Troniq

Do detailu propracovaná podívaná, uzamčená mezi stěny špinavýho sedmdesátkovýho Brooklynu. Zasadit syrovou korupční kriminálku do ulic New Yorku je ostatně vždycky sázka na jistotu. Treat Williams je pěkně pod tlakem a práská víc než původně chce, v neustálém doprovodu ochranky a totálně pod palcem "nadlidí" z vysoký soudní sféry. Až mi z toho bylo chvílema úzko. Tenhle film tlačí na pilu tam, kde už nebyl v Serpicovi prostor. A jde mu to hodně dobře.

Rozporuplné pocity. Možná až moc festivalové, někdy možná až moc obyčejné a v pár momentech až moc divné. Nahoru dolů s pomalu plynoucí krajinou jinovatky a sněhu, alespoň s prima ústřední dvojkou, podávající poměrně civilní výkon. Přijít z FAMU automaticky neznamená výjimečné filmy, jak mi někdy připadá, že je "umčo" obcí předkládáno. Všechno bude je přesnou definicí toho festivalového snímku, který má některé kvality, ale přesto se tak rychle zapomene...

"Fantasio, moc rádi tě vidíme, je s tebou Ray? Ne. Tak to je dobře..." - už od začátku bylo jasný, že Ray v podání Billyho Boba bude slušnej magor, stejně tak, jako že Fantasia dokonalá femme fatale se svýma rozkošnýma pohledama s příchutí koksu. Ostatně všem jejich role ukrutně dobře sedí a celý snímek je povedená filmařina. Až s podivem, jak nedoceněný hodnocení tady má. Skvěle vykreslenej venkov, pěkná kamera téhle z části loupeznické road-movie. Snad bych dal 5, nebýt jen závěru s malým otazníkem. Ale přesah filmu je prima...překvapí...

Melancholické tóny při východu slunce dávají tušit hned od prvních chvil, že půjde právě i díky hudbě Marka Ishama o působivý zážitek. Krajina divokých údolí a potulných psů celý dojem jen podtrhuje. To všechno v protiváze s vyšinutým velitelem T-55, co v osmi vyhazoval do vzduchu fašisty ve Stalingradu. Mám hodně rád takový snímky plný kontrastů, zapadlý, outsiderský neprávem. Hodně silný snímek.

Podmanivý zážitek z nehostinné tundry, kam si dovolí vstoupit jen Inuité. Těžko hledat slabá místa v tak ojedinělém díly, kde každý záběr má svůj smysl. Dlouho nic neuteklo tak rychle, jako tohle krátké léto v severní Kanadě.

James Gray postavy umí vykreslit tak dobře, že strnulejší tempo lze s přivřenýma očima odpustit. A navíc nemá problém zasadit svoje příběhy do pěkně zatuchlejch uliček bez přikrášlení. Syrová podívaná, s víc silným motivem rodiny, než se zprvu může zdát. Objednaná vražda jede až druhý housle a filmu to takhle sedí.

Lover East Side, zaprděnej konec Manhattanu, tam chcíp pes. A navíc, když tam chodíš ven s holkou, kterou žereš, ale jsi jen za kamaráda. Takže co s tím? To rozsekne jen Jeff Bridges! Mohl to být dost průměrný snímek, ale nečekané rozuzlení a vlastně i nenápadně krásně zachycená atmosféra dnešního New Yorku to šroubují na poctivé 4 hvězdy. Jemné, inteligentní, opravdové. A já měl takovej strach, že to sklouzne k patosu a laciným frázím. Díky, nestalo se... Marku Webbe.

Citlivě odvyprávěný, toužící po věrném divákovi, doufajíce, že některé z flashbacků nebudou nudit. Bylo to párkrát tak tak, možná bych o něco pokrátil stopáž, i když Plummer snad v každém záběru herecky exceluje. Co však obdivuju nejvíc je naprosto uvěřitelná chemie Ewana a Mélanie. Hlavně díky protagonistům proto 4 hvězdy, mohlo to být o dost horší...

Hanebný pancharti jsou absolutní definicí toho, proč mě Tarantino tak nebaví - a nedostane další šanci. Typický trademarky přehazovány vidlema z filmu do filmu, jen zabalené do jinačího pozlátka. Tohle moh bejt vážně skvělej válečňák, ujmout se ho třeba Mann. Takhle sledujeme teatrálně podané tlachání, těžko uvěřitelné, přehrávající postavy a nad tím vším někde Quentina, onanujícího hluboko uvnitř svého pozérství. Nechávám dvě hvězdy i po tom, co jsem si dal tenhle snímek po 10ti letech ještě jednou, zda v něm nenaleznu světlo a zalíbení. Mmm...a ne, nezachraňuje to ani pár mých hodně oblíbených protagonistů. Mám dojem, že tahle rádoby-válečná "stylovka" z mé hlavy vyčpí opět ještě rychleji, než jsem čekal.

Zatracený ty moje předsudky proti snímkům pro širší publikum na velkejch plátnech! Green Book se nemůže líbit snad jen lidem, co se plácaj po tvářích při velkolepejch efektech a odškrtávaj si dny v kalendáři, než vyjde další marvelollovka plná trapnejch hlášek. A nebo taky ti, co nemaj rádi černý a Vigga. Ok, jasně, šablona sem šablona tam, ale tady to funguje výborně, víc než výborně. Tenhle roadtrip plnej velkejch pravd mě bavil náramně. Díky, Farrelly!