Puddle

Věčný boj, věčné prokletí – muset žít po celá staletí... Myšlenka krásná, ovšem zpracování mohlo být o něco méně béčkové a s rozhodně větším důrazem na mytologii nesmrtelných. Hrdina nemůže umřít, ale proč? To je docela zásadní. Christopher Lambert mi přišel trochu prkenný a hodně mě rozptylovalo jeho neuvěřitelně vysoké čelo, nicméně se dal skousnout. Hudba je výborná a na Who wants to live forever s Connorovou milou Heather dlouho nezapomenu. Jako pohádka je to velmi slušné, ovšem nebýt zmiňované béčkovosti zpracování mohl být Highlander naprosté veledílo, 3* a kousek.

Už začátek, kdy se úžasně výstřední a sebevědomý David Tennant uvádí do role největšího svůdníka všech dob útěkem před rozhněvaným manželem svým: „If you could do what I could then you would do it too. But you can´t.“ dává tušit, že oproti většině stupidních TV filmů, s jakými má člověk „čest“ například na Primě, je tohle dílko naprosto o něčem jiném. Casanova je parádní jízda, která neztrácí ani na chvilku, je vtipný i smutný a dokáže zvednout ze židle v obou rovinách a vůbec nevadí, že inspirován životem skutečného Casanovy je velice volně. Parádní Tennant a Shaun Parkes jako jeho správně přidrzlý sluha, skvělá Rose Byrne a všichni další. Co si film nemůže dovolit oproti zpracování s Heathem Ledgerem do rozpočtu, to bohatě vynahrazuje skvělými dialogy a scénářem celkově, kvalitativně bych jej klidně přirovnal i třeba k takovému Amadeovi. Jediná věc, kterou bych vytknul, je to, že Casanova vypadá v rozmezí nějakých dvaceti či třiceti let pořád stejně (mohl si nechat alespoň narůst vousy nebo tak něco).

Mix muzikálu, rodinného dramatu a detektivky je určitě zajímavá idea, bohužel mě mrzí, že celý motiv vraždy a hlubší sonda do Ripleyho pochybné minulosti, na kterou jsem se tolik těšil, vcelku vyšumí do ztracena. Asi jsem čekal více detektivky a méně rodinných vztahů, které zde mají větší prostor, ale které mi (kromě Ripleyho ženy a detektiva Carlisla) nepřišly tak zajímavé. Muzikální kreace jsou ovšem na výbornou.

I přes bohapustý Londýn plný hnijících mrtvol, infikovaná monstra vylézající za soumraku a poměrně špatnou kvalitu, ve které jsem film viděl, je to moc krásná podívaná, ve které spíše než o zombickou nákazu a její šíření jde o to, jak snadno dokážou v člověku vyplout na povrch jeho nejzákladnější pudy. Zběsilá akce střídá opatrné skrývání, prolnuté téměř malebnými momentky vylidněného Londýna a okolí, vše podkresleno soundtrackem, bez kterého by 28 Dní poté byl jen polovičním filmem. Jestliže kdykoli předtím jsem měl k Cillianu Murphymu spíše vlažný vztah, tady musím smeknout kloboukem, zvláště jeho čirá animální zuřivost ve finále, která nemá daleko do infikovaných, jimž se celou dobu tak úzkostlivě vyhýbá, se musí vidět, hodně mi tím připomněl třeba Sharlta Copleyho v District 9. Ostatní obsazení taky fajn (určitě všichni spolucestující a i sympatický Christopher Eccleston), a… no a hlavně ta hudba, ta je fakt nezapomenutelná, http://www.youtube.com/watch?v=5OPhZ6fHDDw ;-)