zamukooo

Film jsem poprvé viděla, když nám ho pouštěli ve škole, tehdy mi bylo asi 14 a už tehdy mi přišel kvalitní. Nedávno jsem se na něj podívala znovu po 15 letech a líbil se mi ještě víc než kdysi. Hlavně se mi líbí, jak jsou tam věrohodně znázorněné pocity samotných feťáků (halucinace atd.). Oproti tomu film My děti ze stanice ZOO spíš ukazuje realitu z pohledu střízlivého člověka, zkrátka syrově bez speciálních efektů. Oba filmy jsou mimochodem super, přestože je každý zpracován jinak. Na Requiem mě zaujala nejvíc asi dějová linka stárnoucí vdovy, která touží být v televizi. Ač je to vedlejší postava, je na tom hodně pravdy  - tolik lidí touží po slávě a mají pocit, že pak je budou mít druzí rádi. Je to nadčasové jen s tím rozdílem, že v dnešní době už nejde o to být v TV, ale mít co nejvíc sledujících a lajků na sociálních sítích. Nebo zvyk starých ženských přechovávat staré oblečení z dob před 20 lety, které si šetří na "zvláštní příležitost" (která většinou nikdy nepřijde)... jak typické. Ještě je taky specialita některých žen si rovnou koupit o číslo menší oblečení s nadějí, že do něj jednou zhubnou.

Za mě příjemné překvapení, ač jsem od filmu moc nečekala. Od českých filmů obecně neočekávám skoro nic již delší dobu, takže mě film zaujal v pozitivním smyslu. Trochu mi to připomnělo francouzský film Jen 17, protože se člověk z filmu nedozví příliš o motivech jednání hlavní postavy. Příznačná je odpověď na otázku "Proč skáčeš?" - "Proč fotíš?". To podle mě není negativum, že se psychologie postav moc neřeší - dřív se opravdu nebral příliš ohled na to, co člověka doopravdy baví, prostě hlavní bylo makat, jít za úspěchem. Takových lidí je docela dost, rodiče jim navrhli, aby dělali lékaře/právníka/sportovce, tak to dělali a moc se nezamýšleli, jestli to je opravdu jejich sen. Celkově jsou povedené hlavně scény s rodinou – dobře se tu ukazuje to pokrytectví společnosti. Na jednu stranu většina společnosti porno sleduje pravidelně, ale nedej bože, aby do porno průmyslu šel někdo z blízké rodiny nebo známých. Pak je třeba takovou ženu odsoudit, označit za k.... a rozvrátit si kvůli tomu manželství. Tím se dostávám k choulostivým scénám a zároveň k mínusům filmu. Některé scény jsou komické bohužel takovým nechtěným způsobem, např. zvracení při natáčení (mnohem lepší by bylo, kdyby prostě jen omdlela). Mnohé scény zase jsou až příliš explicitní. Nejde ani tak o to, že jsem v tomhle konzervativní, tj. myslím, že filmy a porno filmy by měly být oddělené žánry. Spíš jde o to, že pokud chce člověk vidět porno, asi si nepustí film, který má přes hodinu a půl, takže snaha šokovat/vzrušit diváka tímhle způsobem byla zbytečná. Naopak by šlo víc zdramatizovat některé scény, např. scénu skoku, u kterého se zranila. To si přímo říkalo o větší depku, vtáhnutí diváka do děje. Takže tady zůstal potenciál nevyužitý. Úplně pokažený mi přišel konec, kde se asi snažili o happy end, a rázem se člověk z titulků na konci dozví, že zemřela v 27 na nádor. V podstatě celou dobu mě ve filmu rozčilovala její sestra a ty jedovaté poznámky, až teprve když se dozvěděla o nádoru své sestry, najednou se tvářila jako kamarádka? Tak buď měli udělat opravdu smutný konec s tím, že se na ni rodina vykašlala (a ona sama zemřela velmi mladá) nebo nějak víc rozvést ten vztah se sestrou. Ne něco mezi. Přesto si myslím, že film stojí za zhlédnutí.

Pro mě jakožto pro člověka, který toho o Pamele moc neví, byl dokument jako stvořený. Věděla jsem o ní jen to, že si jí všimli v publiku amerického fotbalu, a díky tomu začala fotit pro Playboy, a samozřejmě jsem znala její roli CJ v Pobřežní hlídce. Celkově na mě dokument působí dobře, nenudí a nevyhýbá se intimním tématům. Hlavně je to pro mě smutným potvrzením toho, jak sexistická společnost tehdy byla a částečně je ještě dnes. Třeba když jí ukradli erotickou nahrávku, ona je zažalovala a u soudu si vyslechla poznámky, o jakém soukromí to Pamela mluví, vždyť fotila nahé fotky pro Playboy. Tak jí přece nemůže vadit ukradená soukromá nahrávka. Jak absurdní. Dokonce to prý ani nebyl tehdy zločin. Je tedy otázka, do jaké míry říká Pamela pravdu, ale ono stačí se podívat do českých diskuzí - tolik lidí je schopných říct, že jakmile někomu uniknou nahé fotky, prostě je ten člověk neměl fotit a že si za to může sám. Nikdo nikdy neřekne, že je hnus někomu ukradnout fotky a zveřejnit je bez souhlasu autora fotek. To už jsem ale trochu odbočila, profesionální fotky jsou přece něco jiného než soukromé video, kde člověk dělá věci, o kterých nechce, aby ostatní věděli. Celkem mi přijde jako škoda, že se rozhodla nezpeněžit tu erotickou nahrávku, když měla tu možnost, tím by se mohla vysmát zlodějům, kteří to ukradli. Celkově na mě působí dost sympaticky, myslím, že je chytrá, na to, že se proslavila hlavně vzhledem. V jiných oblastech mi však přijde nerozvážná - např. to, že se k plastice prsou rozhodla spontánně bez přemýšlení nebo si prvního manžela vzala po 4denní známosti, mluví za vše. Jinak ale povedený dokument.