neo93

Báječný dokumentární snímek, který si bere na mušku 30-leté působení Mr. Beana na  seriálovém/filmovém poli. Dokument se vrací k působení této pozoruhodné komické postavy, která nemá snad na světě obdoby. Od jeho vzniku, kdy Rowan Atkinson a Richard Curtis vymysleli několik divadelních skečů, které se stali námětem pro budoucí díly seriálu, přes vytváření jednotlivých epizod a provázaností některých postav s panem Beanem, až po přesunutí Beana na stříbrné plátno, potažmo animovaný seriál. Ve filmu promlouvá hlavní tvůrčí duo, Atkinson a Curtis, další spolupracovníci na seriálu, tak i představitelé vedlejších postav. Mezi rozhovory sledujeme slavné scény z daných dílů, které prostě potěší a znovu rozesmějí, ačkoli je třeba znáte nazpaměť, alespoň u mě to naprosto fungovalo. V závěru zazní myšlenka o comebacku dětinského, cynického a důvtipného chlápka známého také pro svůj typický oblek, což by mohlo být zajímavé jej pozorovat v postarším věku. Za mě rozhodně povedený dokument, který je povinností pro všechny fanoušky pana Fazolky.

Parádní americká komedie v hlavních rolích s Jack Lemmon a Walter Matthau. Ti ukazují opravdu netradiční dvojci mužů. Felix (Lemmon) perfekcionista, který musí  mít vše podle svého a to především, co se týče úklidu a také vaření, které velmi rád provozuje. Jenže co osud nechtěl, jeho manželka i kvůli jeho chování ho zrovna vykopne z domu a on proto musí hledat nové útočiště. Nalezne ho v bytě svého rozvážného přítele Oscara (Matthau), který kromě pořádání pravidelných pokerových partiček, obrovský bytový prostor nijak jinak  nevyužívá a žije v něm úplně sám. Poté, co Oscar zachrání Felixovi v podstatě život, svolí k tomu, aby u něj Felix na nějakou dobu zůstal. To však ještě vůbec netuší, jakou pohromu si domů přivedl. Skvěle vypointované a vtipné situační scény dvojce rozdílných postav, které si "naprosto"  sedli, jsou na snímku naprosto to nejlepší. Vděčí za to přesně napsanému scénáři, který vychází z divadelní hry Neila Simona a samozřejmě z hereckého umění ústředních představitelů.

Japonské mořské monstrum znovu ožívá v novém provedení. A snad v tom nejlepším možném zpracování, co jsem kdy viděl. Mělo to všechno, co bych od takového to snímku čekal a navíc spoustu jiných zajímavých prvků, které povyšují Godzilla Minus One právě nad ostatní filmy s Godzillou. V první řadě je to poutavý příběh, který se paradoxně primárně neotočí kolem přerostlé ještěrky,  ale kolem japonského pilota, který se vrací z prohrané druhé světové války a snaží se vyrovnávat z traumat, jež válka přinesla. Zvláště ze svého selhání, kdy jako sebevražedný letec nesplnil zadaný úkol. Do toho se mu do cesty přímo postaví mladá žena s malou holčičkou v náručí, se kterou poté vytvoří netradiční "rodinu". Právě spojení a vztah těchto postav je  velmi specifický. Podobně bizarně vyznívá humor, který se místy objevuje ve filmu. Je na první pohled zřetelné, že snímek vytvořili japonští tvůrci se vším, co k japonskému filmu patří, což je ale moc dobře. Navrch, když se na scéně konečně objeví Godzilla, stojí to za to. V úvodu se nám ještě jen krátce představí, později však už v plné síle prezentuje svou sílu, kdy ničí budovy a všechno okolo jako domečky z karet. Skvěle vypadá nejen na zemi při pustošení města, ale zejména ve vodě, kde je doma, ačkoli je také poznat v některých detailech, že je trochu kostrbatá a strnulá, což samozřejmě odpovídá rozpočtu, který na takový druh filmu činil údajně pouhých 15 milionů dolarů.  Všechny tyto akční scény s ní jsou však výborně natočeny, zvláště závěrečná půlhodina na  moři je perfektní.  Za mě velké překvapení a rád si tuto verzi znovu někdy zopakuji.

