sud

Ze všeho nejvíc mi to připomínalo komiks. Napínavý, zábavný, hezky nakreslený, ovšem někdo z něho vytrhal nějaké bubliny s dějem a nechal pouze akci. Nedostatek solidní akce se filmu opravdu vytknout nedá (až na ty komické piruety vojáků po zásahu kulkou), s dějovou linkou (jak jsem se již zmínil) a nedostatkem cynismu a černého humoru (jedna z nejdůležitějších atributů spaghetti westernů obzvlášť v závěru citelně chybí) je to však horší. Film se mi líbil, ale díky již zmíněným faktům a ve srovnání s žánrovou konkurencí ode mne nedostane víc, než 60%.

Špionážní válečný film z německé strany - dostatečně napínavý a s nepříliš předvídatelným dějem. Potěší i atmosférická černobílá kamera a výborné herecké výkony agenta Marlona Branda a férového kapitána Yula Brynnera. Za zmínku stojí i Martin Benrath v úloze fanatického nacisty Kruseho. Hrdinové se sice několikrát dopustí několika hovadin, jinak ale žádné výraznější výhrady nemám. 80%.

Poměrně zajímavá podívaná z koloniální Afriky, která si po celou dobu nedokáže rozmyslet, zda chce být psychologickým dramatem s krimi zápletkou, či spíše zvrhlou černou komedií. To bych tvůrcům i odpustil, ovšem v druhé půli výrazně spadne řemen a závěr de facto vyšumí. Jinak Philippe Noiret hraje výborně, Isabelle Huppert jakbysmet (ta je navíc velmi sexy a dokonce se celá odhalí), ale tentokrát to na víc, než 60% nestačí.

Syrové levicové drama z Itálie 70. let se silným společensko-kritickým podtextem. Podobných filmů v té době vznikalo poměrně dost a tento patří spíše k těm průměrnějším. Ne že by neobsahoval pár silných scén, ovšem oproti jiným žánrovým souputníkům spíše klouže po povrchu a konec, ve kterém se prakticky nic nevyřeší, celkový dojem moc nevylepšuje. Cesta bezcharakterního novináře za úspěchem vzdáleně připomíná novějšího Slídila, ten mě však svým vyzněním zasáhl o dost víc. Jediné, co je bez debat srovnatelné se svým o generaci mladším bratříčkem ze zámoří, je bezchybný výkon hlavního antihrdiny - zde jako vždy výborný Gian Maria Volonté. 60%.

Zábavný stylový akčňák z mého oblíbeného motorkářského prostředí s výborným záporákem Lancem Henriksenem. Škoda, že hlavní hrdina, navzdory své muskulatuře, působí spíše jako pornohvězda filmů pro čtyřprocentní sexuální menšinu. 50%.

Jedno z nejsyrovějších vězeňských dramat, které jsem v životě viděl. Vskutku bych v té době nechtěl být zločincem v Itálii a dostat se do podobného zařízení. Jako většina tehdejších italských či francouzských žánrových filmů levicově zaměřený a silně společensko-kritický. Depresivní atmosféra, několik (nejen na svou dobu) brutálních scén, hořký závěr. Ani dnes nic pro slabé povahy s výborným Frankem Nerem v hlavní roli. 80%.

Romance s příběhem jako vystřiženým z Harlequina, který nepostrádá snad žádné klišé červené knihovny a který bezesporu ocení spíše dámská část divácké obce. Proč tedy dostává Procházka v oblacích ode mne nadprůměrné hodnocení? Krásná kamera ve spojení s takřka pohádkovou atmosférou mexických vinic a podmanivá hudba Maurice Jarreho opili mé oči a uši a skvělí herci ve mě dostali i to ostatní :-). Postavy (včetně hlavní dvojice) jsou velmi dobře napsané i zahrané a já jim to prostě věřil. Pár scén je rovněž z rodu nezapomenutelných (tanec v kádi s hrozny, večerní serenáda či takřka apokalyptický požár v závěru). Je to sladké? Ano! Ale tak krásně sladké, jako polibek od smyslné Victorie či čokoládové bonbony, které s gustem ochutnává děda Pedro. 75%. P.S.: Dlužno ocenit i zdařilý český dabing v čele s (tehdejší) manželskou dvojicí Pomeje / Kuklová.

Komorní klasický western, natočený (jako vlastně většina westernů Burta Kennedyho) v lehce komediálním tónu. Málo akční, ale když už na ni dojde, docela stojí za to (krom zmíněné přestřelky na konci především záchrana koně zpod padlého stromu). Hereckému obsazení kraluje, při vší úctě k žánrovým matadorům v čele s ikonickým Johnem Waynem, krásná Ann-Margaret, která své postavě propůjčila dívčí naivitu, šarm i kočičí záludnost. Příjemná podívaná s třešinkou na dortu v podobě závěrečné pointy. 75%.

Zlodějské filmy o vylupování nedobytných sejfů většinou nezklamou a ani tentokrát se tak nestalo. Trochu pozapomenutá francouzská komedie s naprosto excelentní pasáží dobývání sejfu skrz veřejné záchody. Herecké obsazení rovněž nemá chybu a milovníci převleků si vskutku přijdou na své. 80%.

John Lennon (velmi dobře hrající Aaron Taylor-Johnson) jako citlivý talentovaný kluk se širokým srdcem, který rád rozdává radost. John Lennon jako sebestředný frajírek, který se dokáže zachovat (částečně možná i nevědomky) krutě i k lidem, kteří si to nezaslouží.  Stejně tak ani teta Mimi (jako vždy skvělá Kristin Scott Thomas) není vylíčena jako prvoplánová semetrika a Julia (také skvěle hrající krásná Anne-Marie Duff) jako hodná free mamina. Postavy z masa a kostí, civilnost (ani ty nejsilnější scény nejsou prvoplánově slzopudné), skvělé herecké obsazení a parádní atmosféra rokenrolového pravěku v Británii 50. let jsou hlavní magnety filmu, který můžu všem fandům Beatles a Johna Lennona bez obav doporučit. 70%.