ForGump

Zase z mého pohledu dramaturgicky nezvládnuté a po dějové stránce trošku zmatené a nakonec mnohdy i smešné. Opravdu nemám rád, když film nedokáže postavy představit tak, abychom se o ně báli, vžili se do nich, šli s nimi. Ne to tu nelze najít. Je to celkem znatelné v našich končinách a na Slovensku zdá se též. Ono vlastně nelze mít za zlé Biermannův záměr netvořit nic hlubokého, ale jen krajově netradiční žánrovku. Potud vlastně OK a leckterému divákovi francouzských kriminálek nejlépe z produkce Luca Bessona asi přijde Válka policajtů vhod. Mně to ovšem nestačí. Nemůže se stát, že když se s důležitou postavou stane něco závažného, tak to se mnou ani nehne. Jakákoliv absence psychologie postav a zašlapané motivy typu nájemný zabiják Inženýr, který měl potenciál udělat z té postavy něco jako Antona Shigura, se hrubě nevydařil. Ono to bohužel celé působí jako takový podivný skanzen devadesátých let, kdy se spoustu lidí bude bavit nad narážkami na Mečiara a v postavě Rytmuse uvidí lidi jako Kočner. Mno to už jsme si tady u nás odbyli s Mrázkem a Krejčířem před lety, takže zase nic zajímavého. Herci jsou tu vlastně dobří ale špatně použití. Chemie mezi Lojem a Bártou vůbec na mě nefungovala, ale rozhodně to dávám za vinu spíše režie, stejně jako spoustu dalších zmatených motivů a občas za uši tahající dialogy to dost korunují. Válka policajtů alespoň vypadá skvěle, Martin Štrba je brilantní kameraman, ale bohužel osobně jsem s tím filmem bojoval až jsem prostě musel boj vzdát. Asi škoda. 40%

Příjemný film. Více slov fakt netřeba. 80%

Čekal jsem to horší.. bylo to jen vtipné, kde nemělo a podivně úchylné. Celkem srovnatelné s Marvels, ale se symptičtějším castingem, každopádně nepodařené a brutálně odfláklé. 30%

Slámův um je tam stále cítit, protože umí vystihnout atmosféru vesnice a nevypadá to jako Vinaři, či dokáže poměrně překvapit tím, že vnímá aktuální problémy světa ale každý film je vidět, že se mu ty scénáře rozpadají pod rukama. Sucho je dost nestálé. Má to záměrně komické postavy jako Polívka a jeho nechutně se projevující stařec na vozíku a Daniel, jehož nejednoznačný zdejší vládce půdy, touží hlavně po synově objetí, pak celkem vážnou linku kolem farmy naturálních Borové a Pechláta a do toho všeho je tam vsazena polokomická romance dvou aktivistů, kteří jsou taky velmi motivačně a chováním rozervaní a nelze si na ně udělat názor a to jen přispívá, že spíše působí nesnesitelně. Nemá to konsistentní tempo, mnoho načrtnutých motivů a rozhodnutí postav není dostatečně rozpracováno a občas bylo docela nevěrohodné, ale má to jakousi nepříjemnou atmosféru s dunivou ale trošku motivem oldschool hudbou a tradičně dobrou kameru Diviše Marka. Vzpomínky na lepší filmy Bohdana Slámy tu jsou, potěší, že jeho film se snaží něco říct, co dneska by nikdo neměl považovat za malichernost, jen je to nedopečené a dramaticky rozpadlé. 50%

Glazer servíruje opravdu mimořádně nervydrásající podívanou. Je to pomalá podívaná velmi, extrémním způsobem znepokojující. Jednak věcmi co nevidíme a i věcmi, které vidíme a to předvším, co se odehrává v domě za zdmi tábora v Osvětimi. Mráz šel po zádech, neboť režisér ani za mák film neboostuje. Naopak se snaží divákovi naservírovat chlad s jakým se Rudolf Höss prochází po své zahradě, třeba i jako anděl apokalypsy v bílém, pokřikující děti a jeho pyšná žena představuje své matce krásy své zahrady a co vybudovala díky tisícům zplynovaným lidem. Zrůdnost hlavních postav se neprojevuje nijak moc okázale. Naopak je to umírněné a tiše cynické, kdy se pak již i dozvíme jak Hössr to plynování baví a jak by nejraději zplynoval celou párty Nacistů. Statická kamera a znepokojivé zvuky pouze dotváří neklid, který mě celým filmem provázel. Byla to síla. Jen až moc pomalá a divácky nepřívětivá. 80%

Rudolf Havlík se ve své nové taškařici pokouší skoro až o satiru na aktualní témata a dělá to svým tradičním upatlaným stylem a humorem velmi nevtpným o EU, Brně, české malosti a vesnické výstřednosti. Havlík by možná i měl na nějaký timing vtipů, jsou tu i náznaky chemie mezi herci, takže by mu to třeba i šlo. Jenže to snad ani sam režisér nema zapotřebí. On z toho chce hlavně vydolovat úspěch od těch lidiček, co chodí na podobné typy filmů dvakrát ročně do kina. Franta mimozemšťan je ale dvakrát tak ubožejší než předchozí Prezidentka, a na stejné vlně s Po čem muži touží. Tady není prostě nic. 10%

