Mariin

Destruktivní a depresivní film, který navzdory svému názvu není o lásce, ale o zvrácenosti, jež se za ni vydává....Až se divím, že se kdokoliv z herců a tvůrců mohl k něčemu tak ošklivému propůjčit.

Jedna z mála českých televizních pohádek s křesťanským obsahem (přitom těch literárních máme tolik!). Některé zde použité prvky bychom našli nejen v pohádkách Boženy Němcové, ale především v knihách Julia Košnáře, který se speciálně zabýval postavou Pána Ježíše v lidové slovesné tvorbě v Čechách. Vlasta Janečková umí využít tradiční křesťanské zvyky (pozdrav, pokřižování) ve tvorbě pro děti, a to se cení. Ovšem nechápu, proč se Marta Vančurová zatvrzele křižovala levou rukou.

Mimořádně přesvědčivé herectví ve snímku, který neúprosně realisticky nastavuje zrcadlo dnešní generaci mladšího středního věku. Nutno přiznat, že celkem pravdivě. Manželská nevěra je tu podána s naprostou samozřejmostí jako běžná věc, nad níž se nikdo nepohoršuje, pokud "nevzniknou problémy". Z hlediska l ´art pour l ´art jde o dosti kvalitní a pravdivý snímek, ale nedostatkem je - ostatně jako u většiny českých filmů - slabá idea, případně jen jakási švejkovská myšlenka. Zde to má být něco jako smíření se s tím, jak to je...Myslím, že na tyto filmy se vydrží dívat jen Češi, v zahraničí asi vůbec nechápou, "co tím básník chce říci"... Jen tak na okraj: porovnejme např. nějaký prvorepublikový film s tímto a všimněme si, jak moc se změnil verbální projev a chování dospělých lidí! To jako by už jsou dva, naprosto rozdílné světy! Prostitutka se tehdy chovala slušněji než dnešní průměrná "matka".

Westernový příběh z Aljašky, v němž hrdina Don Rutland (americký herec Doug McClure) zachraňuje chlapce Billyho s pomocí pohledné dívky Betty (Angelika Ottová) a černocha Hama. Pěkné přírodní scenérie s vodopády, indiáni, sáně tažené psím spřežením, slušná hudba...ale celkově průměrné. 70. léta byla pro Haralda Reinla již obdobím úpadkovým. Již zde chybí dějový spád, napětí a akčnost. Z "mayovkových" herců zde zbyli víceméně jen v okrajových rolích někteří chorvatští herci: Vlado Medar (jako hoteliér), Miha Baloh (jako falešný šerif Buffins), Branko Spoljar (jako Doc) a Ilja Ivezič (jako Frank Fox).

Těžko definovatelný žánr s prvky černého humoru. Příznačné je celkově dekadentní prostředí současnosti s několika realisticky podanými nechutnostmi. Výrazná je též typizace postav, z nichž některé jsou navíc silně karikovány. To se týká zvláště kandidáta voleb, typu politika, který je tu ukázán jako nenepravitelný hajzl a chladnokrevný vrah. Směšně, ale zároveň i beznadějně působí karikatura policisty, znázorněného jako poživačného hlupáka.

Tradiční průměr pohádek Svatavy Simonové. Špetku zájmu dokázal vzbudit alespoň náznak vtipnosti krále (Josefa Beka) a nepopiratelný půvab princezny (V. Freimanové). Jinak opravdový průměr se vším všudy.

Obsahově dosti změněné, takže příběh neodpovídá literární předloze. Zde Ali Baba na závěr rozdává poklad chudým a zůstává mu jeho "poklad", milovaná tanečnice Morgiana. Výrazná velká tvář Fernandelova s koňskými zuby se do hlavní role Ali Baby dobře hodí. Jinak pěkné, neobyčejně barevné, v orientálním prostředí (točeno v Maroku) a s nádhernými kostýmy.

Takový kriminální kýč, do nějž je dryáčnicky namícháno vše, aby znuděného diváka za každou cenu zaujal. A tak tvůrci bezostyšně stavějí na zdůrazňování satanistických motivů a na "tajemném" prolínání minulosti a současnosti . Nelze si nepovšimnout zcela nepravděpodobných scén ze současného života kláštera či "archeologických výzkumů". Scénář napsal Arnošt Vašíček, který se pokládá za odborníka na všechny záhady světa: http://www.sysifos.cz/index.php?vypis&sec=1207666267 Těch 70% a více tomu velmi neopodstatněně lichotí...

Slabší čtyřka. Zatímco začátek je svěží a vtipný, tak posledních 20 minut to kazí, a to zejména vystoupením čaroděje, které působí dost násilně a silně nelogicky. Jinak je potěšením se dívat na Viktora Preisse jako krále (ostatně tento herec má vždycky úroveň), buclatou "slepičí" princezničku Sabinu a vášnivého prince - veršotepce. Celková myšlenka, totiž vyšší hodnocení moudrosti a obětavé lásky než povrchní lidské krásy, je dobrá a správná.

Formálně a umělecky výborný film, ale jde v podstatě o fiktivní příběh, který se snaží tvářit historicky. Postavy jsou naprosto jednoznačně typizované jako v pohádce. Ti dobří jsou lid (malíř, Julie a studenti), ti zlí jsou všichni zástupci církve a šlechty a jejich přisluhovači. Takže z toho na mne až příliš čiší komunistická propaganda 50. let. Proto nedávám vyšší hodnocení, které by si jinak toto slovenské dílo s dobrými hereckými výkony, malebnými scenériemi historických lokalit (Trnava, Budmerice, Jur aj.) a kostýmy určitě zasloužilo.