Cinematrix

První díl, či lépe remake z roku 1978 se mi líbil. K tomuto odpadu jsem se rozhodl vyjádřit ve slovenštině. Nebudem zachádzať do spoilerov, no povedzme si, že toto všetko bolo na jednu veľkú piču. Toto nieje film ale hnoj! Vypisovať zoznam chýb a hrôz, ktoré sú páchané na divákoch nemá zmysel, lebo by to boli niečo ako Leninové spisy. Ideálne je nakresliť na zem pentagram a vyzývať sily zla, aby si zobrali späť k sebe toto hovno. Rozumieme si, áno?

Moc se mi to nelíbilo. Bylo tu sice pár zajímavostí, jako třeba robot, kterej běhal, jako kdyby si vzal 3 deci šaratice, Hilary Swank, která mi svým vzezřením nostalgicky připomněla Barbara Conana, a potom sáhodlouhé dialogy, které mne vrátili do dětských let s rodiči, kteří mi spílali, když jsem něco neudělal podle jejich představ. Nestydím se za to, že hlavní myšlence jsem moc nerozuměl, protože to, že robot oživuje lidi, aby nebyl sám, mi přijde dost absurdní. Ono se to tam pak všecko nějak snažilo vysvětlit, aby to jako bylo jinak a člověk si z toho vzal ponaučení, ale to si radši vezmu z jiných věcí, které jsou mému srdci bližší. Škoda, myslel jsem, že tomu dám vyšší hodnocení. Podle mne se jedná o dost nadhodnocený film, kde spousta uživatelů, kteří tomu dávají 4 hvězdy a více, jenom machruje, že zase jednou pochopili nízkorozpočtové komorní Sci-Fi, ale nechci tu samozřejmě nikoho soudit.

Vůbec jsem tomu nerozuměl. Ale vůůbec!!! Cage po 19 letech vyjde z vězení, kde si vypěstoval spánkovou poruchu, kterou se snaží co nejvěrněji zahrát, což by mu asi šlo, protože on normální lidi už asi ani ztvárňovat nechce. Divák se tu pak v jeho podání potácí mezi iluzí a realitou, kde rozhodně nejde o žádnou oddechovku, jak píše uživatel Fifer. Podle mě je to spíš deprese jako prase. Je tu sice určitá linka vztahu mezi otcem kriminálníkem a synem feťákem, kteří se spolu téměž po 20 letech sbližují, což by bylo jistě zajímavé, kdyby se to neodehrávalo jen v halucinacích nevyspalého člověka. No, Nicolasi, jdi se konečně pořádně vyspat a prober se tam, kde jsi začínal, pořád na to máš, ale tudy cesta opravdu nevede.

Dvě matky okolo padesátky mají úplně odlišné názory na život a jediné, co mají společného, je chuť si dát na závěr po hubě. Zajímavé je, že se mi to docela líbilo, protože Romy Rosemont byla nesympatická kráva, která v životě nic nedokázala a bránila ve štěstí i vlastní dceři, až jsem jí přál jen to nejhorší. Bohužel její protivnice byla jen taková vyschlá lodyha, která by měla šanci, jedině kdyby ji sundala víkem od kanálu, kdyby ovšem něco takového dokázala uzvednout. Tak na to tak čučim a čučim a ve výsledku jsem byl docela mile překvapen.

Mnohokrát viděné téma mladé ženy, která truchlí nad tragickou smrtí své dcery. Mateřské instinkty jsou však silnější, než léky na uklidnění a ta žena, stále do krajnosti rozčilená, doufá, že její dcera stále žije a taková naděje je silnější, než léky předepsané psychiatrem. Ve svém doufání opomíjí lásku ke svému zbylému synovi, který je z toho do krajnosti rozčilený také. Další do krajnosti rozčilení lidé jsou: Její manžel, matka, otec, moje přítelkyně, já, psychyatr, jehož léky nezabírají a jeden arab, kterému s ní po schůzce na slepo nevyšel pohlavní styk, což mi bylo úplně jedno, protože já ho do toho nenutil. Nejedná se o žádný spoiler, poněvadž to tam dali tvůrci podle mě jen tak pro zajímavost, aby bylo jasno. Od té chvíle se mi to začalo ještě víc mlžit. Ale vydržel jsem dalších 40 minut a mlha se začala rozestupovat. Posledních 20 minut bylo nádherně srozumitelných a být matka, tak jim rozumím ještě víc.

X-muži mají velký problém, jelikož X-muž Sophie Turner získá tak obrovskou sílu, že jsem se v tom sám ztratil.

