Mulosz

Carlosi, toc! Tento debut jsem sice videl az jako posledni z dosavadnich tri filmu, ale uz vim, odkud pochazi potreba zobrazovat lidska tela ne zrovna modelovych rozmeru v Souboji s nebem (i takovi maji sve potreby) a zaliba v nehercich a specifickych komunitach v Tichem svetle (i takovi jsou mezi nami a ziji svuj zivot). O spiritualnim modu ani nemluve, vznasel jsem se tri metry nad zemi. Film, po kterem jsem sladce usnul a jeste tu samou noc se mi o nem zdalo.

Dobry film se vsim, co ma takova gangsterka obsahovat, ale do Kmotra daleko. A ten objektivni nonsens v zaveru o Richieho nasledujici kariere a jeho klientovi...

Ovsem jako vyzkumny vzorek ceskeho porevolucniho filmoveho kokotismu je toto dilo nedocenitelne a i k dnesnimu dni ma pro tyto ucely nevycerpatelny potencial.

Dalsi normalizacni film s nechtenym kultovnim potencialem:-)

Ukradene pseudoumeni, pocinaje Metropolisem, pres THX 1138, Nahodu, konce stokrat ohranou narativni strukturou a pointou. Podvod na divaka v podobe nesnesitelneho mnozstvi zadnich projekci, ktere zpusobuji onu "nadhernou vizualni stranku". Hromada, ale opravdu hromada ruznych poucek, klise, frazi a mouder nasich babicek. Odporny hezounek a skarede damy. Pocin, ktery ACFK koupila jen proto, ze Jaco van Dormael navstivil lonskou LFS a za sve 2 (slovy dva) filmy, ktere zatim zvladl, tam dostal cenu za ACFK za dlouhodoby prinos klubovemu filmu (jak absurdni, bez ohledu na to, ze na dane dva filmy se na rozdil od tohoto celkem dalo divat). Premrstena delka, kvuli ktere se vzdy posouvaji zacatky dalsich projekci a ceka se, nez vyjdou po desetiminutovych titulcich posledni, kteri si z nepochopitelneho duvodu potrebovali precist jmena vsech tech plagiatoru.

Ani se Josefovi nedivim, ze propadl kouzlu teto starsi zeny. Nejpeknejsi stvoreni sveta to nebylo (nas krasnych je malo:-) ), ale ten jeji zvlastni naboj me malem vtahl do obrazovky. Skoda jen toho preslazeneho konce, jinak jde o dalsi film, ktery potvrzuje soucasnou nemeckou fazonu. PS. Prvni hodnoceni i komentar k tomuto filmu.

Dalsi ze silnych a nejednoznacnych pocinu J.J.Kolskeho. Romanticky film? Ani nahodou. Sledujeme dvoji vrcholne zoufalstvi. Prvni v podobe zraneneho muze, byvaleho zapasnika, jehoz zraneni si zpusobil padem ze strechy (kratky zaber na 8 mm kameru, o ktere bude jeste rec). Mnohem implicitneji a s pozadavkem divacke empatie je vykresleno zoufalstvi zeny Afonie, ktera ma zdanlive nejlepsi cast zivota za sebou a i pres svou stalou nemalou perspektivu je nucena neustale potlacovat sve prirozene pudy, castecne formou uniku k vasni nataceni rucni kamerou (pri trose pozornosti dokazou tyto zabery uzitecne vyplnit to nevyslovene). Pristup treti hlavni postavy, ruskeho vojaka (symbolicky rovnez zapasnik, odkryvajici tajemstvi sveho sportovniho vzoru, ale nakonec nachazejici tajemstvi jine), ji tuto tizivou situaci jenom dale komplikuje. Divakovi je ponechano na vyber, zda ve vyslednem dojmu uprednostni utrpeni muze anebo Afonie. Pokud jsem nahodou nekdy mival pocit, ze nevim kudy a kam, vsechno uz jsem prozil a nic lepsiho me neceka, postava Afonie (skvela Grazyna Blecka-Kolska, hrajici predevsim tvari) mi ukazala, jak takove pocity v realu vypadaji a mohl jsem se leda zastydet. Narativni linie je prodchnuta nekolika flashbacky (opet ne prilis explicitnimi, divak se musi zorientovat) a jednotlive dilci etapy a zlomy nenasilne rozdeleny vizualnimi pasazemi (opet skvela prace Kolskeho dvorniho kameramana Krzysztofa Ptaka) s podmanivou hudbou. Nevyslovnost dale Kolski podtrhuje zasazenim pribehu do casu a mista, kdy casove urceni zazni temer nenapadne (smrt Stalina) a k identifikaci mista prispiva trvala pritomnost ruskych vojaku, takze se muzeme domnivat, ze jde o uzemi tzv. Male Moskvy (viz stejnojmenny film Waldemara Krzystka, 2008), tedy vychodni casti Polska, kterou bylo v jiste dobe tezko oznacit za svrchovane uzemi (podrobnejsi historicky vyklad ponechavam stranou). Divacka spoluprace pri sledovani filmu je nutnosti, ale ten prozitek pak opravdu stoji za to. Bohuzel se obavam, jak tomu byva u polskych filmu zvykem, ze alespon do klubove distribuce se u nas tento snimek nikdy nedostane, o to jsem vdecnejsi, ze se mi ho podarilo sehnat.

Na ceske pomery nebyvala dekandence, uz jen za tu odvahu:-)

V jednoduchosti je krasa, primocare, temer az anticke drama se zajimamym sexualnim nabojem, kteremu k dokonalosti chybi lepsi vedeni detskych hercu a vubec prace s neherci a take filmove platno, jenz by dalo vyniknout krasnemu prostredi, ve kterem se pribeh odehrava.

U sledovani tohoto filmu jsem mel opravdu pocit, ze sleduji Kieslowskeho film. RUkopis Pieszewiczova scenare se nezapre a Tanovic to rezijne pojal tak, ze se rozdily mezi nim Kieslowskim temer setrely. Avsak emocne me ten film nelizl tak moc, jak by asi mel.