BoXBe

Kvůli úplnému zničení v průběhu útoků ruskými okupačními vojsky byla k roku 2023 Marjinka, kde žilo přes deset tisíc lidí, oficiálně bez obyvatel.

Bývalá generální ředitelka Post Office Paula Vennells (Lia Williams) vrátila Řád britského impéria, který jí byl udělen v roce 2019, v návaznosti na nezákonné stíhání stovek zaměstnanců a poté, co byl odvysílán seriál Mr Bates vs The Post Office. I na jeho základě se přihlásily další stovky poškozených.

Společnost Fujitsu se omluvila v lednu 2024 za svůj podíl na tom, co je považováno za největší justiční omyl v historii Velké Británie. Společnost přiznala, že o chybách v softwaru věděla.

V letech 2000 až 2014 bylo asi 900 pracovníků Britské pošty neprávem odsouzeno za krádeže, podvody a falešné účetnictví – někteří šli do vězení a jiní byli donuceni k bankrotu. Celkem se skandál dotkl více než 2 000 lidí. Někteří spáchali sebevraždu nebo se o ni pokusili. Jiní uvedli, že se jejich manželství rozpadla a stali se z nich komunitní vyvrhelové.

Předskokani na sobotním koncertě: The Bootleg Beatles, The Chemical Brothers, Ocean Colour Scene, Manic Street Preachers a The Prodigy. Předskokani na nedělním koncertě: Kula Shaker, Dreadzone, Cast, The Charlatans, a Manic Street Preachers.

Setlist pro oba večery: „Columbia“, „Acquiesce“, „Supersonic“, „Hello“, „Some Might Say“, „Roll With It“, „Slide Away“, „Morning Glory“, „Round Are Way“, „Cigarettes & Alcohol“, „Whatever“, „Cast No Shadow“, „Wonderwall“, „The Masterplan“, „Don't Look Back in Anger“, „My Big Mouth“, „It's Gettin' Better (Man!!)“, „Live Forever“, „Champagne Supernova“ a „I Am The Walrus“.

Zvuk na koncertě byl zajištěn stejnou společností Britannia Row, která zajišťovala zvuk kapele Pink Floyd v Knebworth Parku v roce 1975. Tehdy to byla jejich první zakázka.

O lístky na koncert projevilo zájem 2 a půl milionu lidí, to představuje 4 % populace Velké Británie a dodnes největší zájem v historii země. Oasis by při tomto zájmu mohli vyprodat dalších 18 koncertů o 125 000 návštěvnících.

V roce 1975 jeden Argentinec sledoval španělskou verzi ve špinavém kině na pobřeží jižně od Buenos Aires, když vtom si uvědomil, že Eduard Roschmann, který byl natolik přesvědčený, že mu nic nehrozí a vrátil se ke svému jménu, bydlí v jeho ulici. A tak ho udal. Skutečný Eduard Roschmann tak byl díky exitenci tohoto filmu zatčen, ale následně propuštěn místním soudcem a prchal k paraguayským hranicím. Na přívozu uprostřed řeky jej stihl infarkt. Na paraguayském břehu odmítli tělo přijmout. Cestu do Argentiny a zpátky absolvoval čtyřikrát, než začal zapáchat. Identitu mrtvoly nakonec potvrdili dva detektivové z Vídně a tělo leží v neoznačeném hrobě na štěrkovém břehu vedle řeky.

„Chtěl bych vytvořit postavu vraha z nacistické éry, který svlékl uniformu, přijal novou totožnost, zmizel a s novým jménem získal v Německu práci, vliv a vážnost. Nejlépe velitele koncentračního tábora,“ řekl při přípravě knižní předlohy její autor Frederick Forsyth lovci nacistů Simonu Wiesenthalovi. Ten mávl rukou: „Proč byste ho měl vytvářet? Mám tady nejmíň deset skutečných.“ Prošli složky a shodli se na bývalém veliteli tábora v Rize, hlavním městě Lotyšska, známém jako řezník z Rigy. Jmenoval se Eduard Roschmann.

Když Frederick Forsyth potřeboval pro napsáni románu „Spis ODESSA“ detaily, byl odkázán na Simona Wiesenthala, který představoval studnici informací pro lovce nacistů. Upozornil Forsytha, že mu může věnovat 20 minut; jeho archiv nakonec procházeli několik dní. Zápletka se měla točit kolem muže, který si změní jméno a zmizí přímo v srdci Německa s pomocí stejně utajených přátel. Herr Wiesenthal konstatoval, že volba bude obtížná ne proto, že jich je málo, ale kvůli tomu, že jich jsou tisíce.

Po přijetí románu „Den pro Šakala“, řekl autorovi knižní filmové předlohy Fredericku Forsythovi jeho vydavatel: „Pohrávám si s myšlenkou, že bych vám nabídl smlouvu na další tři romány. Máte nějaké náměty?“ „Mám jich spoustu.“ „Dvě synopse, obě po stránce, do pátečního odpoledne.“ „V pátek jsem předložil dva náměty, jeden z nich o tajemné organizaci bývalých nacistů, kteří si vzájemně pomáhají, chrání se a varují, aby nikdo z nich nebyl zadržen lovci válečných zločinců.“ „Nejdřív nacisté.“ Tehdy Forsyth netušil, že jeho vydavatel byl Žid, který měl jako mladý důstojník vyslýchat Heinricha Himmlera, než zajatec spolkl kapsli s kyanidem.