angloumene

Názorné a přehledné představení toho, jak se vlastně žije v tajze. Je jasné, že to není jen tak, ale zdejší obyvatelé si jsou moc dobře vědomi, jakou mají výsadu v možnosti života v harmonii s přírodou. Já bych takto asi žít nedokázala, tak jsem ráda, že se ke mně dostala alespoň tato zprostředkovaná varianta. Když ne kvůli krásné přírodě, určitě stojí za vyslechnutí si zajímavých úvah o vztahu člověka/lovce a zvířat.

Ne každý má to štěstí, aby na něj bděli rovnou dva otcové. Navíc aby si byli tak nepodobní, jak to jen a jde a přitom aby každý z nich měl svým způsobem pravdu. Bronx tale přináší velice zajímavý pohled na dospívání (ne)obyčejného italského kluka v (ne)obyčejné čtvrti Bronx. Zvlášť se mi líbila romantická linka spojená s vzrůstající rasovou nenávistí. Celkově 79 %.

Pro pár dolarů navíc je podle mě o poznání víc než třeba Hodný, zlý a ošklivý dítkem své doby. Přesto má takový šarm, že okouzlí i dnešního diváka. Z mého pohledu ale nenabízí o mnoho víc, než jen příjemnou klasiku, která jistě zaujme, ale už nepřináší nic dalšího. Celkově tedy slabší 4* totiž 73 %.

Mládí - prchlivý okamžik, pouhá vzdálená vzpomínka na dobu, kdy všechno bylo blízko. Takový pocit skutečně tohle dílko nabízí. Tentokrát téměř bez děje. Paolo Sorrentino složil dohromady řadu krátkých zamyšlení o životě i o prostých věcech tak, že vznikla pestrobarevná mozaika výhledu švýcarských Alp. PS: musím si zjistit, jestli se příběh a odmítnuté herecké roli náhodou nezakládá na Sorrentinově reálné zkušenosti.

Vůbec jsem nečekala, že film ze 60. let může mít tak hutnou atmosféru, že diváka ohromí i v dnešní době. Samotná pointa sice neurazí, ale už jsem něco podobného párkrát viděla (samozřejmě ale až u historicky mladších filmů). Celkově má tohle dílko hodně co říci i dnes a rozhodně stojí za zhlédnutí.

Straight Outta Compton je super projekt, který potěší hlavně všechny fandy N. W. A. Z filmového hlediska mi tam ale přišla spousta věcí dost nedotažených, což by asi vyřešilo víc dokumentární pojetí. Celkově můžu říct, že jsem opravu ráda, že jsem pronikla hlouběji do poselství rapu, ale nic navíc film rozhodně nenabízí. 68 %.

Pěna dní mě dost překvapila. Čekala jsem fantazijní svět plný nejbizarnějších nápadů, čehož se mi zejména v první půli skutečně dostalo. Druhá část filmu se ale po krátké vyloženě hluché pasáži přetáčí na velice názornou a depresivní kritiku společnosti a snad i života samotného. Po zhlédnutí ve mě zůstaly zejména těžké pocity, a to i přes první velice barvitou a kouzelnou část. Film mě ale zaujal natolik, že určitě nepohrdnu knižní předlohou. Celkově 78 %.

Na Sousedech je nejlepší, že člověka, který se rozhoduje podle traileru, rozhodně nezklamou. Kdo tedy nečeká nic jiného, než bláznivou komedii o čerstvých rodičích, kteří ještě nemají úplně srovnáno, zda se chtějí plně věnovat svým rodičovským povinnostem nebo se oddávat mladistvé zábavě, bude se bavit. Já jsem si po většinu času film užívala, ale na vyšší hodnocení mi chybí špetka nějaké větší originality. Celkově 67 %.

Ačkoliv rozhodně nepatřím mezi fandy formulí, musím se přiznat, že Senna mě opravdu bavil. I když se film ohledně tohoto automobilového sportu točí opravdu hodně, zároveň také nabízí vykreslení života Ayrtona Senny a to během jeho silných, ale i slabých chvilek. Když nic, tak mě tehle dokument přesvědčil o tom, že Senna měl světu opravdu co říci a mnozí sportovci by se mohli řídit jeho příkladem i dnes.

Oproti předchozím dílům se Před půlnocí vzdává lineárního vyprávění příběhu bez skoků v čase a místě a nabízí tak více obvyklou filmovou formu. Osobně mi ale tento přerod přijde spíš na škodu, protože tak série ztrácí určitý punc výjimečnosti. Co se týče děje samotného, moc mi nevyhovovalo opravu vyostřené chování Celine (v prvním díle mě zase chvílemi rozčiloval Jesse, tak to mám aspoň vyrovnané :)). Na druhou stranu hlavní myšlenka dává smysl, celkově tedy 72 %.