Recenze (2 537)
Djesus Uncrossed (2013)
drbu si hlavu, jelikož jsem na chvíli uvěřil. Předchozí komentář nechť je v nenávratnu
Hitokiri (1969)
Nemůžu si pomoct, lehké přehrávání beru v Japonských filmech jako samozřejmost, ale tady ho bylo na můj vkus až moc... Stejně jako tu bylo moc krve, která stříkala v mohutných proudech takřka jako z hasičské hadice na krajském kole soutěže požárních družstev, navíc s jasně červenou barvou, kterou by nedokázalo docílit ani chemické družstvo z Rumunské velkovýrobny kečupů... Tím se dostávám k jedné věci - k barevnému obrazu, ten je totiž moc běžný a nezajímavý, tedy alespoň s ohledem na Gošovu černobílou tvorbu se mi tak jeví. Je celkem příjemné, že hlavní postava je v podstatě nebetyčné hovado, navíc klasicky žádná postava nestojí v kolonce hodný/zlý (ale někdo je možná trošku ošklivý). Přesto pořád zůstává Hitokiri povedenou samurajádou, s neblbým příběhem. " Stačí, když řekneš tenchu! "
Pološero (2011) (pořad)
Nu, rád bych okomentoval, ale neudělám to tak, jak by se slušelo, neboť jednotlivé části by si zde zcela jistě zasloužili vlastní profil. Takto jen řeknu, že ač se od sebe jednotlivé části svou kvalitou značně liší, zaslouží si v mých očích tenhle projekt nadprůměrné hodnocení. Vynechat dobré díly kvůli těm horším by totiž byla věčná škoda
Repo: Genetická opera! (2008)
Anthoney Head skvělý, Alexa Vega chvíli roztomilá, chvíli zas skoro nesnesitelná, Paris Hilton, kdo by to byl řekl, hraje svojí roli slušně a dokonce ani nemám nutkání ji při sledování zabít! A takový je vlastně i celý film - celkem fajn, hrozně rád bych mu dal víc hvězdiček, ale ono se nekonalo nic převratného, pod slupkou zajímavého výtvarna a cyberpunkové stylizace je totiž naprosto fádní, několikrát viděný příběh. Navíc dost zamrzí, že složka hudební není nijak zvlášť dobře promakaná, fajn kousky se přesto najdou. Nicméně tvůrcům zaslouží smeknout (klobouky, paruky, nebo obličeje, to je putna) za fakt, že takový film stvořili s tak malým rozpočtem.
Velké ticho (2005)
Proč právě pět, když jsem občas něco málo přeskočil (opravdu jen nemnoho, ale z důvodu času, ne že by z důvodu nekvality), proč, když si myslím, že krácení by prospělo, když si myslím, že alespoň částečný doprovod slovem by pomohl, že... Ale o tom to je, tady prostě netřeba slov, tady si lze jen pustit a vidět, slyšet, vnímat. Zamyslet se, nic víc (nebo spíš míň?) si tenhle nezrovna divácky přívětivý dokument nežádá. Podle mě je jedno, je zda na dokument kouká ateista, katolík, nebo přívrženec Vesmírných lidí, je to prostě skvělý zážitek, u něhož je příběh natáčení takřka stejně zajímavý, jako film samotný
Vylomeniny (2013) (pořad)
je to fajn, je to zábavný, ale ... Docela se bojím toho, že úkoly se časem stanou přespříliš jednotvárné, přeci jen i v dosavadních dílech se některé již opakovali.. Mimochodem, kdo se ještě nikdy o nějakou podobnou pitominu nevsadil? (O; a i ten PP na restaurace je snesitelnej
Kemono no ken (1965)
Gošo? Proč mi nikdo neřekl, že existují tak skvělé filmy tebou natočené? Pochybuji, že by mé hodnocení bylo zkreslené tím, že je toto první film, který jsem od Goši viděl (což si sem de facto píši pro své vlastní účely). Jedním slovem - strhující, více slovy - skvělé, podmanivé, s opravdu dokonalou kamerou, dobře napsaným scénářem s úderně zvolenými dialogy, velmi příjemnou choreografií, velmi uvěřitelnými charaktery, které naštěstí nikdo nelobotomizoval a tak jsou příjemně nejednoznačně šedé (aneb žádný klaďas na scéně, ale zároveň tak, abych každému nepřál co nejbolestivější konec, ideální kombinace). Ještě k té kameře, ta černá a bílá, ten kontrast, kompozice (nebo cože to vlastně je)... Prostě skvostné, stejně jako celý film
Černá sanitka (2008) (seriál)
Zmařený potenciál, který ani zdaleka neodpovídá knižní předloze, která zvládne být na třech až čtyřech stranách textu i s obrázkem obsáhlejší a zajímavější, než tady půl hodina obrazu a to přestože konferenciérem a průvodcem je jinak velmi dobrý Zach. "dokumentární část" měla být mnohem obsáhlejší, vytřískat z toho šlo mnohem víc.
Tajemství rodu (2013) (seriál)
aneb když čt schrastí pořádnou licenci, tak to jde a ne, že ne. Putování za historií jednotlivých jedinců je zajímavé takřka vždy a když už někoho zrovna nemusíte (já např. Viewegha) není nic jednoduššího, než díl vynechat. Možná bych ocenil postavu stálého průvodce, ale to je už trošku hledání kazu na broušeném křišťálu. Nejlepší díl? S Tomášem Halíkem, je úžasný, snad každé jeho slovo jsem sledoval s opravdovým zájmem.
Pomeranč (2003) (pořad)
ano, tohle mi schází... Proč? kde jinde si u nás v tv najít něco o tvrdší muzice a k tomu se Zellerem??