Kulmon

Michèle Morgan žádala za ztvárnění Ilsy 55 tisíc amerických dolarů, což producent Hal B. Wallis odmítl s poukazem na to, že může mít Ingrid Bergman za 25 tisíc.

Casablanca byla ve skutečnosti napadena 8. listopadu 1942.

Křestní jméno pana Bernsteina (Everett Sloane) není ve filmu nikdy odhaleno.

Kaneova (Orson Welles) věta "Nevěřte všemu, co slyšíte v rádiu" je možná narážka na Wellesovo kontroverzní rozhlasovou adaptaci "Války světů" H.G. Wellse, které někteří vyděšení posluchači považovali za zpravodajskou reportáž.

Welles měl kvůli scénám, kdy hrál starého Kanea, nástup na natáčení už v půl třetí ráno. Nanášení latexového makeupu totiž trvalo tři a půl hodiny. Součástí proměny byly i pomůcky, které měly zestařit Wellesova ramena, hrudník a břicho.

Během natáčení scény, kdy Kane (Orson Welles) pronásleduje Gettyse (Ray Collins) po schodech dolů, Welles zakopnul, zlomil si kotník a dva týdny musel režírovat z invalidního vozíku. Když se měl na plátně postavit, nosil kovové ortézy.

Vydavatele Williama Randolpha Hearsta film, zjevně založený na jeho životě, velmi rozzuřil. Podle eseje, kterou pro New York Review of Books napsal Gore Vidal, byl "Rosebud" přezdívkou pro klitoris Hearstovy dlouholeté milenky Marion Daviesové. Jiné zdroje tvrdí, že scenárista Herman J. Mankiewicz jméno převzal po jízdním kole, které vlastnil jako dítě. Diskuze o původu jména "Rosebud" se rozvířily až dlouho po premiéře, neboť dříve panovaly obavy z Hearstovy pomsty (spousta jeho příznivců z tohoto tématu udělala tabu i po jeho smrti).

Dům, který představoval Hotel Modrá hvězda ve II. okrsku, se nachází v Praze v Charvátově ulici č. 6. Druhý hotel Modrá hvězda byl postaven ve filmových ateliérech.

Antonín Novotný (František Sojka) se v tomto snímku objevil před kamerou naposledy. Po válce nastoupil kariéru úspěšného chemika.

Gutman a Wilmer jsou nazýváni jako "Fat Man" a "Little Boy". Stejně se později jmenovaly obě bomby svržené v roce 1945 na Nagasaki a Hirošimu.

Film byl natočen během dvou měsíců a stál necelých 300 000 dolarů.

Pro film byli třeba dva sokoli. Toho původního totiž Humphrey Bogart upustil a poškodil.

Během filmování se Charlie Chaplin velmi intimně sblížil s Georgií Hale – jejich závěrečný polibek byl natolik dlouhý, že scénu Chaplin raději natočil ještě jednou a do filmu dal onu kratší verzi.

Postavu Georgie měla hrát Chaplinova nová žena Lita Grey, ale poté, co otěhotněla, byla obsazena Georgia Hale.

Natočeno bylo 27krát více materiálu, než měla závěrečná verze filmu.

Scenárista Hans Janowitz prohlašoval, že nápad na film dostal jednoho karnevalového dne. Viděl muže skrývajícího se ve stínu. Další den slyšel o vraždě dívky. Šel na pohřeb a muž tam opět byl. Neměl žádný důkaz, že by muž byl vrahem, ale ta myšlenka ho sžírala.

Scenárista Hans Janowitz psal hlavní ženskou roli pro svou přítelkyni Gildu Langer, ta však krátce před natáčením zemřela, a tak ji nahradila Lil Dagover.

Producent filmu Erich Pommer chtěl, aby film režíroval Fritz Lang, ten však měl jinou práci.

V roce 2006 byl zvolen jako 7. nejkontroverznější film všech dob.

Původní rozpočet byl 40000 dolarů, ale nakonec vyrostl až na 110000 dolarů. To bylo do té doby nejvíc.