Ant

Ačkoliv pana Scorseseho uctívám jako boha mezi námi smrtelníky, tenhle jeho vysněný projekt mě nechal podobně v rozpacích jako Silence. Filmařsky precizní, z některých scén mrazí a při sledování trojky DeNiro/Pesci/Pacino se mi chtělo skutečně brečet, protože ničeho podobného se už od nich nedočkáme, nicméně stopáž 209 minut dnes asi neobhájí nikdo. Stojím si zatím, že film by fungoval skvěle jako třídílná minisérie. Vůbec by mi nevadilo, kdyby nejmladší verze hlavních postav hrál někdo jiný. Navíc po tříhodinové palbě desítek různých jmen z mafiánského podsvětí, jsem usoudila, že to na jeden zatáh prostě nedám. Nicméně posledních cca 40 minut filmu jsou zcela devastující. Ať už je to telefonát Franka Hoffově manželce nebo moment, kdy přijde za Peggy. Ve výsledku je to film, o tom, že stáří a samota jsou někdy tím největším trestem. Na poslední záběr budu vzpomínat ještě dlouho.

Nádherný film o životní vášni, se kterou se prostě někdy seknout nedá. 150 minut čistého adrenalinu. Měla jsem chuť si jít okamžitě sednout za volant. Na tenhle film by se člověk vážně neměl dostavit autem. Damon je skvělý, ale Bale je o třídu jinde. Žrala jsem mu to i s navijákem. Neskutečně inspirativní, zábavný, dojemný a energii do žil vlévající film. Soundtrack je navíc absolutní bomba. Tohle je ten typ filmu, o kterém sním, když se vydávám do kina.

Moje srdce dostalo dvouhodinovou terapii s Robinem Williamsem. "Gotta go see about a girl."

Krásný film s ještě krásnějším poselstvím. Psychologické drama rozjímající nad poutem mezi rodiči a dětmi, odpuštěním, samotou. Brad Pitt mi zlomil srdce. Tichá emocionální bouře, kterou si Roy prochází a moment, kdy to ze sebe dostane ven a konečně se nadechne, je neskutečně katarzní sledovat. Film to není krásný jen po příběhové stránce, ale taky estetické. Každý záběr na Marsu mi bral dech. Zvláště ve spojení s nadpozemskou hudbou Maxe Richtera. Scénář není plný žádných velkých slov. Řekne právě to, co musí. Někdy ta nejjednodušší slova jsou ta nejdojemnější. Na poselství tohoto filmu budu myslet ještě dlouho. "You didn't fail. Now we know that we're all we've got."

Proč 4 hvězdy tomuhle geniálnímu seriálu? Protože Atlanta murders byl sakra nudný a rozvleklý případ, který doteď nedává smysl, takže postavit na něm celou řadu byl risk, který se pochopitelně nevyplatil. Stejně jsem 2. řadu slupla během tří dní a to jen proto, že jsem si těch 9 dílů co nejvíc šetřila. Asi mi nějak chyběli ti psychopati z první řady. Manson, SM vrah, Tex, BTK, Billův malý antikrist... proto všechno je nutné tuhle řadu vidět. Fincher a Andrew Dominik jsou lahůdka.

Naprosto úžasné uzavření vyprávění o klaunovi. Změny prospěly příběhu. King potřeboval, ať to jeho občasné kokainové blábolení někdo utne. Nemůžu uvěřit jak geniální je casting dospělých rolí. Na papíře to byla paráda, ale vidět to v reálu je zkrátka sen. Bill Hader a James Ransone ukradli moje srdce.Takhle se dělá 3-hodinový film. Klidně bych se dále smála a brečela další dvě hodiny.

Jednoduše nádhera. Celý film se mi na tváři střídal blažený úsměv se slzami v očích. Skoro tříhodinová oslava filmu a toho, co Hollywood představuje. Cliff prohánějící se Hollywood Hills, neony, spílání nad zašlou slávou a nezadržitelně se blížícími 70s, pocta životu Sharon Tate. Připadala jsem si, jako bych se plátnem propadala do roku 1969, všechno dokonale ožilo. Brada Pitta jsem nikdy neviděla hrát s takovým gustem a nonšalancí. To on táhne celý film stejně jako Cliff životem táhne Ricka. Margot je éterická, Leo je k popukání. Finále filmu je až neuvěřitelné. Roky jsem neviděla kino tak hulákat a z plna hrdla se smát. Ostatně roky jsem neviděla kino tak plné na film, co neni sequel, prequel nebo spin off. Tarantino je génius a tento film je jeho nejosobnější a nejvřelejší pocta filmu.

Postavy se chovaly tak dementně, že Michael z toho vyšel nejinteligentněji a na konci mu člověk snad musel fandit.

Tak to byl s prominutím pořádný shit. Aneb když vám dojde předloha a HBO zachutnala vůně peněz. Ocenit můžu tak akorát šílenou Lauru Dern a klasicky bezchybnou Meryl. 7 dílů absolutně o ničem.

Revenge thriller, kdy pomsta vlastně nikdy není nejdůležitějším aspektem filmu. Cena pomsty a morální otázka toho, kdy je vražda v pořádku a kdy se člověk stává tím, komu se chtěl mstít, tady hraje důležitější roli. Někomu může přijít film pomalý. Je to pravý slow-burn v tom smyslu, že si film dá na čas s ustanovením postav a jejich rolí v příběhu. To celé podtrhuje neustále nervy drásající hudba. Scénář se moc nezabývá vysvětlováním minulostí postav. I vyvrcholení samotné je účelně zbaveno na důležitosti, aby vynikla samotná myšlenka, co stojí za příběhem. Luke Grimes celý film utáhne jediným pohledem. Jeho herectví beze slov bych mohla sledovat další dvě hodiny. Hodně slušná indie, která si hraje s žánrovými konvencemi.