Velká přepálená slabota. To je tak když někdo jako Vaughn dostane volnost od někoho jako Apple. Celou dobu jsem se u toho nedokázal bavit. Celé je to šíleně scénaristicky nezvládnuté až běda. Vtipné to je jen v málo okamžicích. Akce nejprve začne jako v Bullet Train ale hůř, aby pak v nápaditosti klesala ještě níže. Další film kompletně před zeleným plátnem a dodané triky jsou celkem hrůza. Je to prostě na takového věhlasného režiséra jako Matthew Vaughn až nečekaně mimo. Nejdřív hodí Dallas Howard do role podivné puťky a potom si tam na závěr hraje na maminovskou verzi Jessicy Chastain (všiml jste si někdy jak jsou si tyhle dvě podobné?), je to sice záměr, ale ani v tom záměru to nepůsobí věrohodně. Herci navíc bohužel také nejsou nějaká záruka a jistota. Howardová s Rockwellem sice ujdou, ale nic převratného se nekoná. A kdo jde do kina na Cavilla, Cenu a Dua Lipu bude teda hoooodně zklamaný. Hudba je cool, ale co více dávat k dobru, to opravdu nevím. Trošku mě mrzí, že je to jen z dalších hollywoodských marnotratných počinů. 40%

Zábavné, poučné, bohužel nakonec doslovné, tedy v rámci art filmu. Chudáčci je film o ženách a jejich pozici ve společnosti. Emma Stone hrající Bellu, jež se protlouká patriarchátem, je neuvěřitelná, vlastně nejlepší výkon posledních několika let, neboť je to výkon s takovým rozsahem, který snad nikdo nemá. Bella stvořená Bohem, jehož hraje Wilem Dafoe, jež nápadně připomíná Frankensteina, se uvádí do děje jako naivní děvče, které něco prožilo a teď chce poznat svět. A čím více se o něm učí a orientuje v něm, tím více si uvědomuje, jak chce žít. Lanthimos si zde opět hraje s bizarností, která je zasazena do výtvarně neuvěřitelného prostředí, v němž kouzlí neuveřitelná kamera Robbieho Ryana a až na to, že v poslední čtvrtině filmu si už ani tak chytrý tvůrce jako v Hollywoodu etablovaný Řek nemůže pomoct a tak nějak to pomalejšímu divákovi ještě dopoví přímo z plátna, o čem to celé bylo. Na jednu stranu asi pochopitelně. Strach z toho, že to bude celé chápáno jako podivná komedie plná erotiky byl silnější. Ostatně již nyní si představuji zde adorované uživatele csfd s verbální ekvilibristikou jak dávají odpad. Na druhou stranu je to jedna z věcí, která mi celkem vadí, podceňování diváka, to je snad ještě horší, bodejť u filmů, které jsou v ranku uměleckého filmu. Ano, dá se namítnout, že oproti Barbie říká feministické věci sofistikovaněji, jenže Barbie se jako art film netváří, naopak to předkládá pro masové publikum, takže proto i rozdíl v hodnocení a pohled na doslovnost. Chudáčci, ať chceme, nebo ne, nejsou většinový film. Nicméně nebudu to brát až tak moc vážně, neboť je to velice dobrý a zábavný film, kterých v podobném ranku poslední dobou velmi chvályhodně přibývá. Jen houšť a jsem velmi zvědavý na další film této party Kind of Kindness, jež snad bude již brzy. 80%

Z mého pohledu velmi nezvládnutý dokument plný bizarního materiálu, se kterým si nedovedl poradit ani Samir ani Šafránek. Ta účast Barletty je pro mě dvojnásob zklamání. Citím v tom hrozný zmatek. Člověk se nedozví vůbec nic, jen že Rittig je Vémolův adoptivní otec, Karel Gott jeho Bůh a ženy s plastikami vnad jeho múzy. Jako ta možnost, že by to bylo hlubší je lákavá, ale o to tady nikdo nestál. Že to duní a je to sestříhaný cool z toho nedělá dobrý dokument. 20%

Myslím, že Michael Mann připravil pro fanoušky lehké zklamání, protože to nepřipomíná ani z rychlíku např. Le Mans 66. V mnoha chvílích to hraničí až s artovým pojetím, to mohutné držení kamery na obličeji Enza Ferrariho a Laury to jen dokumentuje, ta Messerschmidtova kamera je extratřída, to jak s ní pohybuje je fantastické. Některé scény jsou až šokující a nekompromisní. Po režijní stránce je to naprosto dokonalý snímek, Adam Driver hraje Ferrariho odevzdaně a oscaropudně (Nee tak okatě jako Bradley Cooper, ofc). Scénář ale asi zasloužil nějakou lepší péči, docela bych to uvítal ještě dramatičtejší, protože všechny scény, které mají v sobě drama jsou mimořádně silné a znovu jen potvrzují Mannův inscenační um (scény z hrobky Dina, scény Driver x Cruz, opera). Osud Enza Ferrariho by vydal na minisérii samozřejmě, ale každopádně s tímto pojetím také vcelku spokojenost a palec nahoru. 75%