kulyk

Tak jsem to přechválené dílko viděl. Ohledně údajného hororoidního sexappealu, jímž má film působit - otáčím se prdelí ke zdi, táhle říhám a tvářím se netečně. Mohl bych vypisovat, co vše se mi nepozdává. Mohl. Ale nechce se mi, protože nasrat.

Bumbrlíček se trošku komplikovaně skámoší s holkou a její nadřazenou holkou, o které tu nevím proč tvrdí, že jde o pána, aby - http://www.csfd.cz/film/318810-berserk-ogon-jidai-hen-ii-doldrey-koryaku/

http://www.csfd.cz/film/299248-berserk-ogon-jidai-hen-i-hao-no-tamago/ - v následujícím díle homosexuální tlaky jen sílily. Nevadí, pro odlehčení vstupuje do děje princezna, která vlastní vulvu a je blbá jako pulec na sluníčku. Tranďák Griffith se s ní zapomene, čehož následkem - http://www.csfd.cz/film/324116-berserk-ogon-jidai-hen-iii-korin/.

http://www.csfd.cz/film/318810-berserk-ogon-jidai-hen-ii-doldrey-koryaku/ - se mu dostane zasloužené odměny. Poté se to celé zvrtne v nehoráznou debilitu, kterou dokáží prosvětlit jen chvilkové hrkotavé soulože, ztvárněné tak, jak si je japonští uhrovatí ťulpasové marně představují. Zdrbnutí celé trilogie: dobrá, středověk se v podání rákosek vyvíjel trošičku jinak, proto se dá odpustit jisté nepochopení. Obzvláště, když stříká krev a rozličné tělní výměšky. I jurodivost, natolik typická pro šikmé příběhy, byla zpočátku potlačena. V tom smutném okamžiku však, kdy se na obrazovce zjevil nějaký kentaur, křížený s Minotaurem a dědečkem Jagem, jsem zavyl, protože bylo jasno, do jakého tělního otvoru bude zbytek směřovat. A ono jo.

Skutečného Karlovosyna ve filmu nespatříte, scénář totiž stoletému dubu předznamenal natolik složité fyzické kreace, jako chůzi, artikulovanou mluvu, močení se spuštěnými lacláči a žití, takže jej pro sichr v podobně vypjatých momentech dubloval padesátiletý kaskadér Zgustavasyn..... někdy to sedne, takové to severské zastření charakterů, jízda po povrchu a nenásilné čvaňhání v absurditách. Zde to sedlo jako Jonák do cely. Takže: chci slona, míti ufiknuté klenoty a bumpráskřachanda, stejně bude jen tak, jak bude, no ne?

Některé použité ženy to mají těžké. Po obývacím pokoji, šatně, botníku i krmítku pro sýkorky jim leze nejeden plod nezřízené vášně. A ony to nezvládají, protože se jedná o dementní kravky, odchované v kotci jako vlčata, kterýžto výchovný rámec s úspěchem předávají dále. Právě na ně číhá úlisný televizní businessman s nabídkou pomoci při vedení domácnosti. Za mrzký peníz. A to dokonce pro onu tupou existenci, jejíž rodidla onen průser spáchala! No neberte to. A pokud by harant náhodou nebyl dostatečně agresivní, hyperaktivný nebo zesraný až za ušima, vlídná ruka dramaturga mu již poradí, jak ujařmit nablblého diváka. Velice výchovný pořad.

Mossová není standardní žena. Místo toho, aby se prioritně zajímala, jak nejlépe nadělat kolem očí kroužky, nanášet lůj na rty a uřezávat ochlupení z holeně, chodí po lidech a klade jim otázky zcela jiného druhu. Je jí to posláním i povoláním. Samuel není běžný Afroameričan. Nemá afro, rád pracuje a svou hravost nepromítá jen do driblování. Oba se však mírně liší ve vnímání utrpení dotazovaného subjektu, stejně jako v základních matematických dovednostech (co je víc? Jeden, nebo milion?). Z toho nám pramení jisté povyražení.

Příjemně plynoucí proud moči, vytékající neznámo odkud a po polaskání se s vašimi lícemi směřující pánBuch suď kam. Hlavu nebo patu nehledejte, prostě hříčka ze sorty těch podivnějších. Mimojiné, to jsem jediný, kdo si všiml životního výkonu Seana Penna? Jak se tak krásně rozpelášil jako plachá srna? Hledejte, stojí to za to.

Buržoj myslel při tvorbě na omezené historické povědomí amerického školáčka, proto se neodvážil popustit uzdu své fantasii a brýlatého bobra spolu s feministickým potěrem zaslal jen k takovým dějinným událostem, které hvězdoprudný fuckan pobere. To by ještě sice skousla morda má vyhnilá, ale ten pes.... ten pes musí zemřít! Takhle odporný exemplář uvědomělého mamrda jsem naposledy shledal v Timurovi. Šosácký nabob, převlečený za starostlivého tatínka? Prohnal bych mu kullku hlavou. Jeho kulku. Levou.

Éh, těžký. Jeden by sice rád lezl verbitchovi do kakáčku, ale na druhou stranu mě neměl navnadit na něco, co nepřikráčelo. Pravda, izraelskou kinematografii nemám zrovna v předkožce, proto nakonec šoupnu čtyři, neboť jinak bych mohl psychicky podpořit kibucoidní hovádka, rovná snad jen svým raketky a bumajzle pšoukajícím oponentům, ale po ukázkovém uvedení do děje jsem čekal ještě větší masox. Vykonstruování obviněnce zanedbané, tortura nedotažená a konec sice krutý, ovšem ne-dost-at-ečně, nebo jak jdou ty slabiky po sobě. Přesto doporučuji všem, co mají rádi malá děvčátka.