rukay

Zvláštní filmový zážitek, už proto, že v kinosále jsem, krom několika čestných výjimek, byl pouze já a jinak samí Číňani. Dalo to ještě více vyniknout kulturním a filmovým rozdílům, zejména ve chvílích, kde se diváctvo doslova řezalo smíchy nad dialogem, který mne osobně nijak zvlášť vtipný nepřišel. I přes těchto pár drobných problémů u mne ale převládá celková spokojenost. Je vidět, že čínská filmová produkce už není jen produkcí sama pro sebe, ale snaží se více přizpůsobovat i konzumentům z jiných zemí. Postavy jsou tady výrazně odlišené, každá něčím typická, není problém se v nich orientovat. Jejich motivace se ale vysvětlují tradičně - zkušeností či prožitkem z minulosti. Na hollywoodskou erotiku je třeba také zapomenout úplně - vztahy ústředních charakterů jsou de facto platonické. Příběh je hodně lineární, bez odboček či výraznějších vedlejších dějových linii. Ostatně ve slabých 96 minutách by ani nešlo najít čas. Osobně mne velmi potěšilo několik zajímavých detailů kamery, navíc okořeněných velice slušnými digitálními efekty. Komu se líbil, dnes již kultovní, Ip Man (4****), toho druhý díl Tygra a draka neurazí. Lokace jsou barvité, a kromě opravdu mála těch kulturně-filmových podivností zůstává vše i pro neznalého našince dobře srozumitelné. Velice silný 3*** průměr, kterému k lepšímu zisku scházela jen méně uspěchaná stopáž.

Trošku mi uniká, proč to tu všichni tak seřezali, když se vlastně jedná o takového Harryho Pottera - jen prostě víc pro holky. Víc romantiky, nějaké milostné trojúhelníky náctiletých, ale jinak to má drive, a je to obstojně koukatelné. Trošku samozřejmě schází nějaký originální nosný nápad, takže snad kromě runových tetování jsem už všechno někde viděl. Vlkodlaky, upíry, zabijáky démonů, penťáky atd. atd.. Dalo by se pokračovat skoro donekonečna protože Mortal Instruments vysává téměř všechno, co nemá v žánrech fantasy či sci-fi někdo patentované. To bylo pro mne asi největší mínus. Prakticky tu chybí jen světelné meče. Zato nadprůměrné je ale určitě obsazení a stejně jako u použitých fantasy motivů i tady platí, že skoro každého odněkud znáte. Lena Headey z 300 (5*****), Jonathan Meyers z MI:III (4****), Jared Harris z U.N.C.L.E. (4****), Aidan Turner z Hobita (4****), Kevin Durand z Wolverina (5*****). Vím, že to nejsou TOP áčkový herci, ale když se k tomu přičte celkem sympatická ústřední parta - kde je jediná škoda, že všichni členové nemají víc prostoru - rozhodně se nedá říct, že by film z pohledu castingu nějak strádal. Efekty jsou na úrovni a odpovídají $60 milionům, co se do toho nalily. Vytknout mohu jedině slabší příběh, ke konci překombinovaný scénář, a zmiňovanou neoriginalitu a kýčovitost, zvláště pak romantických, scén. To ale tak nějak k žánru patří. Také škoda, že kameraman se neodvážil sem tam na nějaký netradičnější úhel, filtr, nebo detail. Přesto vysoký 3*** průměr, celkovým dojmem rozhodně lepší, než například Host (3**), ze stejného roku, zde lépe hodnocený, a provázený nepochopitelným hypem.

