Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (849)

plakát

Pan Rosnička (2005) 

Je hodně filmů o tom, jak týpkovi na prahu středního věku život protéká mezi prsty. Pan Rosnička mezi ně patří a nevede si nejhůř. Škoda, že mě Verbinski nepřiměl, abych s Cagem pociťoval nějakou hlubší sounáležitost. Rozhodně mě ale dlouho štvalo, že v Praze nevím o místě, kde by se dalo bez obav střílet lukem :). Velmi silné tři hvězdy.

plakát

Město andělů (1998) 

Nechci psát totéž jako ve své recenzi hirnlego, se kterou zde takřka ve všem souhlasím. Jenže s tím rozdílem, že já Nebe nad Berlínem viděl před Městem andělů. Tenhle remake je odpudivá parafráze, pardon. Objektivnější hodnocení by patrně obnášelo celkem silné 3 hvězdy, jenže vzhledem k okolnostem... já prostě nemůžu.

plakát

Opustit Las Vegas (1995) 

Divoké i ubíjející v jednom. Jedna z nejsilnějších scén, která mi uvízla v paměti i po letech, je konflikt s bytnou u bazénu. Ač je celá zápletka tragická, divák nemá pocit, že se udusí, než přijdou titulky. Chvílemi ale možná uvažuje, proč vlastně to všechno. 80 %.

plakát

Polibek upíra (1988) 

Ujeté? Rozhodně. Vtipné? No, jak se to vezme :). Znepokojující? Velmi. Jestli chcete po celou dobu trvání filmu kulit oči jako Nicholas Cage, tak si to pusťte. Nebudete zklamáni, tohle musí zabrat na každého. Rozhodně to není horor - nemrtvých uvidíte zhruba tolik, jako na Plese příšer. Jestli je to komedie, to bych si netroufl posoudit. Ale jestli někdy sami přemýšlíte, jestli jste normální, tak tenhle film zkuste. Nějaká potrava pro mozek se v něm najde.

plakát

Ghost Rider (2007) 

Přemýšlím, proč mám vlastně Nicholase Cage rád. Ani nevím, vlastně se na něj vždycky těším a málokdy se mi ve filmech líbí. Bude to sailorem ze Zběsilosti v srdci, kterým si mě zřejmě získal navždy. Komiksová předloha Ghost Rider je dost drsně pojatá řežba, celkem ale navzdory své oblíbenosti průměr. Asi se tedy ani nedalo čekat, že filmová adaptace bude nadprůměrná. Ale koukat se na to dá. Výborně vypadající řemeslně zvládnuté béčko - kdyby takhle vypadaly všechny srágory, tak by to bylo super. Příběh je trochu upajdaný, čímž trpí i spád děje. Překvapení a finesy se nekonají. Nicméně kdo si potrpí na démony, jejichž masky nejsou nakašírované jako z Angela a dobře snáší nenáročnou zábavu (jako já), shlédnutím neudělá chybu. Byl jsem v pokušení dát dvě hvězdy, ale zas taková bída to není - 60 % v pohodě.

plakát

Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street (2007) 

Tim Burton, ano. Johnny Depp, ano. Helen Bonham Carter, ano, ano! Velice pitoreskní, velice ponuré, velice stylové. Podle očekávání, ale pořád to funguje, pokud to tak chcete. Jenže… prvních 40 minut jsem se opravdu pekelně nudil a chtělo se mi to vypnout. Především ve chvílích, kdy se zpívalo, což bylo skoro pořád, a každého normálním hlasem proneseného slova jsem se chytal jako záchranného kruhu. Asi byl zpěv záměrně chladný nebo co já vím, na mě to ale nepůsobilo. Gotiku si prostě představuji jako větší nářez; nebo se mělo zpívat jenom v nutných případech. Například duet paní Lovettové a jejího malého pomocníka byl (i vzhledem k okolnostem) báječný. Kulturní vložka s vysněnou budoucností, především kvůli obrazovému zpracování, je nezapomenutelná. Jenže… pak jsem začal váhat, jestli se dívám na „expresionistický opus“, nebo na záběry z džihádistické párty, co nám občas hoši pošlou. Neudělalo by stejnou službu pár stylizovaných červených cákanců, nebo tak něco? Nebo nestačilo vidět tu řezničinu jednou, a pak už na to jen odkazovat, aby pracovala divákova fantazie, a ne slinivka? Bylo mi líto páně Toddových zákazníků a oddechl jsem si, když některý mohl uniknout; hlavní hrdina mi nějak nepřirostl. Asi to byl režisérův záměr. Když to shrnu: mám rád Burtonovu imaginaci natolik, že mi nevadí její opakované aplikace. Opravdu mám rád ulítlost Bonham Carter, a Helen tady byla přesně taková, jakou ji chci mít. Mám rád temné příběhy. Ale tady už jsem to prostě nepobral. Hvězdička dolů za „zpěvy“, hvězdička dolů za to množství krků, jež jsem musel vidět vejpůl. PS: Ten skvělý konec, který mi opravdu spravil náladu, moje hodnocení mohl posunout nejmíň o hvězdu. To by ale musel přijít alespoň o půl hodiny dřív.

