DoubleJack

Jedničku mám strašně rád a patří mezi moje vůbec nejoblíbenější animáky. Dvojka začne příjemně a naváže ve stejném kouzelném duchu jako končila jednička. Úvod super, hlavní zápletka OK - ale jak čas utíká, jakoby se ztratila nit a děj se stane jen sbírkou klišé, které jsme viděli už několikrát. Kouzlo jedničky byla v tom, že šla na dřeň a položila si otázku, "jakou cenu má přátelství". Ukázala nám, že dokážeme být tím, kým chceme. Dvojka si pokládá velmi podobné otázky, ale bohužel nedojde ani do poloviny hloubky, co jednička a velmi brzy se z ní stává relativně utahaná a rozsekaná záležitost.

Minimalistický film, který má celkem zajímavou myšlenku a pokud jste sociopat, tak jí dokonce budete mít i rádi. Problém je v tom, že řada motivů se v rámci 90 minut opakuje a neexistuje zde žádný skutečný způsob, jak samotnou "hru" porazit. Proto se z filmu stává postupem doby jen tupá vyvražďovačka, která jde za nevyhnutelným koncem. Ten je spíš slabší a kromě jedné věty v dialogu nenabízí žádné obšírnější vysvětlení k tomu, co vlastně celou dobu sledujeme.

S tímhle filmem je špatně víc věcí - dvě dlouhé hodiny se tvoří velmi složitá rodinná geneze, ve které by se nevyznal ani Sherlock Holmes s kýblem kafe místo typického britského čaje. Kdybych si alespoň dokázal užívat fantasy svět, tak by se dalo ledacos odpustit, ale film začne porušovat svá vlastní pravidla, která byla během budování Universa nastavena. A to se pak špatně přehlíží fakt, že půlka postav je úplně zbytečná a dialogy jsou až zdlouhavě nudné a bezúčelné. Ani po hodině a půl jsem tak nedokázal říct, o čem to vlastně celé je a nedokázal jsem pochopit, proč se to vlastně celé děje. Když je pak nakonec celá, už tak chaotická (a buďme upřímní - velmi slabá) zápletka konečně skoro dotáhnuta, vše je zahozeno pro něco, co mělo být "asi" přelomovým zvratem. Achjo...něco mi říká, že se filmy z tohoto universa už dávno nedělají z lásky...

Tak tohle se povedlo. Poměrně svižný začátek, který má za cíl ukázat vztahy mezi kamarády a pak hurá do lesa. V tom okamžiku se rozjede psychologická hra, která následně zakomponuje i nordickou mytologii. Jestli se něco stalo opravdovým highlightem tohoto filmu, tak jsou to noční zvuky. Ty povedeně dokreslují celou atmosféru a nejistotu, kterou postavy prožívají. Navíc samotné chování skupiny je celkem rozumné a logické což, ruku na srdce, není v těchto filmech zrovna obvyklé...Co kvituju s povděkem je rozdělní příběhu na tři jasně dané celky, které dávají příběhu jasnou kostru. Když pak nakonec přijde řada na mostrum a je vysvětleno proč se co děje, rozhodně jsem nebyl zklamán. Takových kousků víc, prosím...

Při sledování tohohle filmu mi kleslo IQ na úroveň jeho procentního hodnocení. Mám obavy, že se už nikdy nevrátí zpět.

Tohle bylo příliš pitomý i na mě :-/

Režisér chce, aby film byl vším a tak není ničím. Tak by se tento film dal jednou větou popsat. Chce to být horor, ale na to je tu příliš odfkláknutá atmosféra. Chce to být fantasy, ale postrádá to často logiku. Chce to být revoluční, a tak se snaží zapomoci hlobokomyslných, často až filozofických míst, hledat smysl tam, kde zkrátka není. To nás přivádí asi k největší bolesti snímku - storytelling je tak zmatečný, že bych radši hledal logiku v čínském návodu na kuřecí polévku, než v ději. Po pátém zvratu zjistíte, že vlastně už nevíte čí je co za fantazii a zruinuje to i ten zbytek naděje, co v sobě chováte. Nakonec jsem si to ale nějakým (asi) zvráceným způsobem užil. Očekával jsem tuctové béčko a dostal jsem....no asi béčko.

Určitě to nebylo špatné. Dějově to kopíruje rastr Bad Boys 2, který obohacuje o fakt, že chlapcům zkrátka už není 20. Proto do hry přichází mladší generace. Nové postavy jsou sympatické, ale do značné míry fungují jen jako křoví. Když se ale v půlce film dostane na osobní rovinu, film nabere na obrátkách. Hudba je velmi pěkná a znalec starších dílů určitě ocení i klasický záběr přeletu letadla nad značkou Miamy. Co mě naopak trochu zamrzelo je fakt, že zlončinci nám v tomhle filmu nějak až podezřele lehce utíkají. Akce je na vysoké úrovni, ale chybí mi tam ten klasický Bayův driving. To dětinské hraní si s detaily a něco, co by ukázalo, že se nejedná jen o okopírovanou dvojku. I tak se ale jedná o docela povedenou záležitost. Tři a půl.

Tohle nebyl dobrý nápad. Bylo to přeplácané a zbytečné jako reklama k Teletabies. Největší rozdíl uvidíte, když tento film porovnáte s Infinity war. Zatímco Infinity war pracuje velmi pěkně s postavami i jejich jasnými motivacemi, Justice league je v tomhle ohledu tupá jako pohled štangasta po 12 pivech. Celý příběh se dá v zásadě parodovat na fáze"netušíme proč bojujeme" až k etapě "nikdo z týmu vlastně není zapotřebí, protože Superman vlastně zloducha dokáže porazit úplně sám" Doufám v zájmu všeobecného duševního zdraví, že se pokračování nikdy nedočkáme.

Úvodní sekvence s novinovými titulky je báječná, hudba je úžasná, atmosféra je slušná, takže....proč to vlastně nefunguje a nejedná se o nového Aliena? Problémů je hned několik, z toho největším jsou dozajisté postavy. S nimi neprožijeme ani vteřinu a hned se děj uvede do pohybu. Neznáme jejich touhy, jejich strachy ani vztahy - nemáme tedy důvod mít o ně strach a všechny jsou pro nás stejné. Když někdo umře, je nám to v konečném důsledku jedno a jen si uděláme další čárku do deníčku. Dalším faktorem je práce se strachem. I zde se ukazuje, že bubák je bubákem jen do té doby, než ukáže co je zač. Přesto všechno se však jedná o zábavné survival béčko s příchutí slané vody, ke kterému je vlastně fajn si na jeden večer sednout.