Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Horor

Recenze (2 061)

plakát

Rebel Moon: První část – Zrozená z ohně (2023) 

Pokud ještě stále někdo doufal, že se Zack Snyder vzpamatuje ze své podivné mánie a začne zase točit pořádné snímky, po zhlédnutí jeho nejnovějšího počinu s názvem Rebel Moon už mu musí být více než jasné, že tohle je už zřejmě permanentní stav. Tato více než dvě hodiny trvající "space opera" je totiž definicí toho nejhoršího, co lze na jednom projektu pokazit. Avšak pro začátek začneme nesporným pozitivem ve formě vizuální stránky. Právě ta je v mých očích jediným tahákem, proč si Rebel Moon vlastně pustit. Snyder zkrátka umí vytvořit pestrobarevný svět, u něhož máte pocit, že každý záběr by měl viset ve formě rozmáchlého obrazu někde na stěně. Problém ale nastává ve chvíli, kdy ten na první pohled úžasný vesmír musí zaplnit dýchajícími postavami a dát mu nějaký hlubší rozměr. V ten moment se veškerá chatrná iluze zcela rozpadne a před Vámi se rozestře chaotická a nudná podívaná, která trpí pod tíhou egoistického maniaka a nevkusného fanboye. Právě Snyder a jeho neschopnost napsat smysluplný scénář a přirozené dialogy je tím nejhorším, co na tomto projektu budete muset přetrpět, pokud se rozhodnete si ho nakonec přeci jen pustit. Nechybí zde samozřejmě ani přehršel rádoby epických slow-motion záběrů, nesedící soundtrack a celková rozklíženost celého snímku, díky čemuž budete na displej hodinek koukat hodně často. Co tedy dodat na závěr? Rebel Moon je zjevně velmi ambiciózním počinem, který by v jiných schopnějších rukách určitě dostal nějakou ucelenou formu a dalo by se na něj s čistým svědomím koukat. Bohužel, u kormidla je zde Zack Snyder, jež zjevně ztratil i poslední špetku jakékoliv soudnosti, takže podle toho vypadá i výsledný produkt. Tohle už vážně nikdy nechci vidět. (Netflix) „This isn’t just pursuit of revolution.“

plakát

Nech svět světem (2023) 

Znepokojivý filmový zážitek, který ale díky své nepřekonatelné touze stát se něčím víc intelektuálním, potažmo i tajemným, vlastně nakonec selhává téměř ve všem. Snímek Leave the World Behind režiséra Sama Esmaila Vás zaujme na první dobrou neobvyklými kamerovými úhly a pomalu houstnoucí atmosférou. Bohužel, z nějakého neznámého důvodu bylo ale do scénáře zahrnuto přehršel nadouvajících se plytkých dialogů což výsledný dojem z celého projektu velmi markantně mění. Z potencionálně zajímavé látky máte totiž najednou roztažený a zoufale vykořeněný film, v němž se to nehezky digitálními zvířaty bez většího zakomponování do děje jenom hemží. Posledním pomyslným hřebíčkem do rakve je pak velmi laciná společenská kritika, z níž jsem měl pocit, že byla přidána na poslední chvíli. Co tedy dodat na závěr? Na Leave the World Behind se hezky kouká, kamerová exhibice Toda Campbella po většinu času velmi baví, což jde ruku v ruce s realistickým zobrazením toho, jak by to mohlo vlastně probíhat. Ale pokud od toho čekáte něco víc, něco, u čeho byste nevěřícně kroutili hlavou a měli uspokojivý pocit při závěrečných titulcích, tak to zde opravdu není. (Netflix) „There is no going back to normal.“

plakát

Šťastné a krvavé (2023) 

Ideální nastavení pro tento počin zní tak, že si předtím zajdete s pár přáteli na několik pohárků svařeného vína, protože pak si tuto neskutečnou šílenost jaksepatří užijete. Je totiž na první pohled jasné, že o horor zde skutečně půjde až na druhém místě. Do popředí se zde dere ujetá komediální stránka, která nabízí několik skutečně vydařených momentů, u nichž se smálo celé kino (asi sedm lidí). Pokud jste tedy duševně a především psychicky připravení na to, že jdete do kina na nenáročnou a bláznivou komediální jednohubku s lehkými hororovými prvky, snímek There's Something in the Barn Vám v rámci svých možností doručí přesně to co od něj čekáte. A to mi tentokrát ke spokojenosti opravdu stačí. (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice)

plakát

Na pivu s Civalem (2021) (pořad) 