plakát

Já, legenda (2007) 

Nadupaná pecka s nejlepšími předpoklady. Skoro perfektní Will Smith. Skvělé panorama vylidněného města. (Nejen) americký (nejen) teenager zaplesá při představě, že právě on je tím borcem, který si to v červeném sporťáku švihá prázdným Manhattanem a na co ukáže, je jeho, včetně benzínu a porno časopisů. Jenže je tu několik „ale“. Všichni se tak snažili o dokonalost, že si zapomněli stanovit meze, za kterými už dokonalost není tak žádoucí. Špičkový mladý vědátor si během několika málo let vybudoval laboratoř v podobě, jakou by nezvládl v některé méně vyspělé části světa ani tým odborníků. Jeho vědecké pokusy na pohled opravdu mají glanc, jako by je dělal přímo na ústřední poliklinice v oblasti 51. Přitom ještě stíhá v božích kulisách hrát golf a vysílat rádiem zprávu, kde je případní přeživší i s pejskem najdou. Nějak si nevzpomínám, proč někdy nezkusí taky radiový příjem, třeba některá z těch vojenských základen taky občas vysílá? Proč si tu svojí chajdu podminuje tak, že místo jako zastavení narušitele to působí spíš jako autodestrukční mechanismus? Proč svojí baterii UV zářičů rozestaví tak, aby ji mohl svalit každý silnější poryv větru, místo aby je přidělal aspoň na stěny? Proč příšery mutují jako profesor Lupin v Potterovi v jakési podivné vlkodlaky, jejichž tělesná schránka by snesla snad i cestu na měsíc po vlastní ose (na druhou stranu, jeden granát jich sejme celou bandu, tak nevím)? Zřejmě proto, aby mohl režisér ve finále předvést skvělou jízdu (tedy spíš nájezd) potvor a aby všechny příslovečné flinty z předchozích dějství měly kdy vystřelit. A to pokud možno bez komplikovaného přemýšlení, jak to všechno skloubit dohromady. Jenže naneštěstí pro něj jsou i diváci, kteří to nemají rádi příliš prosté. Závěr: je to vlastně docela pěkná podívaná, režisér špičkových hudebních klipů se nezapře, všechno je profi (snad kromě scénáře, ale to už je v tomto žánru asi běžný filmařský syndrom) a moc to nedře (mimochodem, co asi bude normální člověk dělat s těmi ampulemi ve finále? Já bych nevěděl.). Možná bych dal i čtyři hvězdičky, ale nedám. Četl jsem totiž předlohu, nenápadnou, avšak na svou dobu originální povídku, se kterou má tenhle film společný jen název a týpka, který přežil apokalypsu. Což mi přijde nefér jak k Mathesonovi (původní atutor), tak ke čtenáři. Pokud jste ale předlohu nečetli a máte rádi uhlazené strašidelné pohádky, hvězdičku (no, raději jen půl) si přičtěte. Nebo si radši pusťte 28 dní poté - je to skoro totéž, ale bez umělého sladidla a šlehačky.

plakát

Princ z Persie: Písky času (2010) 

