Poslední recenze (112)
Touda (2024)
Touda je odvážná, zásadová a hlavně velmi talentovaná zpěvačka, která touží po lepším životě pro sebe i svého syna. Na malém městě se potýká s přízemností, hrubým chováním, obtěžováním a ponižováním. Sní o tom, že ve velkém městě jako je Casablanca, si svým skutečně úžasným zpěvem získá obdiv a úctu. O to víc je pak finále filmu působivější... lidé jsou totiž všude stejní. [Festival de Cannes 2024]
Milé laskavosti (2024)
Lanthimos patří mezi nejvýraznější režiséry současnosti a jeho nekonvenční tvorba baví, šokuje a rozděluje na dva tábory. Jsem obrovským fanouškem jeho posledních Chudáčků a o to asi menším fanouškem Milých laskavostí. Moc se mi líbí koncept tří různých příběhů se stejnými a výbornými herci v odlišných rolích, ale chybí mi mezi nimi větší provázanost. Takhle jsou to jen tři více či méně bizarní příběhy vedle sebe. Neříkám, že jsou špatné, myslím, že i v té absurditě je mnoho pravdy, a některé scény jsou mrazivé svou reálností, jiné zase šokují svou syrovostí a krutostí, zároveň je tam hodně humoru, ale jako celek je to takové trochu neuchopitelné. Film je doprovázený nyní již velmi typickým a poznatelným hudebním doprovodem (zdali se to tak dá nazvat) od Fendrixe, což příběhům dodává o to víc tu bizarní a mysteriózní atmosféru. I přes to, že mě tento Lanthimosův snímek neoslovil tolik jako některé jeho předchozí, na jeho další tvorbu se budu vždy velmi těšit. [Festival de Cannes 2024]
Vingt dieux (2024)
Vingt dieux je prvním, a podle mě velmi zdařilým, celovečerním debutem režisérky Louise Courvoisier, který nás vtáhne do prostředí, ze kterého sama režisérka pochází. Vykresluje obyčejné životy mladých zemědělců, teenagerů a jejich každodenní starosti, se kterými se musí potýkat, ať už je to denní řehole, trable s láskou, kocoviny nebo ztráta blízké osoby. Myslím, že velkým plusem filmu je to, že hlavní protagonisté jsou ve skutečném životě doposud neherci, zemědělci, chovatelé slepic a krav, což dodává příběhu jistou autenticitu. Na filmu je nejmilejší to, jak obyčejný a reálný ten příběh je. Je v něm spousta bezpráví a zoufalství, ale také pravdy, lásky a něhy, takže divákovi na konci filmu zůstane hřejivý pocit u srdce. [Festival de Cannes 2024]