Devadesát minut non-stop nabušené brutální akce z pohledu první osoby, aneb když dáte rusákům $2 mega a oni z toho uplácají jednu z nejnářezovějších žánrovek desetiletí. Pokud jste to ještě neviděli, a chcete získat aspoň částečnou představu, vybavte si scénu v kostele z filmu Kingsman, a natáhněte jí na hodinu a půl. Orgie brutality, včetně přelomených pateří, otevřených zlomenin, vyrvaných orgánů všeho druhu, rozstřílených hlav a kousků těl v každé minutě, nadto s jedněmi luxusně uštípnutými prstíky. A ač je samozřejmě jasné, že všechen ten falešný kačup tam je jen na to, aby scénárista zakryl zcela absentující děj, nedá se minimálně první třetinu obstojně nebavit. Jako v každé správné FPS hře se Vám i tady dostane do rukou všechno možné, od nožů, přes pistole až po RPG, a to samozřejmě k jitření pozvolna nastupující nudy dost pomáhá. Všechno zvedá i excelentní výkon Sharlto Copley (ten cvok z A-Teamu), který si urval pro sebe veškerou hereckou pozornost. Jako jednohubka to tedy určitě není špatné, i když samozřejmě nebýt netradičního pojetí a vyšperkovaného vizuálu, mohl výsledek dopadnout stejně neslaně-nemastně jako nový Mad Max (1*). Bohužel mám ale stejně pocit, že pohled první osoby by měl nakonec přeci jen zůstat toliko ve videohrách, kde na rozdíl od filmu má smysl podstatně víc a funguje určitě mnohem lépe než tady, kde jsem měl často dojem, že je to omezení, které mě připravuje o možnost vychutnat si plně akční scény, jejichž stylizaci bych si živě dovedl představit podobnou jako například ve filmu WANTED (4****). Přičtu-li trochu nadsazenou stopáž, a fakt, že občas je potřeba vypnout mozek ještě o trošku víc než je myslím úplně zdrávo, není Henry film, co bych musel v nejbližší době vidět podruhé. Na akční budgetový snímek ale poctivý 3*** průměr.

Vkusná a jímavá záležitost, která chytne od prvních minut. Ve dvou hodinách konverzačního dramatu je nahuštěno více pravd a poselství, než v leckterém pompézněji a osudověji vyhlížejícím snímku. Tohle si na nic nehraje, ale má to hloubku, vkus, skvělé protagonisty, i dobrou hudbu. Takový ten typ filmu, který Vás nutí po dokoukání tiše sedět a přemýšlet. Jen superlativy a zasloužených 5*****

Ještě než bylo Kongo rozmrdané dvěma občanskejma válkama, ještě než tam milicionáři z Hutu mohli pokojně vykonávat genocidu Pygmejů, a ještě než čtvrta Kinshasy kempovala v Calais, snažil se Belgický král do tohohle koutu střední Afriky importovat evropské hodnoty. Taky to sice nebyl žádný lidumil, ale každý ví, že samovláda je něco co v Africe funguje jen hodně zřídka. No, každý kromě Tarzana. Ten by se tu s trochou dobré vůle mohl jmenovat Mobutu, kdyby se jen malinko více opálil, a namísto liány drapl do pravačky kalašnikov. Možná, že by to pak nebyla taková slátanina, ve které sice exceluje tradičně dobrá Margot Robbie, ale jinak to nemá čím zaujmout. Skarsgård je nevýrazný, Jackson hraje přívažek aby to nebylo němé, a Waltz nomen omen tancuje od jedné herecké polohy do druhé, takže jako divák nevíte, jestli je to jen vypatlaný vrahoun, vypočítavý prospěchář, nebo sadistický psychopat, nebo co vlastně je. I když začátek filmu je poutavý, skutečně nadprůměrný, a překvapí chytlavými retrospektivami, tak circa od začátku druhé třetiny již přesáhne množství WTF momentů neúnosnou mez. Od té chvíle už absolutně nemá smysl nad dějem logicky uvažovat, čímž se ale divák alespoň psychicky připraví na tu závěrečnou bitku ve stylu "Eywa tě vyslyšela", kde paradoxně není až taková fantasie, že se proti kolonistům sjednotí všechna africká zvířena, jako spíše to, že se sjednotí všechny africké domorodé kmeny. Podle mne právě zasazení do historického kontextu je to, co filmu nejvíc škodí. I když uvážím-li, že Tarzan stál bezmála 200 míčů, nejsou vlastně ani efekty žádné veledílo, a spíše na mne působily dojmem rutinního CGI bez invence. Zato se tu s nimi ale přikrášluje skoro všechno, a to včetně záběrů, kde to myslím nebylo ani potřeba, a kde by si nápaditější filmaři vystačili jen s kulisami. Ve prospěch přístupnosti by jste se kapky krve nedořezali - až to působí skoro směšně. Emočně je to prázdné úplně. I přes kvalitních prvních 10 minut dávám 2** jen z milosti.

