Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krimi
  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční

Recenze (764)

plakát

Případ pro zvláštní skupinu - Zlaté víkendy (1989) (epizoda) 

Souhlasím, že Švehlík je trochu nevyužitý superkvalitní herec. A Brodská je legrační a přitroublá až moc. Ale proti Somrovi a Schmitzerovi (tedy jejich rolím) nic nemám. Příjemné pokoukání.

plakát

Případ pro zvláštní skupinu - Noční chodec (1989) (epizoda) 

Případ, kdy vraha chápete, je vám ho líto, ale přece jenom nežijeme v době krevní msty. Na druhou stranu Kodet dožadující se vazby je super. Jinak dobová ukázka, jak se tehdy žilo - auta, byty (co si představit pod pojmem luxus nám právě ukáže Kodetův byt), ulice a nakonec i ty interiery na policii, tedy pardón oddělení kriminální služby VB. Podobné jako Pitaval, možná trochu akčnější.

plakát

Případ pro zvláštní skupinu - Přepadení (1989) (epizoda) 

A ejhle, osmdesátky a najednou nemusí mít detektivky politický přesah. Dokonce se dozvíme, že bavorská policie bude spolupracovat na kauze dvou brutálních německých gangsterů, které si pozval ještě brutálnější gangster Nový, který se chtěl ztratit do Německa s naloupenými penězi. Zatímco ty dva balíčky, které nedobrovolně vydala Paulová (ve svém nejkočkovatějším věku) vypadaly slušně, těch pár bankovek v obálcě s dokumentací představovaly tak dvě tisícovky, to by Novému asi na moc dlouho nevystačilo. Ale jinak super, lehce komické, jediný herec, kterého z téhle party nesnáším je Vinklář. Naštěstí hrál blba - nadřízeného. Už tehdy byl hlavní šéf blb. A vadí mi tady i Štěpánková - Dudková, tu musel její manžel nacpat do všech věcí, co režíroval.

plakát

Třicet případů majora Zemana - Růže pro Zemana (1979) (epizoda) odpad!

Pokud chtěli soudruzi pořádně osolit disent, šlechtu, imperialisty i třeba ukázat, co má na západě socialistické Československo příznivců a sympatizantů, měli těch posledních dílů udělat víc a nebazírovat na oněch třiceti. Takhle to byla splácanina, symbolizující úroveň seriálu snad ještě víc, než jakákoliv kritika, která navíc v době vzniku a vysílání nebyla možná. Jméno Michelle Mercierová mě ale dostalo - Janžurka, hrající agentku StB je něco na úrovni mnohem zábavnějších filmů Pane vy jste vdova nebo Čtyři vraždy stačí drahoušku. Mohla se jmenovat Angelica Peyrac a měla jí hrát spíš Bohdalka. No, zazvonil zvonec a soudružské pohádky je konec.

plakát

Třicet případů majora Zemana - Mimikry (1979) (epizoda) 

Jako detektivka zábavné zhruba stejně jako Mravenci nesou smrt. Způsob, jak si autoři představovali rauš je docela udivující, včetně oněch psychedelických scének u moře. To že Liška napsal kultovní vrcholnou píseň celého seriálového cyklu Bič boží mě ani zas až tak nepřekvapuje jako fakt, že Sequens stvořil údajně text. Když vezmu skutečné texty PPoU, tak ti by něco tak složitého a nehudebního nikdy nedali dohromady. A při vší úctě k Liškovi, tohle mu prostě nesedlo, i když výsledek je vynikající. Tedy poněku "jinak". Tady ale bylo ještě potřeba se otřít o církve, což se díky Sequensovi podařilo. Famózní byl Lábus s Vlachem, míň už Drbohlav a připomněl bych hlášku Oldy Kaisera (nebo snad Andrlovky?): "My máme na fakuli dixík." Jinak o narkomanii v sedmdesátkách a osmdesátkách nevím nic, zato před revolucí byl nejoblíbenější drogou - toluen, perník se ale také vařil o sto šest, notabene když léky k tomu potřebné byly k dostání dost dlouho zcela volně. A pašování tvrdých drog v ampulích je taky dobrý joke, inu, je z toho vidět, co tom pan režisér a pan scénárista Gruber asi věděli. Ale úkol zněl jasně a soudruzi ho splnili. Do puntíku. P.S. Únos onoho letadla nebyl v tom roce první, k tomu prvnímu došlo 18. dubna, jeden z pilotů byl postřelen, únosci byli dva - oba recidivisté. Dostali po sedmi letech, ale je pozoruhodné, že po jejich odsezení dostali i azyl. Druhý únos, ten který je zde použit, byl "masový" - únosců bylo dohromady deset, z toho tři ženy. Dcera diplomata a dcera esenbáka (jak je tady již zmíněno), která ukradla zbraně otci. Pravda je i to, že zbraně propašovala do letadla Olga Setnická, která měla malé dítě a provedla to stejně, jako je to ukázáno v seriálu. Němci sice únosce nevydali, ale odsoudili je (4 až 7 let). Mezi rokem 1970 až 1978 došlo k osmi únosům podobného charakteru (vnitrostátní linky) a všechny byly úspěšné, tedy relativně, protože jak v Rakousku tak v NSR byli únosci souzeni  a odsouzeni podle platné legislativy. Na druhou stranu, to spojení s undergroundem a vnucovaný "politicky korektní" pohled na věc včetně směšné Němcovy hlášky o svědomí ("Mají-li svědomí, vydají nám je.") zní mimořádně falešně v kombinaci s tím, kolik teroristů tehdejší Československo vycvičilo a chránilo (třeba onen  Carlos) a kolik jich vyzbrojilo (například semtexem).

plakát

Třicet případů majora Zemana - Poselství z neznámé země (1978) (epizoda) odpad!

