SkyLukey

Po dlouhé době další milá animovaná pohádka, která se mi trefila do vkusu. Obsahuje všechno, co taková pohádka obsahovat má. Po Kung-Fu Pandě zřejmě jedna z nejpovedenějších animáků posledních pár let. Věřím, že pro ty menší z nás to musí být pohádka za všechny hračky.

Jsem divný, když mi humor Andyho Kauffmana nepřijde nijak humorný? Přiznám se, že s jeho humorem jsem se setkal pouze prostřednictvím Muže na Měsíci, jakožto tohoto filmu. Proto může mít můj dojem zkreslený. Mně přišel film strašně trapný a stačily by mi prsty jedné ruky, kdybych spočítal kolikrát jsem se během filmu zasmál. Možná to je tím, že komedie není můj žánr ale mně se Muž na Měsíci prostě nelíbil.

Tento film mě doslova okouzlil. Milá podívaná. Málokdy se mi stane, že od obrazovky doslova nemůžu odtrhnout oči a hltám každou vteřinu filmu a na konci kleji, proč je film tak krátký. Jsem rád, že Prázdniny v Římě není ovlivněn mou dobou a byl natočen v době, kdy natočen byl. Mám rád staré černobílé filmy. Mají osobitou atmosféru. Takovou, kterou již dnes nikdo nenapodobí. Přesně takových filmů bychom si měli vážit daleko více, než těch novodobých Hollywoodských blockbusterů, kterých máme do pěti zadků, na druhou stranu, kolik máme podobných filmů jako jsou právě Prázdniny v Římě?

Nějak nevím, co se na tom všem tak líbí a za co přesně dostal oscara, ale jak řekl sám Kevin Spacey, snad to jednou pochopím. Americká krása mi přišel jako kýč. Jediný Kevin Spacey držel film nad vodou.

Film se mi líbil a bavil mě. Toto téma je v posledních letech velmi oblíbené a způsob a styl velmi známý a dnes již stereotypní.

Příliš okaté a příliš chtěné ždímání slz a soucitu diváka. Na mě tyto umělé finty neplatí a film mě nechal prakticky klidným. Milostné dopisy a atraktivně namluvené dialogy patřily k těm zábavnějším ve filmu. Amanda Seyfried se mi moc líbila. Stejně jako ve filmu Chloe. Její protějšek John coby Channing Tatum už o poznání méně. Do tohoto milostného románku mi vůbec neseděl a do americkohollywoodského dojáku bych si představoval jiného svalovce. Takového, bez kamenného výrazu. Takového, který se před kamerou dokáže tvářit přirozeně. Channing mi prostě nesedl ani jako herec ani jako postavový charakter. A brečící John mi přišel spíše jako kýč na zelené rozkvetlé louce. Leč je Dear John líčící smutný příběh, vše je umělé, bezbarvé a fádní. Rád bych upozornil na skvělého herce Richard Jenkins. To je ten, co ztvárnil Johnova (autistického?) otce. V podání Richard Jenkins je to již druhá podobná role, kterou měl tu čest vidět. Jeho role v Dear John je skoro tak lidská a zajímavá jako ve filmu Nezvaný host, ve kterém si tento herec zahrál poprvé svou velkou hlavní roli v celovečerním filmu. Mám ho rád a obdivuji ho.

Doslova mi zlepšil náladu a dokázal vykouzlit úsměv na tváři. Pár decentních vtípků mě rozesmálo vždy na celé kolo a film mě prostě bavil. Dicaprio je skvělý herec a Steven Spielberg si zasluhuje mnou o kus větší uznání. Nechápu, co ze Spielberga zde někteří dělají, že Catch Me If You Can je plýtváním Spielbergovštinou. Na žánru přece nezáleží...a vůbec,, ono na nečem vůbec záleží? Spielberg jen už po několikáté v řadě předvedl, že je pán mezi filmaři, a je docela bezpředmětné, jaký film zrovna točí. Catch Me If You Can je dost možná takové retrospektivum samotného Spielberga. Nádhera.

O mnoho filmech se mluví jako o dokonalých, ale jestli má nějaký film právo být označován za dokonalý, pak je to jedině Mr. Nobody. Nečekal bych, že to někdy řeknu, ale poprvé jsem si přál, aby už tak dlouhý film, byl ještě jednou tak delší. Mr. Nobody je neuvěřitelný filmový zážitek. Neuvěřitelně vylíčené paralelní osudy coby/kdyby. Neskutečně emocionální drama jak je těžké se správně rozhodnout a jakým směrem se náš život může ovlivnit kdyby se něco stalo jinak, než se stalo. Co když nežijeme svůj život, ale jsme jen v představách jednoho devítiletého chlapce? V některých případech by jsme se vzdali svého osudového "tahu" který rozhodne o dalším vývoji života. V šachu se tomu říká Zugzwang. (Citace z filmu; "In chess its called Zugzwang. When the only available move, is not to move.") Mr. Nobody je mistrovské dílo nijak nevýrazného belgického režiséra, scénáristy a dramatika Jaco van Dormael. Své myšlenky zpracoval dokonale. Z každé scény jde cítit dokonalá propracovanost s citem pro detail, emoce a v neposlední řadě cit barev. Pan Nikdo je film patřící mezi ty více ukecané, a přesto jsme svědky holého vítězství formy nad obsahem. Film zařazující se do kategorie filmů s morálním podtextem. Mr. Nobody vedle filmu Donnie Darko tvoří to nejlepší v tomto osobitém subžánru dramatu. A spolu s tímto filmem se řadí mezi mé vůbec nejoblíbenější filmy a proto tento film chci vidět co nejdřív znovu.

Pěkné romantické drama. Srovnání s Dear John se raději vyhnu, protože Zápisníku nesahá ani po paty. Jediné, co mi mírně vadilo, byly současné vsůvky Allie a Noaha v pokročilém věku. Myslím, že takový film by si zasloužil pěknější a emocionálnější konec, než tento....a žili spolu šťastně....až do smrti.

Výjimečný film, opravdu. Roli Charlieho Finemana byla původně napsána pro Toma Cruise, ale jsem rád, že jej zahrál právě Adam Sandler, protože touto rolí si tento herec zasloužil můj velký obdiv. Přestože jsem byl vůči tomuto teď už vyléčenému kritikovi skeptický, tuto smutnou roli zahrál na jedničku. Reign over Me je natočen velmi citlivě na ještě citlivější téma 11. září. Nejvíce se cení, že se to vše obešlo (jak už tu někdo podotkl) bez pobíhajících hasičů a srdceryvných proslovů a opakujících se záběrů letadel narážejících do budov. Reign over Me tak ukazuje, že kvalitně napsané dialogy ovládnou emocionální stránku filmu daleko lépe. Nakonec bych rád upozornil na perfektní soundtrack; Pearl Jam (http://www.youtube.com/watch?v=4CTg6jBDbNg). V neposlední řadě i tato písnička tvořila perfektní hudební doprovod, který řekl bych se zasadil největším dílem na atmosféře.