Matthew MacConaughey si natočil svého Patriota. Působivý snímek, který nenudí, je syrový - ale nikoliv nechutně jako 12 let v řetězech - a kde dostanete přesně to, co očekáváte. Trochu mne zklamalo zdejší hodnocení, které je myslím zkreslené úpornou snahou vtisknout filmu nějakou tendenčnost. Tu já jsem tam tedy nezaznamenal, a mám dojem, že jakékoliv společensko-sociální problémy dnešní doby měli na vznik filmu jen velmi malý, nebo žádný vliv. Ale kdo chce psa bít hůl si vždycky najde. Osobně jsem příběh Newtona Knighta neznal, tudíž mne ani neurazili nějaké ty drobné historické rozpory, které jsem posléze objevil při letmém pročtení jeho životopisu na Wikipedii. Nadto nejsou nikterak zásadní. Suma sumárum, kvalitní historický film v dobrém obsazení, kde k plnému počtu chybí, krom údernější hudby, jen o fousek kratší stopáž (139 min je vážně výživných). 4****

Rozhodně velice podařené pokračování, jehož kvalitu nijak negativně neovlivnil ani nadměrně velký scénáristický tým. Jen se bohužel nepodařilo zcela vyvarovat klasickému cejchu třetích dílů, kterým je neurčitá dějová strnulost, slabý rozvoj postav, a rutinní akce. Řemeslně se samozřejmě jedná o kvalitně provedené dílo, nicméně pod Linovou taktovkou se s předchozími, ač možná někdy překombinovanými, Abramsovými filmy, může měřit jen zřídka (Star Trek 5*****; Star Trek Into Darkness 5*****). Zatímco Abrams vnesl mezi postavy spoustu energie, vzájemného konverzačního špičkování a chemie, zde je to samé cítit pouze poskrovnu - to když se trochu přitlačí na komediální stránku. Jinak totiž nový Star Trek, místo letu Do neznáma, spíše strnule stojí na místě, a i v akci nejistě přešlapuje mezi dobrodružným sci-fi (osvobození na planetě) a Linovským popcornovým blockbusterem, kde nůžky ve střižně létaly na můj vkus až moc rychle a zběsile (přestřelka ve vraku, závěrečná vesmírná řežba). Padouchovy motivace jsou želbohu jen unylým opakováním zaběhlých schémat, kde tentokrát navíc schází psychologická i příčinná uvěřitelnost. Veškerá tíha tedy pomyslně leží na bedrech herců ústředních postav, a je velké štěstí, že své role opět zvládají velice dobře, a že jejich výkony i dialogy obstojně zvedají děj, napětí či bránici. Ač z určitých momentů je hodně cítit neohrabaná utilitárnost (dějové spárovaní Spocka a Kostry), pořád to není v takových chvílích nezábavné. S povděkem kvituji například i odvržení Abramsova odkazu - lens flares a dlouhých fetišistických záběrů na hvězdé koráby - jenž, ač zajímavě, přeci jen nedůstojně a okatě stylizoval Star Trak do Star Wars. Naopak zde často přítomná adorace původního seriálu, ať již kulisami či formou jiných, více či méně zaznamenatelných, easter eggs, mi nevadí. Váhal jsem mezi 3 a 4, a jelikož posádku Enterprise v tomto složení bych ještě někdy rád viděl, sázím s přívřenýma očima 4****.

