kulyk

To je tak zahrabaná příležitost! Dovedete si představit, co všechno by dvanáctiletí kindráti dokázali činit svým bližním, kdyby scénárista, režisér a produkční nebyli takoví poserové? Já se tak těšil na vivisekci nehtem, případně válečky dotažené skutečně do konce....Eh, tak zase si člověk bude muset pustit instruktážní videjka z Libérie pro dětskou soldatesku. Jinak to nebyla až taková hovadina, jaká býti i mohla. Pokus o sortaci společnosti na dekadentní a rurálně - prvopospolitní působí trapně a prvoplánovitě. Hovadinek a nelogičností tam je vůbec dost, ovšem je to cosi jako skifárna, když máte trpělivost pavouka dočkáte se i jakési akce a příští díl už třeba i přinese děj snesitelný pro dospělého jedince. Takže za tripl.

Čtyři krávy, blbá, ještě blbější, nesnesitelně hnusná a kurva z přesvědčení ukazují kotrmelínám a kikinám, jak se má žít. Na své potulce světem ňjů jorku si důkladně ověřují, že i na stará kolena dáma bez mozku nezmoudří. Je-li tohle skutečným obrazem existence oňadřené části populace, přestávám hrát reprodukční hru a jdu si ochočit nějakou hezkou, klidnou ovečku.

Barbucha je drsnokrutej ptakopysk. Její Fuckta se žehubol často nesou na vlně moderátorčiných osobních sympatií, popř. nesympatií. Pravdou je, že je naprosto nejlepší ve snaze dát politikům sežrat jejich umění blábolit nepřetržitě, ovšem mimo téma, které se jim zrovínka nehodí. Klidně jim otázku desetkrát zopakuje, což prokládá informacemi typu ,,vy jste snad nějak postižený, že nerozumíte jednoduché otázce". Po jejím národem radostně přijatém kolapsu trošičku ubrala na razanci a svůj projev dominy, specialistky na týrání mužských váčků za pomoci autobaterie a kružítka, zjemnila nanesením hodně odvážné fialové rtěnky. Díky tomu konečně řádně vynikla ústní dutina, tvarovaná k inhumaci slabších kusů. Užívejme si jí dokud je, protože jestli se takhle chová i v osobním životě, nejspíš ji brzo někde v tescu při hádce o výběrový banán zašlápně libovolná entita.

Předestírám, že nemám rád Donutila jako persónu. Přijde mi nějak namyšleně slizký a slizce namyšlený. Což nic nemění na mém respektu vůči jeho talentu. Příkladem pánova nadání budiž toto zpracování Goldoniho legrácky. Hrají zde i jiní herci a herky, a evidentně ne špatně. Ovšem Donutil nás všechny donutil vnímat představení jako absolutní exhibici jednoho muže, pročež umění ostatních aktérů spočívá především v tom, aby mu moc nepřekáželi. Čítám že co představení, to kilo dolů, neb tam lítá jak pionýr, hází pupikem bez záduchy a ještě k tomu sem tam jebne do prostoru vtípek z improvizace vzešlý, pročež můžeme sledovat velevážené herce, an nenápadně hýkají smíchy a předstírají akutní záchvat černého kašle. Nenávidím moment, kdy se den chýlí k večeru, z koupelny zní staccato všemožných sprejů a kulm, či svistot štětců nanášejících na madam snesitelný obličej. V takové chvíli se totiž musím nasoukat do pohřebního, což obnáší mimojiné vtahování rostoucí vany a přiškrcování motýlkem, a vyrazit do dividla. Fakt to nerad. No a u tohoto kousku jsem sám způsobil návštěvu dvojitou, plus jsem si ho s radostí zopáknul v tv. Takže tak. Dejte si pudlik a nenechte si to ujít.

Já singing in the rain, až vykopu ti brain.....Kubrick si pohrál s lidskou přirozeností. Ve světě, kde se někdo hrdě patlá v přebytku a nemá, do čeho píchnout, zatímco jiný naplní svůj den až po okraj honbou za přežitím, no prostě v úplně skifáckém vybájeném prostředí:). Podumat nad příčinou agresivity v nás, a co víc, nedat jednoznačnou odpověď, zato ponechat pachuť hořkých mandlí na jazyku, to, řekl bych, byl Staníčkův plán. U mě vyšel.

V očekávání kvalitní křesťanské zábavy jsem na zelený čtvrtek spustil tento film. Jaké bylo mé zděšení, když místo Ježury a jeho třinácti kámošů (z nichž jeden byl trošku bonzáček holt) na mě vybafl jakýsi francouzský kašpárek, který místo askeze a exhibice v leprosáriích hodlá prznit mladé, nevinné děvčátko. A to je ženat! Před bohem! No co už můžeme očekávat od země kardinála Richelieua....... Jeden z nejlepších Belmondových bijáčků. V tomto filmu dotáhl svůj komický talent na sám vrchol. No a byť mé preference většinou směřují k děvčatům širších ramen i boků, zkrátka dobrým k loži i k pluhu, Sofijka má fakt něco do sebe. Bohužel ne mne...

Tak je to sichr, paneláky shodila Godzila, nasraná, že jí amík tou řachou u Nagasaki před lety narušil rande s Iljou Muromcem, kazišuk jeden. No nic, prej staví nový, větší.... klídek klucká z CIA, můj keffiyah je zatím v prádelně.

Humor zde není přehnaně třeskutý, Kari nemá rozměry drtivé nadsamice, Discovery nešetří pseudoreklamníma vsuvkama či upoutávkama uprostřed pořadu. Přesto je to kvalitní hlína, která mě na starší kolínka informuje o tajích techniky, fyziky či chemie. A to poměrně nenásilnou formou. Je prostě vynikající plán občas něco vyhodit do vzduchu.

Bobligu, reinkarnuj, mám pár zajímavých sousedek. Jen pánbu ví, co tyhle hydry vyvádějí s oplatkama

Rodina Ryanovic nemá zrovna šťastné období. Kluci zloběj, nekrejou se tak, jak je zupák v semináři poučil, takže plýtvají tekutinou z nejcenějších v zámoří, a když je naženou na frontu, tak i krvácí. A to víc, než dobře živený americký vidlák ustojí. No a protože administrativa je zcela typicky všímavá a měkkosrdcatá, rozhodne se poslední exemplář poslat zpět mamině, aby jí na zahrádce pomohl probrat bramborovou nať od mandelinky. Za tento bohulibý cíl hodlá obětovat libovolné množství lidksých zdrojů....... Vylodění na Omaze spolu s usazením mé maličkosti na nejlépe ozvučeném místě kina ve mě zanechalo výrazný zážitek. Ani Tom nevypadal tentokrát jako autistický štěně.