Remake klasického muzikálu v novém provedení pod režijní taktovkou slavného Stevena  Spielberga. Rozhodně mě zajímalo, jak to Spielberg pojme a co vznikne oproti původnímu filmu z roku 1961. A nemohlo to dopadnout snad lépe, jelikož znovu se jedná o fantastickou podívanou, která dorovnává starší snímek. Opět sledujeme boje mezi dvěma gangy (Jets vedené Riffem a Sharks pod velením Bernarda), ať už na ulici či tanečním parketě, tak i zamilovanou dvojici, Tonyho a Marii, jenž pocházejí každý z jedné strany barikády. K tomu hraje excelentní hudba, která byla přetvořena skladatelem Davidem Newmanem pod dohledem dvorního spolupracovníka Spielberga Johna Williamse. Podobně se změnila rovněž taneční a pěvecké choreografie, ačkoli některé písně znovu zaznějí, jen třeba lehce poupravené. Nemůžu filmu nic vytknout ani po stránce výpravy, kamery či třeba obsazení, vše je dotaženo k dokonalosti. Jen ve výsledku se jedná o podstatě stejný film jako v režii Jerome Robbins a Robert Wise, kteří za svou práci získali Oscara v 60. letech. Podobně jak píše Cival, přijde mi vlastně zbytečné, že byl snímek natočen jen v novém a  moderním kabátě.

Absolutní vánoční klasika, která jen tak neomrzí a na kterou se může člověk dívat vlastně  i během roku. Malý Macaulay Culkin jako osmiletý Kevin McCallister, jenž se musí shodou  okolností úplně sám vypořádat s dvojicí podařených zlodějíčků, Harrym a Marvem, ve svém obrovském domě. I po dalším zhlednutí je film stále výborný. Od začátku až do konce. Skvěle snímek pracuje s příběhem, jenž postupně rozvíjí a připravuje si půdu pod nohama  pro finální půlhodinku. Zároveň neopomíná ani na hlavní postavu a jeho vývoj. V úvodu sledujeme rodinného otloukánka Kevina, který může za všechny problémy, jenž se pozvolna změní z bojácného kluka na odvážného a rozhodného hocha, který se dokáže postavit i vytrvalým lupičům. Jasně, že tito "Mokří bandité" nepobrali zrovna všechnu chytrost světa, ale i přesto si zaslouží Kevin pochvalu. Takové důmyslné někdy jednoduší pasti,  které si na ně nachystá se jen tak nevidí. Chris Columbus jednoduše natočil vynikající film, což není ani divu, když měl k dispozici tak dobrý scénář od Johna Hughese, odborníka na komediální a teenage filmy, a navíc, když snímek ještě doplnil o dokonalou hudbu od dalšího mistra Johna Williamse. Jaké dítě by nechtělo být jednou samo doma a užívat si alespoň na chvíli, všechny možnosti  domu, ve kterém bydlí? Takové, snad neznám. A nejen pro ně, tu je právě Sám doma.

Oddechová akční fantasy s upíry a vlkodlaky. Nebylo to zas až tak špatné, ale ani příliš dobré. Kate Beckinsale jako nepřemožitelná upírka, smrtonžka Selen, která zabíjí jednoho lykana, tedy vlkodlaka za druhým, potěší. Je ale pravda, že je víc než úsměvně její vraždění  z jejich upravených pistolí, Beretta a Walther, aniž by minula, nebo snad by ji někdo jiný trefil. Je na první pohled patrné, že film se inspiroval některými prvky z Matrixu. Především oděv hlavní hrdinky tak i dalších postav, noční deštivé chvilky, některé pohyby Seleny nebo třeba hned úvodní pasáž v metru jakoby vypadly z kultovního snímku. S tím však veškerá podobnost padá. Příběh nezaujme, postavy jsou mdlé (kromě podlého upíra Viktora v podání Bill Nighy), aspoň prostředí a akční scény celkem ujdou. Když se budu moc nudit a budu si chtít odpočinout, třeba se mrknu na další díl ze série.

Velmi neobyčejné filmové dílo, které hraničí na pomezí válečného dramatu, rodinného snímku a fantasy. Tvoří to zajímavý celek, s poutavým příběhem, s prapodivnými tvory a válečnou (krvavou) brutalitou, která se plně vyrovná plnohodnotnému válečnému filmu. Osobně se mě více líbila dějová linie dvanáctileté Ofélie, která se ocitá ve fantastickém světě, ve kterém je považována za ztracenou princeznu dávné pohádkové říše. Aby se toto království opět probudilo k životu, musí Ofélie splnit určité úkoly, které ji zadává  tajemný faun.  Asi jen škoda, že tomuto příběhu není věnováno ještě více prostoru a stejně jako jejím  postavám. Zobrazený fikční svět je však vyobrazen úžasně. Guillermo del Toro prostě umí vytvářet nejen podivuhodné světy s podmanivou atmosférou,  ale také do nich zakomponovat navíc napínavé příběhy. A právě Faunův labyrint je toho zdárným příkladem, čímž si každopádně zajistil pevné místo v Hollywoodu.

