ledzepfan

Tvary, formy, struktury, konzistence a barvy chytlavě prostříhané do dynamického obrazu... Zásadní nedorozumění u podobných kousků spočívá v mylném přesvědčení, že umělecké dílo vytvořené na filmovém pásu musí být automaticky filmem (tozn, že musí mít děj, myšlenku, jistou formu atd..)

Vezměte Lynchovy "Six figures getting sick", mínus five figures, mínus malířův rukopis a působivost uměleckého díla nahraďte prvoplánovou, dekadentní provokací (ve správném významu slova dekadentní-né v tom cool smyslu jak se to často chybně užívá) a vyleze vám Zeigt = Nic moc, docela nuda a esteticky o ničem, ale aspoň snahu dělat věci jinak musím ocenit.

tvl pakárna..asi mi uniká nějáká souvislost s něčím co neznám protože jak japka a jejich šílenostní stylizace miluju, tak u tohodle jsem se nudil. Esteticky je to takové "ani ryby ani rak" kdy to chvilku vypadá hezky a chviku jak z řadové a zapomenutelné videogamesky. Dějově by to taky mohlo být slušné herní intro, kdyby se ale nějáký chytrák nerozhodnul natáááhnout to na hodinu, která díky zabité dynamice pocitově působí jako věčnost... Sorry ale tohle mi nesedo.

Po mástrpísu Bobby Yeah a lehké "odpočinkovce"(dá li se to tak nazvat) ve formě Invocation, přichází Morgan s další kulervoucí noční můrou, která se bude řadit mezi ty výraznější kousky jeho tvorby... evidentně je v parádní formě..

No tvl makakr.. Jeden z vrcholů temné, disturbing, surrealbizar animací vůbec...

Možná trochu nepříjemné ale zároveň empatické.

Vzhledm k tomu, že jsem se bavil více než u jedničky, bylo to více pestré a vyložených propadáků bylo jen pár, musím dát o bod lepší hodnocení než posledně... Bezkonkurenčně nejlepší bylo v mých očích písmenko D, to byl fákt námrd který mi přesně kápnul do noty. Dál bych vyzdvihnul asi Y, Z, H, K, snad i R, T a zajímavé byly dále třeba C, J, S, W (a pro mě osobně kvůli Howardu Moonovi i B :D ).. Nekoukatelné pro mě byly jen L a P ...zbytek co jsem nezmínil je spíš neutrální vata.

Dávám "jen" čtyři rudé protože jsem cítil, že by se tady dalo trošku více zatlačit na pilu v syrovosti(u samotného únosu a převozu) a přitom by to byla pořád stejně kvalitní, neprvoplánová, nepathetická a nevtíravá "agitka".. Ale jinak klobouk dolů-takhle citlivě vyvážených projektů v tomhle směru moc není.. Většinou to jsou jen nějáké účelově šokantní a nesmyslně útočné kraviny. Tohle bych se nebál pustit na nějákém (horror)festu jako plnohodnotný kraťas s myšlenkou. Dopad by to mělo a nepřipadal bych si jak vegelojza co někomu něco cpe.

Tentokrát fakt nestíhám nad čím se tu onanuje.. Příběh je takové nemastné neslané nic, charaktery jsou nesympatické (hlavně teda butler je na zblití..toho kluka bych aspoň opíchal, když už nic :D), věčné retrospektivy (ať už o pár sekund nebo pár let zpět) jsou už na třetí pokus otravné-co teprve na desátý...A je to dloouhé... Dal bych 3 za to jak je to technicky zvládnuté, že to jsou mojí oblíbení japonci (a navíc podle mangy), ale prostě jsem se navzdory natěšenosti a dobrému rozpoložení pekelně nudil. Smolík :/

Moc dobré, jen by to mohlo být klidně delší a nebál bych se i více přitlačit na pilu.. Každopádně ale jako taková malá transcendentální exkurze do zákoutí neuroprostoru je to hezké a povědomé.