Oxytocin

Krimi thriller plný zvratů, kdy jsem si říkal "jo, to se dalo tušit" ... leda tak houby, ale ty v Miami nerostou. Opět jsem nečetl obsah, tak jsem čekal, že obhajoba ze znásilnění se potáhne celý film ... zase houby ... a pak že nerostou... Mimochodem opět palec nahoru pro humor a roli B.Murrayho - "Vlastně jsou tu dobrý i špatný zprávy. Kauce nám neprošla, ale máš nestrannýho obhájce, nepřidělenýho státem." :))))

Moje první zhlédnutí verze Frankensteina na mě udělalo dojem. I malé dítě tuší děj, ve kterém se skloubí řada motivů. Tím nejsilnějším však je věčná touha člověka "porazit" smrt a případně také uvést lidské tělo v život. Děj nabírá na tempu a atraktivitě po příjezdu mladého Victora Frankensteina na univerzitu, kterého ztvárnil Branagh a přes slávu De Nira si zasloužil první místo v titulcích za svůj výkon. Nakonec za svoji ctižádost zaplatí jeho přátelé, rodina a také on sám, cenu nejvyšší.

U některých filmů se nechávám překvapit svým obsahem a nečtu si jej dopředu. Jako umělecký neandrtálec neznám malíře Vermeera, a proto jsem nevěděl, o čem film bude. V tomto případě jsem cítil zvědavost, čeho budu svědkem. Bude nová služebná nějaký zvláštní talent či bude mít cit pro detail, kterým mistrovi jako múza poslouží ke slávě a štěstí? Minuty filmu zcela lehkostí utíkaly, ačkoliv nic zvláštního se nedělo. Seznamujete se s jednotlivými postavami v domě od hlavní služebné, tchyně, provokativního dítěte, paní domácí až po živitele rodiny, samotného malíře Vermeera. Dobové ztvárnění a instrumentální hudba vytvoří příjemnou atmosféru, kdy tenčící se zásoba peněz vybičuje malíře k životnímu dílu. Jsem moc rád, že ve filmu není jakákoliv postelová scéna, i když chtíč se pohyboval po velmi tenkém ledě při pohledu na krásnou Johansson.

Mám trochu rozporuplné pocity. Jsem si vědom některých "rodičovských" myšlenek, rad o životě, do života ... ale trochu mi u toho schází určitá jiskra a výsledkem je pro mě vláčný film. Díky plánovanému školnímu srazu zavítá do maloměstečka Willie, aby se opět setkal s bývalými kámoši, kteří mají každý jiné strasti, ale však stále stejný pohled na svět a na ženy. Za krátkou chvíli s nimi, se mu nakonec podaří dospět a uvědomit si, co je v životě pro něho důležité. Já sám v každém dospělém jedinci spatřuji, že je kus dítěte, které se projevuje více či méně. Někdo však dítětem zůstane navždy...v tom negativním směru.

"Běžný" filmový divák se nemusí obávat, že by film byl pouze ve verších, které samozřejmě musí svojí krásou, myšlenkami a genialitou vzdát hold nesmrtelnému Shakespearovi (tím chci hlupákům říct, že verše k jeho dílům patří a bez nich to nemůže být dokonalé ve filmovém ztvárnění). Četl jsem několik děl, ale Hamleta bohužel nikoliv. To však nebylo na škodu, protože jsem si naplno užíval rostoucí filmové hvězdy zářící v tomto slavném díle. Palec nahoru pro nejen pro Gibsona.

Tyhle řádky píši bezprostředně po shlédnutí filmu. Těžce se mi popisuje, co jsem zažil. Nepamatuji, v jakém jiném filmu jsem naposledy prožíval takový stav NAPĚTÍ a zvláštního strachu, jak to dopadne. Parta 12letých výrostků bude v lese nahánět páreček snoubenců, kteří si přišil užít společné krásné chvilky. Situace se na život a na smrt zvrtne po zabití jejich psa. V tomto nízkorozpočtovým snímku, což nebylo na škodu, budete svědky řady zvratů a scén, kdy Vám bude tlouct srdce kvapem. Cítím jisté zadostiučinění u těch, kteří zaplatili cenu nejvyšší a také lítost za hrdinku v závěru. Horor nemusí být pouze o lekavé scény, temné a komorní hudbě... Pro mě naprosto úžasné překvapení.

Udělit hodnocení tomuto filmu je pro mě velmi těžkým oříškem. Jsem si vědom kvality filmového štábu a příběhu. Dějově poté, co je Cruise zmrzačen, se z mého pohledu jedná o "syrový naturalismus" (kam se hrabě četba Emila Zoly, ...) a snaha o otevření očí americké společnosti k vděčnosti vojákům, kteří bojovali za jejich zemi (něco ve stylu ala Rambo). Zobrazení útrap a začleňování se do společnosti je pro mě, bez ohledu na pravdivost, ODPUDIVÝ a NECHUTNÝ. "Sestři, zvoním na Vás dvě hodiny a Vy mě necháte, abych se koukal na svoje zvratky a válel se ve svých výkalech" .... "Mami, já chci být zase muž. Chci svůj ztopořený penis. Penis. Penis! ... Smutné je, jak ho lidé litují a jak ho prvně spatří po návratu z války jeho životní láska. Pak také následuje jeho krátká epizoda v Mexiku, kde navštěvuje s veterány na vozíčkách bordely. Hnus. ... Budete svědky americké demokratické společnosti, která ráda "umožňuje" právo slova, právo shromažďování, ... za cenu obuškem do hlavy. Film je pro mě na jedno životní shlédnutí a už ho nikdy nechci vidět více.

Do doby, než se společně podvedená dvojice setká (cca 35 minut), je celkem zajímavý v podobě samotného vyšetřování Fordem. Pak film razantně ubere na tempu a začnete usínat. Vůbec to nemá jiskru, když se snaží zjistit o vztahu více - jak dlouho to tajili, kam chodili, co dělali (kromě soulože samozřejmě) a hlavně proč?... a výsledkem je velký NIC bez odpovědi. Prostě chtěli uspokojit svoji fyzickou touhu. Hlavně vztah Forda a S.Thomas není vůbec hodnověrný. Třešničkou je jejich závěrečné a neupřímné rozloučení. Objetí a pusa bez emocí a uměle nahrané.

Zajímavý thriller, který se zkazil "pohádkovým" závěrem u rybníka a nijak strhujícím závěrem a rozuzlením.

Jak zpívá Nohavica - "byla to kráska, já měl peníze. Byla to láska jak z televize"...Sexuální společnice Alabama se zamiluje do chlapa Clarence, který se za ní pomstí na jejím pasákovi a při přestřelce si po zmatku vezme kufřík plný drog. Chybou se dostane pod hledáček mafie. Se svojí již manželkou Alabamou a kámošem se pokusí o jejich prodej. Vrcholem je pak na hlavu padlá další střílečka v hotelovém pokoji, kdy z jedné strany stojí banda mafiánů a z druhé strany vtrhnou poldové a všichni se pomlátí a hlavní dvojice senzačně přežije. Čekal jsem romantický film, ale to jsem se u Tarantina šeredně spletl. Podprůměrný film na jedno shlédnutí plný hvězd, kde je nejzajímavější pouze zhulený B.Pitt. A to je sakra málo...