Yarwen

Pořád velmi dobré, ale ve srovnání s předchozími díly o poznání méně strašidelné. Na druhé straně to může divák vnímat jako určité vyzrání, kdy dvojice hlavních protagonistů stárne, je více náchylná podléhat útokům, ale přes všechny tyto nesnáze se snaží bojovat proti nástrahám a zároveň si začíná cenit svého vztahu, který postupem roků nabývá hodnoty jako archivní víno a o to více je třeba si ho chránit.

Takto by se měly točit dobré horory - krvavých scén minimum, zato napětí by se dalo krájet. Důstojné pokračování původního filmu.

Film je starý 40 let, ale přesto jsem se dosyta vysmál, ovšem zajímalo by mě, jak by se film dívaly fanatické feministky - byl by to jejich splněný sen, nebo by se cítily uraženy? Tak jako tak, pro tolerantní a otevřené lidi je tento snímek i po tolika letech stále zábavný, protože dává do kontrastu zaběhnuté stereotypy, je úsměvně pikantní a ve své době to byla naprostá pecka, a to i z pohledu světové kinematografie, do které udělal nesmazatelný zářez.

Poprvé jsem film viděl v roce 1988 a jako malého kluka ve věku Bastiana mě naprosto uchvátil. Rychlodrak Falko, kamenožrout, Sandonoriko - to vše vytvářelo říši fantazie v mé vlastní hlavě. Český dabing na jedné straně výborně namluvený, na druhé plný nepřesností, ale nevadí - ani po několika desítkách let pro mě nezestárnul.

Sice byl tento film po svém vzniku spíše kritizován, čas ukázal jeho kvalitu - příběh je to krásný a hluboký. A víte co? Spíš jsem si cenil Armina, který od počátku do konce byl věrný své věci, než Ondřeje, který přelétal z květiny na květinu a neváhal zradit svého přítele.

Postupně budovaná atmosféra slibuje velké finále, místo toho je to krapet zmatečné a obě děcka se chovají krapet nereálně. Místo aby zdrhly, raději pátrají ve sklepě. Na druhé straně vytvořil režisér horor bez nadpřirozených atributů a nepomáhá si k většímu napětí nějakými logickými kiksy, tohle mám na Shyamalanovi rád. Třetí hvězdu tady přesto nepřidám.

Vcelku povedený snímek, který má právo nosit visačku "horor". Je spíš akčnějšího ražení, než že by vytvářel tajuplnou či napjatou atmosféru, ale drží se určitého logického schématu, který v zásadě dává smysl, byť míří spíš k reálnému vysvětlení než k nadpřirozenu. S kvalitním pohárem piva při ruce jsem si tento kousek docela užil - mírný nadprůměr. (55%)

Z dnešního pohledu je to už trochu úsměvné, ale na svou dobu to svůj děj má, s nádechem detektivky, ale ten konec to všechno zkazil. Tak nějak jsem čekal, že se dostávám do poslední třetiny filmu, když se objevil nápis "The End", čímž zesměšnil pár posledních vět majitele domu hrůzy a zároveň roztrhal tajemno na cáry. Nakonec tedy jen 25%, škoda, mohlo to být o jednu hvězdu výše.

Banální příběh, který spojuje jednotlivé scény, je na žánr docela skoustnutelný, ale výběr aktérek je slabý, nezachrání to ani drobet vychrtlá Rebecca Lord ani Jill Kelly v jedné z vedlejších rolí. (25%)

Patrně nejkrásnější francouzský film z mého pohledu, ve kterém nastává ideální kombinace napětí i tajemné atmosféry, podporovaná uměleckým dojmem, hudbou, námětem, scénářem i scenériemi. Vynikající mix, ve kterém potkáme indiána i vlky, bestii i francouzský dvůr, náboženské pomatence i papežské zmocněnce - a přesto to není překombinované, naopak to krásně ladí. Postupně odkrývané tajemství dokáže vtáhnout do děje a nepustit až do konečného rozuzlení.