Vtahující a poutavé rozhovory nad skleničkou oroseného piva. Doufám, že tato vydařená série bude s postupujícím časem dále jen a jen vzkvétat!

plakát

Napoleon (2023) 

Rozmáchlá reklama na kýženě očekávanou režisérkou verzi. Tak zhruba nějak takto lze v jedné krátké a trefné větě popsat nejnovější snímek slovutného Ridleyho Scotta honosíc se jménem Napoleon. Na první pohled Vás na tomto dobovém spektáklu zaujme precizní cit pro detail, jímž je režisér za ty roky už notoricky proslulý. Veškeré interiéry, exteriéry i propriety na Vás doslova dýchají dobovou atmosférou, což o pořádný kus umocňuje výsledný dojem z celého projektu. Jistě, je nabíledni poznamenat, že scénář doznal opravdu hodně velkých finálních úprav, což mnohdy působí vážně zmateně, protože některé scény zdánlivě nenavazují či přímo chybí a postavy se na plátně "protáčí" bez sebemenšího smyslu, pročež se pak v záplavě jmen začnete trochu ztrácet. Avšak i přes tento bolestivý neduh jsem si Scottovu neotřelou dekonstrukci slavného vojevůdce vážně velmi užíval, jelikož právě jeho podvratný tvůrčí přístup generuje neočekávaně vtipné i nervy drásající dějové zákruty. Výkladní skříní ale i přesto zůstávají monumentální bitevní scény. Scény, u nichž jsem s otevřenou pusou obdivoval precizní vedení všech komparzistů a způsob, jakým byly tyto megalomanské bitvy natočeny. Právě v těchto momentech skrze ozvěnu minulosti zavane připomínka toho, že Ridley Scott to má i přes svůj věk pořád ještě v paži a že stále dokáže předvést nové a dosud neviděné věci. Toto všechno pak civilně zastřešují herecké výkony Joaquina Phoenixe a Vanessy Kirby, jejichž zemité, místy odtažité podání skvěle zapadá do celkového vyznění režisérovy vize. Co tedy dodat na závěr? Verze, kterou můžeme vidět v kině je trestuhodně uspěchaným vyprávěním s dechberoucími bitvami, u nichž budete velebit velké plátno a ozvučení Dolby Atmos. Jedná se o hutný filmový zážitek, který i přes zjevné neduhy snese velmi nadprůměrné hodnocení, jelikož přislib nekompromisní a servítky si neberoucí čtyřhodinové verze na mě dýchal z téměř každého filmového políčka. Je ale vážně velká škoda, že Ridley nenasadil všechny možné páky, aby právě tuto svou olbřímí vizi poslal rovnou do kin. (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „I am destined for greatness, but those in power only see me as a sword.“

plakát

Hotel Continental (2023) (seriál) 

Po oznámení, že plánovaný seriál ze světa Johna Wicka nakonec bude mít jen tři díly jsem byl lehce rozmrzelý, nicméně po zhlédnutí musím konstatovat, že to bylo zjevně to nejlepší možné rozhodnutí. The Continental: From the World of John Wick totiž pod svou slupkou není zas tak bohatou látkou, jež by bez problému zvládla byť jen třeba jednu sérii čítající deset hodinových dílů. Ve finále tedy dostaneme tři díly o celovečerní délce, v nichž načrtnutý příběh v rámci svých možností patřičně vynikne. Je ale ovšem jasné, že stejně jako ve filmech, i zde má hlavní slovo akční stránka, která je zde naprosto skvělá. Choreografie a kamerové veletoče Vás dokonale vtáhnou do nitra všech bitek a přestřelek, takže v tomto ohledu se jedná o dokonalou podívanou. Občas je ale vážně na škodu, že nám tvůrci předkládají poměrně nevýrazné herecké tváře či v některých momentech i papírem šustící laciný scénář. Avšak pokud dokážete od těchto neduhů odhlédnout, dostanete vydařenou akční jednohubku z milovaného univerza, u níž se vážně nudit nebudete. Skvělá práce! PS: Pomyslnou třešničkou na dortu je pak účast Mela Gibsona, který si svou zápornou postavu užívá plnými doušky. (Prime Video) „I need guns. Lots of guns.“

plakát

Brawn: Neuvěřitelný příběh Formule 1 (2023) (seriál) 