Naprosto bez uzardění přiznávám, že jsem to nedokoukal. Někde v druhé třetině jsem prostě film přetočil a pustil si závěrečnou minutu. Tohle se totiž nedá! Jeden z nejlepších, ale i nejklaustrofobičtěších zážitků vůbec. Neprostý nářez. Od začátku se jde až na dřeň, všechno je brutálně realistické, a až na ten kyslík a telefonní signál, téměř dokumentární. Atmosféra přímo fyzická, hutná a všeobjímající. Nikdy jsem neměl s malými prostory problémy, ale Ryan Reynolds ze mne doslova vysál duši, vtáhl mne do děje, a do rakve 2m pod zem kdesi v irácké poušti, až jsem se klepal jako osika a přemýšlel, jak bych v takovém prostoru sám co nejrychleji odpravil. Šílený a zároveň dokonalý. Jeden z nejlepších filmů, který válcuje i námětově podobné 127 hodin (4****). Nekompromisních 5*****.

Nevím proč, ale z nějakého neznámého důvodu jsem "We Were Soldiers" neměl zaškatulkované pod českým názvem "Údolí stínů". Dnešní projekce pro mne tedy byla po 5 minutách poněkud překvapivým prozřením - rozhodně však nikoliv negativním. Dříve jsem tohle válečná drama hodnotil sice nadprůměrně, ale nikoliv nijak přehnaně a nikoliv na plný počet. Osobně bych tedy řekl, že jsem od posledního zhlédnutí jednoduše filmovým vkusem dorostl do pochopení častých uměleckých motivů v téhle skvěle nasnímané líté válečné vřavě. Obligátní patriotismus z toho cítit je, ale je myslím natočen vkusně, nevtíravě, a vadit může tak Čechům, kterým je zatěžko si i zapamatovat kdy a jaké jsou státní svátky (o symbolickém vyvěšení vlaječky škoda mluvit). Dvojice Gibson, Elliott táhne film ohromě nahoru, stejně jako vynikající výběr hudebních motivů - a to dokonce do té míry, že ke konci mi 138 minut stopáže přišlo nepěkně málo. Silný příběh si tu totiž doslova říká o ještě hlubší propracování charakterů a klidně 30 minut vyprávěcího času navíc. 5*****

Hodně věcí by se dalo odpustit. Že to je až patologicky patetické. Groteskně patriotické. I skoro umělecky multikulturní, a to včetně židů, gayů, afrických černých diktátorů, i drobné úlitby pro čínské soudruhy. Co se dá ale prominout těžko, je absurdně prosťounký, 10 minut dopředu předvídatelný příběh, zcela zaplavený WTF momenty. Ostatně posuďte sami: (dále trochu spoiler - pokud je to vůbec možné): Emzáci na nás tentokrát sice přiletí v lodi velká jako měsíc, s vlastní gravitací, vybavenou nejnovějšími paprskomety jež zničí pozemskou obranu aniž si stihne vystřelit, ale zbývající lidský odbor s úrovní nebezpečnosti jako současné české vojenské letectvo, je třeba vyhubit nějakým kutání díry do zemského jádra. Ještě štěstí, že v průběhu vrtání, jehož postup lze předvídat s přesnosti na !sekundy!, se nejzranitelnější element ufonské lodi, velká mega královna, vydá na procházku aby se vlastnoručně vypořádala se školním autobusem. Po jejím zabití totiž všichni emzáci spáchání buďto sebevraždou, nebo nasednou zpět do lodi, která poklidně opustí zemi. (Konec spoileru). Když si to takhle rekapituluji, tak musím říct, že od 2012 Emmerich zjevně ztrácí veškerou soudnost. Efekty jsou sice na úrovni - odpovídají tomu, že rozpočet pro 30 minut téhle slátaniny by hravě uživil libovolnou zemi třetí světa na 5 let, ale upřímně já jsem toho samoúčelného ničení velkoměst již nějak přejezenej. Libovolných 10 minut z předchozího dílu je zábavnějších, než celý tento film.