Abes

Krupica! Klasika mého dětství. I největší tvrďáci museli zatlačit slzu, brečela celá školka.

Tohle je esence šílenství převedená na plátno (vykřičník)

Co na tom vidím? Nesympatičtí herci, všichni! Hutná atmosféra, furt! Jednoduchý je příběh, jeho vyprávění, jednoduché jsou charaktery. Fakulta mě dostala a vůbec nevím proč.

Kolikrát jsou tihle borci v podobně ražených filmech schopni vstát. Kéž by tohle byl poslední, žádné do ztracena prostě to utnou v nejlepším. Jedna éra napumpovaných lopat skončí a už se nikdy nevrátí. Tohle by byl důstojný konec.

Jo tak to je ten film s retardovaným chlapcem ve vaně... ne vážně, jeden z prazážitků mého dětství. Zvláštní pocit, koukat na to po patnácti letech.

Pěkný holky, stylový hadry, ujeté účesy a nejdivnější řeč v rámci Evropy. Viva la lol!

Úchvatné obrázky z kosmu, vyjimečný soundtrack a kopa emocí. Sunshine v duši.

Černobílý film, černobílá doba.

Carrey a McGregor jsou bezesporu největší buzmy v halyvůdu. U filmu, ke kterému po pár dnech píšu komentář a už ani nevím jak to dopadlo to trochu strhnu, vlastně to sthnu hodně protože se mi vybavuje jen pár vtipných scén. Jak se říká, dvě hvězdy jsou pořád dobrej film.

Příjemná, oddechová záležitost, takový barevný film na večír. Jak já žeru ČT nezávislá léta, kolikrát mě už vytáhly z noční nudy. Sheldon rules!