Tsunami_X

"Nic jako nadinterpretace neexistuje. Když to tam vidíte, tak to tam je," doc. Zdeněk Hudec.

Skvělé repliky cedící Höger a Bek, drobná poúnorová typologická rehabilitace Oldřicha Nového a co do lokací a kamery jedna z nejzábavnějších krimi komedií, které kdy v Československu spatřily světlo světa. Jenže co se dá dělat, když se do nás na mnoha místech zase podprahově šije, až jsme z toho celí zarudlí.

Našinci ve vlaku. Tahle naspeedovaná agitka, řítící se rychlostí Slánského procesu, divákovi nedá ani na okamžik vydechnout díky své podivuhodně krátké stopáži, sevřenosti prostředí a plejádě pevných soudružských úsměvů tehdejší herecké elity. A když se navíc najde čas i na takové libůstky jako bagatelizaci Číhošťského zázraku a jeho stavění na úroveň varietního kouzelnického čísla, člověk si uvědomí, že i Karel Vaš musel tehdy chrochtat blahem.

Poslední válečný film.

Zvládl jsem jen pilot. Na mě je tahle hudysportová vize budoucnosti s Barackem Obamou v roli pure evil generála až moc esoterická, levná a hlavně blbě zahraná. A nezachrání to ani Abramsovo alter ego v podobě fasa tlustého geeka z Googlu.

Dovezl jsem ti počítačku ty kluku jeden!

Dobrý artový trolling, ale na všechny ty blesky a blikačky jsem už ke konci neměl sílu. Osobně mě u toho bavily dvě záležitosti, přičemž jednou je výstup Udo Kiera. Dědek na řetězu mi pak připomněl fakt, na který mě upozornil můj kamarád Viktor, a to že na každém festivalu v Karlových Varech vidím ve filmech více penisů, než toho druhého. Na industry projekci se konec snímku dočkal šesti diváků v sále, zbytek zbaběle zdrhnul při prvním řádění spoutaného seniora.

Hudba jako jediný útěk před krutou vztahovou realitou zahalenou do melodramatu z padesátých let s poctivou prací se světelem. Tvorba Terence Daviese se prakticky nemění. Pořád je to o charakterech, kteří bojují se svými démony, nejsou schopny lásku opětovat, nebo jí naopak nekontrolovatelně přetékají. Hrát v tom Michael Fassbender, půjde to o level výš. Po projekci ve Varech mě pohladil cizí chlap.

Hodně sluníčkové, ale místo celovečeráku se dvěma hvězdami nižší svítivosti by to mohla být spíš povídka do bakalářů. O tom, jak hodný chlapec s vyrovnanou karmou ukázal životní hodnoty těm, kteří je měli celou dobu před nosem. Tři dobré frky to nezachrání. Indie rutina.

Řekové sežerou sami sebe. Teda obrazně, na plátně jenom někoho nechají udělat se do ruky a pak to vymlasknout. Tyhle fyzický záležitosti na mě moc nefungují. Jednak mi vadí, když kamera půl filmu snímá něčí zátylek, druhak si z toho absolutního důrazu na mapování všech činností hlavního charakteru nikdy nic neodnesu. U němčiny v kostele jsem se za tvůrce trochu styděl a jediné, co jsem po projekci cítil, byl pocit hladu.