Tom_Lachtan

Film perníkem... Animace velmi, velmi dobrá, perníčky jsou velmi dobře rozpohybovány a na pár místech si s nimi animátor vyhrál skvěle, ostudu rozhodně nudělá ani podoba oněch perníčků, které jsou pro účely filmu nazdobeny moc hezky, jenže, co naplat, když i dobrou předlohu na kolena sráží ukníkaný (zdravíme temnokníka a všechny kničivé chlupaté bestie) hlas páně Neumana, který celou stopáž doprovází obraz. Nechat tam ludit zvuky nachlazenou činčilu by bylo mému sluchu příjemnější, ale co, to je jen malá vada na kráse.

Jedna hvězdička za partu klokanů vetřených mezi diváctvo tenisového utkání a jednu za zděšené tlamičky bandy vyjevených bobrů. Jinak tu není nic pamětihodného, myšlenka čisté hry je tu vyložena příliš křečovitě a není ukotvena v příběhu, je jen sledem více méně nesouvisejících scének. A upřímně, z výtvarného hlediska to rozhodně žádná sláva není, co nevypadalo špatně v mateřídoušce, vypadá blbě v animovaném filmu. Hazüűl.

Tohle není film, ale animační cvičení, které je zarámcované do podoby tenisového mače, v průběhu kterého se pořád něco morfuje (z míčku se stane boxerská rukavice, nebo dýka, z boxera king kong atp.). Ano, naanimováno to je sice zručně, ale prostě tomu chybí duše, film je vzácně nezajímavý a bez šťávy, navíc by rozhodně slušelo méně nápadů, ale větší propracovanost.

... A zrodil se übersaur. Ultimátní nářez jedoucí na vlně nostalgie (ach ty artefakty Jurského parku), ale zároveň hledající ty správné prostředky, jak dvaadvacet let starej koncept aktualizovat a rozhodně to nejsou jenom upragované technické vychytávky. Triky jsou lepší a můžou si dovolit dávku cvičených raptorů (cvičených raptorů!! Cvičených raptorů!!!) a spoustu dalšího. To nejdůležitější, co se povedlo u tohole blockbusteru, je ale zachování nálady DOBRODRUŽNÉHO filmu pro celou rodinu (i když vyloženě děti bych na to nebral) a to je dneska sakra nedostatkové zboží a zvrátí to leda tak druhej Tin Tin a Restart jednoho archeologa s kloboukem. Cvičení raptoři!!!

Hrozně specifickej film, především díky tomu, že do dokonalé symbiózy dává dvě složky, jednu, co ukazuje, kterak je nejdůležitější pomáhat bližnímu svému a to přes hory přenáší a tu druhou, která je pravověrným samurajským filmem a působí jako kdyby se teleportoval z šedesátých let, zlatého období chanbar. Oba prvky se mezi sebou netlučou a vytváří velmi příjemný kontrast, kdy bojové scény podtrhují náladu "lidskosti." Někdy je tahle snaha o dokonalou hlavní postavu, která je lidumilem a zároveň nadmistrem s katanou bez jediné špatné vlastnosti trošku křečovitá, ale v konečném důsledku je to jedno, jelikož je to prostě dobrý, Jednoduché. Krom toho je to hrozně pěkně natočeno, nevím, jestli je to režií, kamerou, nebo čímkoliv a zase si vystačím s prohlášením - je to prostě dobrý. A pozorovat postarší chudé paničky v herberku prozpěvovat prostopášné písně se taky jinde moc často nevidí.

Moc fajn záležitost. Osobně mám slabost pro osmdesátkové anime, respektive pro jejich vizuálno, ale většinou u nich bývá slabším článkem scénář (vrchol dějových kvalit nastal v devadesátých letech), tady naštěstí ne, nevím, do jaké míry je to kvalitou předlohy a do jaké je to záležitost povedeného přepisu, jen vím, že se mi to líbilo, příběh je rozložen do desítek let a přesto dává smysl, zasazení do budoucnosti se zničenou zemí a lidmi snažícími se zničit nadlidi s vyvinutou telepatií... Ano, mohlo by to být více originální a víc science, méně fiction, jenže důraz na myšlenky, místo na akci, to částečně vyvažuje. Prostě dobré. Sláva budiž dramaturgům ČT, že nám občas vyjeví i taková anime. PS: je tu rozkošná vesmírná veverka. Ale... Vydra s chapadlama je vydra s chapadlama...

Vizuálně úžasné! Arachnochobotální kříženec vzešlý ze sodomie pavouka a slonice (či slona a pavoukie?) vypadá skvěle a všechno kolem něj taky. Jen lituju, že jsem nesehnal verzi alespoň s anglickými titulky, francouzštinu neovládám a jelikož je film po téměř celou délku namlouván, netroufám si hodnotit.

Fantaskní, ale moc dlouhé. Výtvarně to vypadá dobře, řemeslně je to dobře odvedeno a dá se tu najít i něco jako příběh (což u něčeho-jako-surrealismu vždycky vítám), proto je škoda, že místo rychlé a silné gradace se celek rozprostírá do příliš dlouhých deseti minut a některé věci přeci jen nejsou tak odchylně bizarní, jak by se mi líbilo.

Takový nic neříkající průměr, ze kterého si zítra budu pamatovat jen kawai kotě, tasené místo zbraně, rozkošně mňoukavé. Na první dobrou zní nápad s cvičenými dětmi, jejichž rodiče mřeli při střetu s Brity dobře, jenže scénář psala lemra a tak se tu nic moc nestane a dialogy jsou neslané jako destilovaná voda. Za podprůměrné 2 hvězdičky s vědomím přimhouřeného oka, díky výsostně dobrému čaji, který jsem u toho popíjel.

A co to do háje tohle... To vážně natočil ten samý tvůrce, co v sedmdesátém třetím natočil Rituál aka proutěného muže aka Vicker man?! Způsobila to snad senilita, židozednářské spiknutí, nebo snad neautorizovaná lobotomie prováděná Skotským Igorem za pomoci plastové lžičky, klacíku od nanuku a vycpané vačice z Bulhar? Děj je příšerná dementnost, paherecké výkony královská odpornost a celé veledílo je obludnost velikosti Grónska. Vážně nechápu, kdo do toho byl ochotný nacpat byť jedinou penny a je mi upřímně líto, že do tohohle nesmyslu byl uvrtán i sir Christopher a to dokonce před nechutným zeleným plátnem. Třikrát fuj a mohutný odpad.