Protože tuhle hru hraju dohromady už asi dvacet let, bylo mi jasné, že na tomhle spektáklu nemůžu chybět u velkého plátna. Nečekal jsem pro jistotu mnoho - a taky jsem toho moc nedostal. Už jsem dost starý, abych věděl, že adaptace jiných žánrů (a u pc her to platí dvojnásob) vyžadují velkou diváckou opatrnost, takže nebudu fňukat, že to nevypadalo jako hra. Ostatně v tomhle směru bych to ani tak tragicky neviděl. Není účel vytvořit z původní hry dvouhodinovou animaci a poslat ji do kin. Scénárista s režisérem se mají především postarat, aby prvky dodávající šmrnc předloze získaly svůj správný ekvivalent ve filmu, protože, jak víme, když dva dělají totéž, není to vždycky totéž - a to samozřejmě platí i u her, filmů apod. Nebudu rozebírat děj, na to je Princ v kinech moc krátce, ale je zajímavé, jak tu ostatní recenzenti vypíchli věci, které mně samotnému též tanuly na mysli už v kině. Plusy: Gemma Arterton. Ač s tím nemusí každý souhlasit, tak tady se na ni opravdu dobře dívalo (ne že by tak dobře hrála, ale to po ní ani nikdo nechtěl). Výprava. No... byl to výpravný film, že jo. Proč to uvádím zvlášť jako plus? Protože už mě nic moc nenapadá :). Ne, vážně: skvělé kostýmy, atmosféra paláce i města, uvěřitelné prostředí. Minusy: Úvod filmu. Já prostě nesnáším tu povinnou levičáckou omáčku, kterou musí být poslední dobou zalitý každý blockbuster (vzpomínáte na Království nebeské?). Perský princ je tedy ode dneška chudý sirotek s velkou klikou a jeho nejlepší kámoši "sme my, vobyčejnský lidi z ulice". Dál: nepochopil jsem krátký parkour přes střechy města, který jako by hry neznalého diváka měl připravit na neobyčejné akrobatické schopnosti prince, jichž si ale potom moc neužijeme, snad vyjma obsazování posvátného města. Rozhodně mi v paměti neuvízly, snad kromě toho, jak mizerně byly natočené. Měli najmout nějakého teenagera, který točí kamarády při free runu, třeba by jim poradil. Tím se dostávám k dalšímu minusu, jímž jsou - podle mne - triky. Není to prvně, kdy jsem si toho všiml. Ne že by to bylo všechno úplně špatně. Paláce se hroutí jedna báseň, písek se sype, davy vojáků jsou lidnaté... Ale když dojde na to, aby jeden chlápek někam skočil, nějak už jej nikdo neumí pověsit na lano, rozhoupat a pak to udělat, aby nikdo nepoznal, že to byl trik. A pokud snad někoho uchvátily roztočené pohledy na orientální město, nad kterým kdesi na věži orlím zrakem sleduje princ cvrkot, tak ať si jde někam na internet zkouknout kousek gameplaye ze hry Assassin's Creed, odkud jsou, zřejmě v rámci šetření nákladů, tyto záběry nejspíš bez dalších úprav vystřiženy a nalepeny. Prostě to nemá "vejšku", abych to shrnul. Gyllenhaal mi byl od začátku vysloveně nesympatický a trvalo mi dvě třetiny filmu, než jsem si na něj zvykl tak, abych ho nevnímal. S tímhle kukučem může hrát tak leda o iluze přicházejícího básníka, ne epického hrdinu. Mohl bych ještě pokračovat; souboje byly točeny tak, že se při nich hodně zamrskalo kamerou, aby divák moc nevěděl, co se zrovna děje, ale měl pocit, že se toho děje hodně. Těch několik vtipů, které zazněly, dospělého člověka asi moc nepobaví, i když bych neměl zapomenout na Molinu, kterému to na jednu stranu celkem šlo. Kdyby to byl film, do nějž by se sranda se pštrosy a nadáváním na daně víc hodila, vyjímal by se tam Molinův šejk mnohem lépe. Co se příběhu týče, je velice prostý a zredukovaný na minimum. Atraktivnosti by prospělo pár drobností, například kdyby od začátku nebylo tak patrné, že Kingsley je "ten zlej" (ještě skoro v půlce jsem zadoufal, že tomu tak není a že to klišé bylo jenom chyták - to byl ovšem můj omyl), navíc, viz výše poznámka o omáčce, vůbec nemá rád nižší společenské vrstvy. Nebo kdyby se divočejší princův brácha choval konzistentně, a ne jak se zrovna rejžovi hodí do krámu. Atd., atp. Mimochodem, Hašašírové jsou jak vystřižení z Krále šelem či co, a jejich hadi na vysílačku mě fakt dostali. No, abych to přestal hanět a uzavřel to. Nebyl to tak špatný film, protože to bylo poměrně dynamické, ne zcela ošklivé a nestihlo to nejspíš nikoho, jak to hezky shrnul imf, úplně nas..štvat. Díky, Gemmo, žes tam byla a já se přeci jen mohl těšit na další záběr. 65 %.

plakát

30 dní dlouhá noc (2007) 

Předloha se mi fakt líbila, je to ujetý, drsný, výtvarně i vypravěčsky znepokojující komiks. Bohužel film, i když se mi celkem líbil, měl pár věcí navíc (jako např. občasnou snahu o lekací scény, které patří někam jinam) a pár věcí mu chybělo (kupříkladu vtíravá a gradující ponurost předlohy). Závěr: jako béčko by to bylo vynikající, ale tohle mělo mít větší ambice. Neurazí, ale neobohatí.