BIG.NINE.CF tu píše, že Megan Fox má něco s ksichtem. Toho jsem si bohužel během těch necelých dvou minut, kdy byla na scéně, nestačil všimnout a ani to nepovažuji pro tento komentář za kdovíjak důležité. S ksichtem ať si dělá kdo chce co chce, máme demokracii slova i kukuče. Olivia Thirlby se hlavní role zhostila tak na půl a svým prkeným hereckým výkonem tento jinak originální snímek dost pohřbila. Hodně na ní bylo vidět, že hraje něco, s čím se v životě ještě nesetkala a neumí se vcítit do ztvárněmí metafory k lidské, potažmo vlastní ignoranci, která nás provází na každém kroku. Ve výsledku se ale vůbec nejednalo o špatný film, který by se s lepším castingem mohl stát klasikou, jako třeba Duch s Patrickem Swayzem.

Dávám 2 hvězdičky, a ani přesně nevim vlastně za co. Asi z nostalgie, že je to rozlučka s Redfordem. Film se v originále jmenuje The Old Man & the Gun, což je poměrně přesné a přijde mi úplně zcestné to přejmenovávat na Gentleman s pistolí, protože každej blbec ví, co znamená old man a českej distributor nejenže z nás dělá voly, ale ještě tím překladem udělal spojler, protože diváka připravil o moment překvapení, co se jakože z toho dědka vyklube, když už od začátku víme, že to bude džentlmen, což bychom se za normálních okolností dozvěděli mnohem později, rozhodně ne dříve, než si film pustíme. Další divná věc je ta, že Cassey Affleck má za manželku černošku, která se k němu vůbec nehodí. Odkdy chtěj černošky bílé policajty? Je to touhou po malym lofasovi? Většinou to bývá obráceně, ale to je fuk, protože v tomhle filmu je vůbec všechno špatně. Hrozně se to vleče a ze zdlouhavejch záběrů na Redfordův zvrásněnej obličej s vyretušovanejma zubama se mi po chvíli začala v kelímku kroutit zubní pasta. No, a po deseti hodinách sledování táhlého, hodinu a půl dlouhého životopisu to konečně skončilo a já vůbec nevim, o čem to bylo. Ahá, už vím, o džentlmenovi s pistolí, konečně jsem pochopil překlad českých distributorů.

Milovníci dlouhých záběrů, kdy jsem měl pocit, že se mi zastavilo přehrávání, si přijdou na své. Dále si přijdou na své milovníci neméně dlouhých, depresivních dialogů plných studie lidské duše, bez nejmenšího vysvětlení, cože je zde vlastně předmětem studia, protože divák ví úplné hovno, co se vlastně stalo. Neméně malý orgasmus blaha budou prožívat ti, kteří se vyžívají v minimalistické hudbě, kde pár táhlých tónů na housle táhle táhne diváka k otevřenému konci, kde už od samého začátku víte, že to nijak nedopadne, protože to se prostě nastoleným tempem v "pouhých" dvou hodinách nedá rozumně zvládnout, ledaže by se přitvrdilo. Ale jak přitvrdit, aby milovníci všeho, co jsem před chvílí popsal, nebyli zkamáni, protože jim stačí o celkovém envoi jen přemýšlet a nechtějí mít násilně naroubované konce? A jak si získat tupce jako já, kteří chtějí mít ucelený příběh s úvodem, statí a závěrem? To Casey Affleck vyřešil velmi kulantně. Nejenže je to dobrý herec, režisér či scénárista, ale je to i hráč PS4, protože ví, že tupci jako já hrají počítačové hry, tak si půjčil atmosféru z The last of us, čímž mne oslovil a ty, kteří ze zásady počítačové hry nehrají, zase oslovil tím vším, co jsem psal předtím. Mám jen škodolibou radost z toho, že všichni, kteří tomuhle dávají 4 hvězdy a více, nevědomky hodnotí v šikovném podání Caseyho Afflecka i něco, čemu by jinak bez rozmýšlení dali odpad.

Asi takhle: holka nemůže vyjít z baráku, protože nemá úplně pintlich imunitu. K ní do baráku chodí pečovatelka, která si umeje ruce, aby ta holka něco nechytla. Ptám se, bakterie jsou jen na rukou? Máma tý holky chodí do práce a každý den se vrací domů a dceru normálně objímá, aby divák měl jasno, že se maj rádi. Divák jako já ale jasno nemá. Co to má ta holka za nemoc, když matka jezdí do práce mastnou tyčí, objímá ji a lepí se na ni přitom svým outfitem, dcera nic nechytne, ale když matka koupí dceři svetr, nechá ho vydezinfikovat? Pusťte si raději Bubliňáka, kterýho ty ženský, který tohle spáchaly do vážný noty, evidentně vykradly.