RNDr.Strom

Oceňuji okno do života mých rodičů, oni sou totiž oba účetní, tak koněčně vím, jak vypadá jejich běžný pracovní den. No jinak film splétal a splétal různé dějové linie, z nichž všechny byly tak nějak meh, akce moc nebylo, hlavní superhrdina, ozbrojený Rainman, taky zrovna u srdce nezahřál, a obecně žádný velký vodvaz to nebyl. Affleck se sice snaživě tvářil jako idiot a myslel si, že je to známka autismu, ale holky řikali, že autismus je jinde. Vyúčtování tedy končí za 3.

Nevím, jakým algoritmem vybírat filmy, aby bylo možné vyhnout se jednou pro vždy takto nudným filmům. Nic takového v životě nechci a po tomhle zážitku se nad tím budi muset vážně zamyslet. Dost mi to přitom připomínalo pana Ripleyho, motivem v podstatě stejný film, ale ten rozdíl v kvalitě byl propastný. To srovnání by mohlo fungovat jako výukový materiál na školách. Já tedy za sebe určitě začnu tím, že vyšktnu Woodyho Allena z potenciálních kandidátů. Běžně vesměs benignní rádoby poetický kecálek se zde přesunul do polohy rádoby hlubokého dramata a to bolelo. Nad rámec zápletky, která by se dala shrnout jako "jedna je bohatá a druhá je kozatá - co teď?" neměl snímek bohužel co říct, u nesmyslně naboptnalých filmů většinou doporučuji sestříhat, tady by z toho ale vyšel kraťas. Tím pádem to asi chtělo jiného režizéra.

Nejvíc by mě zajímala sociologie toho, co činí tento film epicentrem davového hipsterství. Podle mě je to přesně ten typ filmu, který nezestárl vůbec lichotivě. Je ale také možné, že prvoplánovost jeho nudného cynismu ho v očích některých činí nadčasovým.