Oxik49

První epizoda je taková jednohubka, ochutnávka konceptu seriálu. Je to taková malá pěkná sonda do togrutího života. Nicméně... Celá minisérie stojí na epizodách o Dookuovi. V několika málo minutách je přímo bravurně vykreslené pozadí jedné z nejzajímavějších a nejtajemnějších postav prequelové trilogie. A najednou není Anakin tím, jehož cesta k temné straně nebyla dlážděna těmi nejušlechtilejšími úmysly.

Jak prohlásil Sherman v prvních Prcičkách: "Taková píčovina..."

Neskutečná řežba, která chce ale víc než jedno zhlédnutí. To dá člověku víc možností odvrátit zrak od extrémně líbivé vizuální stránky a zamyslet se nad dějem a dialogy. Začneme tou vizuální stránkou: tři stovky namakanejch borců intenzivně masakrujou hordy barbarů ze všech koutů Asie a Afriky. Končetiny, hlavy a krev lítají vzduchem, to vše navíc v barevně zajímavém provedení. Do toho drsná muzika a milovníci akce předou blahem. Ale až když se vám ta akce okouká, začnete se zamýšlet nad tím, co chtěl básník říct těmi enormně velikými slony a obludnými ksichty Peršanů. Inu, to samý, jako když ve středověku Evropani žili v přesvědčení, že vikingové mají tři metry a žerou děti. Se spoustou věcí se ty tři stovky setkaly poprvé, a hyperbolické vyobrazení jejich rozměrů a vlastností je krásným vyjádřením pravděpodobného údivu spartských bijců, kteří proti slonům a nosorožcům stáli prvně v životě. Třešničkou na dortu jsou pak geniální hlášky a dialogy. S odstupem času přicházím filmu víc a víc na chuť a s každým zhlédnutím dává větší smysl...