Keanu Reeves spolu s lidmi přímo zainteresovanými do Formule 1 nás provází turbulentní historií týmu Brawn GP. Pokud jste tedy fanoušky královny motorsportu a zajímá Vás její poutavá historie, potažmo i historie jednotlivých týmů, tak v tom případě musíte Brawn: The Impossible Formula 1 Story určitě vidět co nejdříve. Vážně to totiž stojí za to. Výborná práce! (Disney+)

plakát

Pět nocí u Freddyho (2023) 

Nehezký a nezajímavý rádoby horor, na němž jsou nejděsivější marné pokusy všech zúčastněných cokoliv kloudného zahrát. Pokud si tedy ceníte vlastního času (kéž by tohle před zhlédnutím někdo řekl i mně), tuto katastrofální zbytečnost raději rovnou přeskočte.

plakát

Stvořitel (2023) 

Epická vizuální stránka, které ale bolestivě podráží nohy zoufale vykořeněný scénář. Tak zhruba nějak takto lze v jedné krátké větě popsat snímek The Creator režiséra Garetha Edwardse, jemuž se za nezvykle střídmý rozpočet podařilo stvořit nádherný realistický svět se všemi jeho obyvateli a zvyklostmi. Je tedy vážně velká škoda, že se díky odtažitému scénáři do tohoto atraktivního univerza nemá divák sebemenší šanci hlouběji ponořit. Ve finále tedy tento na první pohled pulzující svět působí jen jako bezduchá opuštěná tapisérie pro neuvěřitelně generický příběh. Přičtěte si k tomu všemu i neúměrnou stopáž a dostanete něco, co dalece přesahuje možnosti i schopnosti tvůrců. Je mi z toho smutno, jelikož na tento snímek jsem se vážně velmi těšil, nicméně nakonec jsem místo epické, hru měnící sci-fi záležitosti s přesahem dostal velmi průměrnou podívanou, u níž jsem se na ciferník hodinek koukal víc, než by bylo záhodno. Tak snad příště! „Execute her or we go extinct.“

plakát

Zabiják (2023) 

Po vlažných, neřkuli i vyloženě zklamaných prvních recenzích jsem se nového snímku od slovutného Davida Finchera docela bál, nicméně dle mého názoru to dopadlo vážně velmi dobře. The Killer je totiž hutnou thrillerovou náloží, v níž Michael Fassbender předvádí svůj zřejmě nejlepší herecký výkon. Režisér velmi zdatně buduje atmosféru, tepe promyšlené kroky Zabijáka a po malých krůčcích pevně směřuje k rozuzlení jeho osobní vendety. V tomto bodě je tedy záhodno zmínit i precizní scénář, který je díky svému rozvážnému pojetí dokonale vtahujícím zážitkem. Jistě, v některých momentech jsou velmi citelná tvůrčí zaškobrtnutí a hluchá místa, avšak v rámci nezvykle meditativního celku jsem tyto drobné neduhy velmi rád přehlížel. Co tedy dodat na závěr? Mám velkou radost, že David Fincher dostal po výtečném snímku "Mank" další možnost natočit si přesně to co chtěl. Opět to sice není moc přívětivá divácká záležitost pro masy, nicméně pro fanoušky jeho tvorby a stylu se i přesto bude jednat o velmi vydařené dílo, k němuž se, stejně jako já, jednoho krásného dne opět vrátí. Opravdu doufám, že se v v blízké době dočkáme dalších srdcových projektů tohoto bezesporu talentovaného režiséra. Skvělá práce! (Netflix) „Stick to your plan. Anticipate, don't improvise. Trust no one. Never yield an advantage.“