Recenze (3 971)
Frida (2002)
Vynikající životopisný film. Hayek a Molina skvěle ztvárnili ústřední pár uměleckých osobností, kteří si byli souzeni, což ale neznamená, že to spolu měli lehké.
Sedm statečných (1960)
Na Leoneho poetiku Hollywood nikdy nedosáhl, ale jinak je to špička. Scénář, herci, hudba.
Úkryt (2011)
Vláčné, ale sugestivní, hlavně díky hudbě.
Lovci lvů (1996)
Chybí tomu drajv a nějaká výraznější scéna, ale i tak je to slušnej dobrodružnej thriller s dobře obsazenými sympatickými postavami.
Má mě rád, nemá mě rád (2010)
Reiner už do žánru retro příběhů o dětství a dospívání přispěl klasikou STůJ PŘI MNĚ a tímhle filmem dokazuje, že o svůj cit pro inscenování podobných příběhů ani po čtvrt století nepřišel. Tentokrát se neřeší klukovské přátelství, ale první láska, o které nám originálně střídavě vyprávějí oba protagonisté žijící přes ulici, ale vycházející z odlišných poměrů, přičemž hrdina je průměrnou, konvenční a de facto nezajímavou postavou stojící v protikladu k osobité hrdince. Dobře obsazení dětští i dospělí herci, extrémně příjemná záležitost.
Bourneův odkaz (2012)
Vedle špičkové trojky to působí značně nedomrle, ale dá se to. A Edward Norton po dlouhé době opravdu hraje a ne se jen znuděně fláká před kamerou.
Resident Evil: Odveta (2012)
To samé co čtyřka. Další cvičení v maximálním natahování minima děje nadužíváním zpomalovaček. Okatá vykrádačka Cameronových Vetřelců included.
Cesta (2009)
Slušná postapo depka, ale nestrhlo mě to.
Tohle je válka! (2012)
Odvar z Mr. a Mrs. Smith rozšířený na milostný trojúhelník a zbavený cool akce. Není to nijak rafinované nebo jiskřivě vtipné, nejvíc se scenárista zapotil, když musel to souběžné randění se dvěma chlapy navléct tak, aby z něj nevyšla postava Reese nesympaticky. Takže je do něj pořád někým/něčím postrkována. Zajímalo by mě, proč do toho Hardy šel, a proč angažovali Schweigera, když tu absolutně nemá co hrát.
Temnota (2002)
Rodinka se nastěhuje do baráku, se kterým není něco v pořádku. Synek vidí mrtvé děti, fotříkovi začíná hrabat... prostě klasika nejklasikovatější a do toho nějací ti japan-shock-like bubáci se zrychlenými pohyby a siluety přecházející rychle před kamerou (bože, to nesnáším). Zkrátka nic nového pod sluncem, ale má to atmosféru (dobré svícení a interiéry), fajn casting a vytasí se to i s nějakým tím zvratem a nápady. Tenhle Balagueró mi výjimečně sednul.