Detroitský detektiv Axel Foley znovu v akci. Eddie Murphy opět z jedné ze svých osudových rolí. Poté, co je za bílého dne brutálně postřelen známý Axela, policejní velitel Bogomil, Axel se vrací do LA, aby pomohl s ilegálním vyšetřováním tohoto pokusu o vraždu a také s loupežnými přepadeními,  které jsou páchány podle abecedy. Společně s dalšími starými známými, policisti Billem a Johnem, se pouštějí do tvrdého boje proti po zubě ozbrojeným a nebezpečným zločincům  A je to znovu velmi zábavná jízda. Nejenže vidíme skvělé akční pasáže, jako např. efektní vloupačky, automobilovou honičku s betonářským autem, nebo třeba závěrečnou  přestřelku, ale také Eddie Murphy v hlavní roli opět a nejen komediálně válí. Jeho neomalené a stále povídající ústa, která se dokážou ze všeho vykecat, mu pomáhají  dostat se všude tam, kam zrovna potřebuje. Navíc rovněž využívá své zkušenosti z minulosti, kdy ještě nebyl policistou a porušoval zákon pravidelně. Film opravdu dobře odcípá a není příliš prostoru k nudě, kterou také odhání ikonická hudba, která byla použita už i v prvním díle. Za mě rozhodně velmi podařené pokračovaní úspěšného prvního dílu, ačkoli některé motivy a prvky se vlastně opakují.

Skvělá akční komedie s Eddiem Murphym v nejlepší formě. Ten hraje věčně vysmátého a problémového policajta Axela Foleyho z Detroitu, jemuž záhy ztuhne úsměv, když mu nezmámí útočníci zastřelí kamaráda Mike přímo před jeho bytem. Ačkoli jeho šéf mu striktně zakáže, aby se pletl do vyšetřování vraždy, a nakáže mu dovolenou, Axel neváhá ani vteřinu a začne pátrat po vrazích Mike, což ho přivane až do slunného města Beverly Hills v okrese Los Angeles. Dlouhou dobu se mi tento snímek vyhýbal, ale musím po zhlédnutí uznat, že je opravdu výborný. Je to zásluhou především Eddieho Murphyho v dnes již legendární roli. To s jakou energií hraje je velice zásadní. Využívá svého komického a výřečného talentu a přenáší jej do své postavy. Díky tomu nemá problém obelstít policajty, lidi z hotelu či skladu nebo i zločince. Na druhou stranu, když dojde do tuhého, dokáže být velice přesvědčivý až chladnokrevný. Film velmi dobře prolíná vtipné scény s těmi akčními, což z něho dělá typického zástupce tohoto žánru. Rád budu pokračovat s druhým dílem, který mě doufám rovněž pobaví.

Konečně nová česká pohádka, která je moc dobrá a která jen tak nezapadne. Je jasné, že to je především díky použití časové smyčky, ale právě tento prvek se přesně hodí do takového žánru jako je pohádka, až se divím, že to někoho nenapadlo už dříve. Vývoj povahy princezny, která se mění z nesnesitelné a sobecké k přívětivé a příjemné je velice vítáný, stejně jako její dovádění při různých kratochvílích, které se nikdo nepamatuje kromě ní. K těmto jejím zábavám patří samozřejmě seznamování a sbližování s jediným princem, který jí může skutečně zachránit. Zajímavá je rovněž dobrodružná cesta k poražení a prolomení kletby od čarodějnice, kdy se hlavní postavy snaží s každým časovým oknem dojít blíže k vytouženému cíli. Závěrečný "epický" souboj dobra se zlem je na české poměry povedený, ačkoli neoplývá bůhví jakými speciálními efekty. Film má také velmi sympatické obsazení. Vynikne neznámá herečka Natalia Germani v hlavní roli, škoda jen toho dabingu; Eliška Křenková jako její kamarádka a alchymistka Amélie, Jan Révai v roli krále Roberta VIII, Roman Zach jako Archivald nebo Martin Pisařík, jenž si zahrál roli strážného Martina. Rozhodně podařená fantasy pohádka, která má sice nějaké ty vady na kráse, ale jen za ten nápad stojí za vidění.