VenDulin85

Tak tohle Kingovo dílko mě snad ještě bude strašit... Tak působivé, až jednomu chladne krev v žilách a kudla v kapse se otvírá, kdykoli je na scéně Carriina fanatická matka, které bych dala korunu a pak bych ji poklepala na srdce.. příklepovou vrtačkou nejlíp.

Hlavní pravidlo při sledování It follows- nehledejte v tom smysl. Pokud ho nebudete hledat, dostane se vám průměrného hororu se zajímavou hudbou a pár creepy scénami. Pokud tam smysl hledat budete... :o

I když v mých uších zůstane nejvýraznějším Fantomem ten s hudbou Andrew Lloyd Webera, tato němá verze z roku 1925 se nemá za co stydět, pomalinku vytváří atmosféru nešťastné lásky a když jsou některé scény úsměvné, je to prostě tam. Kouzlo výmluvnosti v grimasách a gestech.

Byli tam jen ti dva. - Ne. Byl tam ještě třetí muž. Ze začátku to všechno působí tak banálně a postupně se z toho vyklube moc fajn záležitost, noir jak vyšitý. Na můj vkus trochu moc politiky (poválečná rozdělená Vídeň), ale krom tohoto faktu vskutku ojedinělé a originální scény, za které by se nemuseli stydět ani dnešní filmaři.

Líbí se mi, jak Jussi Adler-Olsen dávkuje informace, čtenář dostane kousek toho, kousek onoho a nakonec má mozaiku celou + ještě přijde napínavý konec. Jeho knihy stojí za to číst, tohle je ale komentář k filmu, ehm. Bezesporu je vidět, že Dánové mají kvalitní matroš, nenudíte se ani chvilku a ještě dostanete námět k zamyšlení. Temná atmosféra se vyrovná prvnímu příběhu (Žena v kleci), ale narozdíl od knihy zde filmaři vytáhli králíka z klobouku (Kimmie) o hodně dříve a i konec trochu upravili, což je možná škoda. Já vím, to je můj problém, že čtu a představuju si a pak následně očekávám, pro ty, co se jen podívají, bude spokojenost 100%. Sem s třetím dílem!

Jak bych to... hlavně slušně, že jo, vyskytnou se tu i intelichenti... Asi takhle- na kvality Rituálu budu muset zřejmě ještě duševně dospět... pravděpodobně hodně dlouho. Jedinou předností byl Christopher-Saruman-forever-Lee a ten jeho hlas (a v roce 1973 i barevný vlas, hustý!), jinak jsem z toho měla poměrně rozpačité pocity a příště asi zabrousím do jiných vod (já vím, spousta mých oblíbených to háže na 4-5*, ale... no prostě jsou filmově vyspělejší, přiznejme si to ;-).

Billy Wilder fakt umí, přesvědčuju se o tom stále víc a víc. Trochu mě zneklidňuje, když tu čtu, že to bylo podle skutečné události, tím se příběh stává ještě mrazivější. Přitom zápletka působí banálně- žena se chce zbavit manžela, využije pojišťovacího agenta a spáchají zločin, o kterém se domnívají, že je dokonalý. Pro penízky, samozřejmě. Ale to, jak to Wilder podal, vás vtáhne do černobílého dění a krom toho, že se mi Barbara Stanwyck nepozdávala jako la femme fatale, to nemá chybu. Hned po obou hlavních pachatelích, pardon postavách, se mi líbil likvidátor (bacha, to je pozice v pojišťovně) pan Keyes, který přešetřuje veškeré případy vyplácení pojistek a odhaluje nepravosti s takovým zanícením, s jakým skladatel komponuje svůj majstrštyk.

... a pánbůh si sedl k chlapečkovi do příkopu a plakali spolu. Asi tohle mě napadlo, když jsem dokoukala trilogii Prázdné místo. Já už si připadám jak soudce a kat, ale proč si někdo mohl myslet, že do tří hodiny narve děj a hlavně všechny ty postavy s jejich přezdívkami a motivy? Kniha nebyla pro každého, protože v samotném úvodu musíte čelit lesu lidí, které si rebelové ze střední ještě trefně pojmenovali, takže to množství jmen může jednoho utlouct. Jenže.. když jste se dostali přes náročný úvod, obdrželi jste super emoční pecku do kou... choulostivých partií. Televizní verze tohle nepobere a nepobere, musí vynechat něco tuhle a tamhle a co z toho zůstane, je chudé a Rowlingová si to nezasloužila.

K Vybíjené (knize) mám výjimečný vztah, mezi těmi ostatními příběhy (a že jsem jich od Viewegha přečetla hodně) zaujímá výsadní postavení včelí královny. Právě proto jsem byla zvědavá, jak s tímhle článkovitým dějem, kdy se zabíhá z minulosti do současnosti a střídavě vyprávějí jednotlivé postavy svůj život, filmaři natočí. No, neodflákli to, ale stejně se podařilo zachovat jen torzo o tom, že život je těžký a.. jaký si to uděláš, takový to máš. Kdo nečetl knihu, tak absolutně netuším, co si z filmu vybere. Překvapivě se mi líbil výběr tria herců z Partičky + Simona Krainová, na druhou stranu jsem nepochopila, proč mladou Hujerovou hraje pěkná holka, když to má být šereda. Celkem mi to vychází na průměr, protože.. jsem přísná paní učitelka, prostě mi nezahráli na takovou strunu, abych byla schopná odpustit odklon od děje nebo naopak vynechání některého příběhu (Spoiler- na večírku po letech zapalují dvě svíce za zemřelé spolužáky, o tom druhém tam není skoro ani zmínka).

Ze začátku mi to přišlo hrozně úsměvné a srdceryvné, ale pak mě to za to moje srdce vzalo a už jsem ani nesledovala stopáž. Hlavní hrdinka nepřišla nějak spešl výjimečná, ale co mě dostalo, byl ten 'záhadný' prvek v příběhu a samozřejmě atmosféra roku vzniku.