl také jednoduše "cool" - nad jeho šíleným amokem, který ho čas od času ve snímku postihnul, jsem se dobře bavil. Mezi nejsilnější scény pak patří samozřejmě odvykací kůra, ke které se váže ochota jednoho moc milého, obětavého člověka, který Carrollovi pomohl, aby tímto způsobem splatil svůj dluh... Otevřený, drzý, upřímný a pěkný film.

plakát

Autosalon (2005) (pořad) 

Absolutně mne auta nezajímají, ale s bratrem jsem to občas zkouknul...