Olivier

Newman, Redford, divoký západ, armáda pistoleros...nikdy jsem od života nechtěl víc.

"Buď se zmrzačíš a nejspíš při tom chcípneš, nebo prostě chcípneš. Tak, co to bude? Jo, a pozor na hodinky...." Zhruba před takovouto volbou stojí účastníci psychopatické hry o přežití. Jak už bylo mnohokrát řečeno, z filmu sálá atmosféra a originalita. Nudit se nebudete ani minutu a ten závěr je lahůdka. Od filmu na pět hvězdiček bych ale chtěl, aby to ve mně zanechalo něco víc, než jen hezkou vzpomínku na potoky krve a nervy k prasknutí. To Saw sice nesplňuje, i tak vřele doporučuji.

Tak jsem si doplnil klasické vzdělání a musím říct, že nic moc. Sly se celou dobu tváří jako osel, místo toho aby z něj padaly hlášky, tak se zmůže jen na nějaké neartikulované chrochtání a všech patnáct slov si šetří na závěrečný, neskutečně ukňouraný monolog. Ten film se bere strašně vážně, ale abych ho bral vážně i já, musel by mít schopného herce v hlavní roli a hlavně takového režiséra, který mně umožní fandit hlavnímu hrdinovi a nenávidět jeho pronásledovatele. To se tady ovšem vůbec nepovedlo. Jako na akční film se na to taky dívat nedá, jelikož akce tady fakt moc nebylo a když už ano, tak stála za starou belu. Zazněla tam semtam dobrá melodie a hlavně někteří policajti hráli takovým správným béčkovým způsobem. To jsou ale jediné dva klady.

Nechci vypadat jako intelektuál, co si honí triko pomocí keců o obsahu a formě, ale tady je forma opravdu to JEDINÉ, co má šanci zaujmout. A je to právě forma, která celý snímek brzdí, protože pokus o vyprávění čehokoliv složitějšího tímto způsobem, by vyzněl pouze jako nesrozumitelné epileptické blábolení. Velmi samoúčelné, velmi průměrné.

Pevně doufám, že se tím Fincher nepokoušel nějak kritizovat násilí nebo jinak moralizovat. Jestli šlo opravdu jen o poctivý příběh (pokud možno bez hlubšího poselství), což zjistím až z druhého zhlédnutí, nejspíš to bude za pět hvězd.

Vietnam nám přinesl Četu, Apokalypsu a Olověnou vestu a já doufám, že se Irák nedá zahanbit a půjde v jeho tradici. Iráckou Full Metal Jacket máme právě za sebou. Samozřejmě to berte s rezervou, Jarhead zdaleka nevykrádá pouze FMJ, ale bere si to nejlepší prakticky ze všech skvělých válečných filmů, co byly k dispozici. Ale Sam Mendes to všechno dokázal tak dobře namíchat, že mi vlastně ani nevadila absence jakékoliv originality. Klasické schéma "výcvik - odlet na frontu - nuda v zázemí - nějaká ta akce" opět funguje bezchybně, vše je okořeněno tou správnou vojenskou buzerací, vypjatými vztahy mezi vojáky a ten film vám velmi příjemně uteče. Kromě skvělé kamery a hereckých výkonů je tady ještě opravdu perfektní soundtrack. Kdyby se scénarista nepokoušel na konci tolik filozofovat, možná bych ještě tu poslední hvězdičku přidal. (Mimochodem, v tomhle filmu se promítá zdaleka nejlepší verze Deer Huntera, jakou jsem měl tu čest vidět)

Pohřební road-movie, skvěle herecky obsazená, s pohodovou, lehce nahořklou atmosférou. Nijak zvlášť originální zápletka (děda filuta, co svým příbuzným s pomocí závěti nedá ani po smrti pokoj) je vyprávěna s takovou elegancí a jistotou, že tomu filmu rádi odpustíte, že jste něco podobného viděli v různých variacích už mnohokrát. Navíc je zde v jedné z hlavních rolí můj favorit, jako vždy skvělý, Ch. Walken. Těch 80ti minut života, které do toho investujete, určitě nebudete litovat. (12.2.2006) A po druhém zhlédnutí mi to připadá ještě lepší. Taky jsem předtím zapomněl zmínit výbornou hudbu. Jdu k tomu rychle dělat titulky, ať si to užijí i jazykově monogamní.

Téměř tak dobré, jako Hoří, má panenko. Dialogy působí naprosto přirozeně, až obyčejně a právě v tom spočívá jejich genialita. Divák pak může vidět spoustu situací, které dobře zná z vlastního života, teď má ovšem možnost se nad těmi trapasy škodolibě pobavit, nebo se zasmát sám sobě. Vynikající Menšík a hlavně Šebánek.

Mistr Carpenter ukazuje, že i na prostoru malé polární základny jde rozehrát velké divadlo. Stačí mu k tomu deset polárníků, pár čoklů, jedna vesmírná příšera schopná brát na sebe lidskou podobu a klaustrofobická atmosféra, plná nedůvěry a vzájemného obviňování. Carpenter dokázal skvěle zkombinovat béčkový námět, s po filmařské stránce bezchybnou psychologickou hrou, díky čemuž vznikl jeden z nejlepších hororů, jaký jsem kdy viděl. (pozn. pro fandy Červeného trpaslíka - konečně tady poznáte, z čeho že to vlastně má Lister největší strach)

Mrtvá zóna stojí a padá s výkonem Christophera Walkena, protože kromě něj už toho moc nenabízí (jen taková perlička, Walken tady jakožto učitel lieratury podrobně rozebírá postavu bezhlavého rytíře ze Sleepy Hollow, kterého si o 15 let později sám zahraje) . Zajímavě natočené byly ještě některé vize (vražda v altánku), ani ty ale nedokážou vytáhnout film z průměru. Škoda že ze snímku tolik číší nízkorozpočtovost a osmdesátá léta, ten námět není špatný. Lepší tři hvězdičky.