Zdlouhavé a přes až hysterickou snahu o akčnost vlastně nudné. Jistěže si u toho dodnes komunisté a jejich příznivci mnou ruce, slzí při Hradcově pohřbu a neopomenou zdůraznit, jak byla ta CIA proradná a spolčovala se s nacisty. Ano, CIA se skutečně spolčovala s kde kým. To tajné služby dělají. Mosad při boji proti egyptskému jadernému programu použila nacistického hrdlořeza Skorzennyho. Ale vezmu-li si počínání KBG a jeho podřízené organizace sovětských satelitů, na ně ani CIA v součtu s ostatními velkými zpravodajskými službami západní svobodných a demokratických zemí nemá ani co do počtu, rozsahu a mrtvých ani náhodou. Nakonec, můžeme zůstat doma. Kolik čs. občanů bylo na našem území zavražděno, zahynulo nebo bylo uneseno v důsledku činností oněch západních služeb? Ani jeden. A naopak a to beru jenom StB - co třeba vražda manželky štrasburského prefekta bombou? Byl její vykonavatel Standa Tomeš předobrazem hrdinného Jirky Hradce? Nebo co útok na RFE? Únos Laušmana z Rakouska? Aha, ticho, že? Ale zpět k onomu úžasnému dílu. Maciuchovou si na Kubu vymohl její tehdejší partner Adamíra, Klásek měl díky svému zjevu ty Hispánce nějak tak propachtované všude a zábavný byl šéf krypto analytiků StB. Jinak ona slavná přestřelka byla neskutečně zdlouhavá a víc než kdy jindy (akční filmy nepočítám) jsem si uvědomoval, že oba protagonisté by museli mít na zádech pomalu ruksak s municí. A ještě jedna drobnost, na delší vzdálenost (přes sto metrů) nemáte s běžnou pistolí proti pušce šanci. A i když je to už úplná prkotina, docela by mě zajímalo, jak Klásek dostal tělo Hradce až do Československa. No a nakonec, dneska díky záplavě dokumentů a hlavně cestopisů víme, jak to vypadá v Bolívii. Ta Kuba a sovětský vrtulník přebarvený na oranžovo (nebo to takhle na Kubě měli) je další z mnoha přešlapů, o to zábavnější, když to můžeme porovnat se skutečností. Reakční bolívijský režim určitě sovětské vrtulníky neprovozoval.

plakát

Třicet případů majora Zemana - Prokleté dědictví (1976) (epizoda) 

Jeden z těch ještě ucházejícíh dílů, kde není politika (rozuměj trapná prokomunistická propaganda) a je zde pár zdrařilých scén s epizodními postavičkami. Honza Zeman je jako kočka - má sedm životů, všechno přežije, tady zával v dole a v jednom z následujících dílů utopení v rybníce v autě.

plakát

Pražská terčovnica (1982) (TV film) 

Koukatelná slabotka s nedotaženým závěrem a absurdní situací, kdy si celníci (schopní prolézt každé auto až do posledního "faldu" na karoserii) nevšimli zdvojené podlahy. Maďarský kriminalista v doprovodu maďarského milicionáře velmi důchodového věku samozřejmě mluví slovensky a Dočolomanský hraje typického slovenského "gangstera" té doby. Vadilo mně množství českých předabovaných herců (i v epizodních rolích), Miluše Šplechtová tady hraje naprostou blbku, což je v její filmografii naprostý unikát a Julie Jurištová byla sice hezká, ale její herecký projev byl ještě tragičtější, než třeba u takové Evy Vejmělkové. No a na Ivanu Mistríkovi, jednomu z mých nejoblíbenějších herců z této země byla ta únava a znechucení ze života už dost vidět i při filmování. Jestli se nepletu, rok nato spáchal sebevraždu...na druhou stranu vlastní nápad krást starožitonosti v socialistickém Československu a přeprodávat je do lidového Maďarska zas tak špatný nebyl. Jednak bylo už v té době Maďarsko přes svoji "lidovost" víc otevřené západu a nebyly-li by ony starožitnosti registrované v Maďarsku, jejich převoz do Rakouska by asi zas tak obtížný nebyl. A pobavila mě ta přísná kontrola jak uprostřed filmu na parníku (myslel jsem, že Jurištová se svým přitroublým galánem cestují lodí do Vídně), tak na konci na slovensko maďarské hranici.

plakát

Tajemství hradu v Karpatech (1981) 

Tři roky po natočení mezi lidmi dodnes populární Adély vstoupili pánové Lipská a Brdečka do té samé řeky, ale dopadlo to mnohem hůř, než v prvním případě. Možná i díky řadě těch samých herců, kterým jejich role nesedí (Hrušínský), nebo jsou vysloverně nesympatičtí (Hartl). Jakkoliv nejsem velkým příznivcem jiných parodií (Agent C4W, Joe nebo ta již zmiňovaná Adéla), tohle je hodně slabé.

plakát

Adéla ještě nevečeřela (1978) 

Nevím, zas takový zázrak to není. Ale pár skvělých herců, slušné využití Prahy jako exterieru to pro mš vytáhne na tři. Ony detektivky s N. Carterem neznám, takže možná mě leccos ušlo díky tomu. Ale nesmrtelné - My se tady fackujeme nebo Dar přítele Messera jsou super.