hypnos11

"Ze znásilnění nemůže vzejít početí. To je věda." Dostáváme zde tři pohledy na jeden sled událostí. Postupně se odkrývá skutečný charakter přechozích vypravěčů - muži podávají svůj příběh tak, aby vypadali lépe nejenom před svým okolím, ale pravděpodobně i sami před sebou. A žena tu je pro oba pouze jako prostředek pro naplnění jejich tužeb - zplození potomka a zároveň dědice, nabytí bohatství, naplnění chtíče. Ve světě, kde pravidla vytvářejí takovíto muži, je úloha ženy daná, ať je jakkoliv silná, inteligentí, okouzlující. Ridley Scott má můj obdiv, nečekal bych, že na takhle stará kolena dokáže natočit takhle kvalitní film, který je ale vzhledem ke své komornosti předem odsouzen k nízkým tržbám. Takže tleskám nejenom jeho umu, ale i odvaze. A pohled na to, co chystá dál, značí, že ten dědek jeden ušatej nemá dost. Jen tak dál! Samozřejmostí jsou vynikající herci, kostýmy, kulisy, nevím, co vytknout - snad jen onen závěrečný souboj mi připadal trochu přehnaný, oba soupeři měli spoustu příležitostí jej ukončit dříve, ale filmy si holt musí realitu trochu pozměnit pro svoji potřebu, a nějaké natáhnutí jednoho souboje je vskutku pouze malinkým prohřeškem.

Solidní zklamání, i přesto, že významnou roli v sérii hraje Československo - a to i navzdory faktu, že pouze jedna scéna se odehrává v něm. Seriál z prostředí tajných agentur, který se hodně věnuje omáčce okolo, k tomu plyne velmi pomalu, a tomu hlavnímu se vyhýbá. Hlavní hradina, Magnus Pym, je svým okolím považován za jakéhosi superšpiona, ale divákovi nebylo ukázáno nic, co by tuto doměnku podporovalo. O jeho práci se zde totiž pouze mluví, a i to jenom v náznacích. Nepomáhají ani časté skoky v ději. V jednu chvíli se Magnus cítí na vrcholu, myslí si, že jej nikdo nemůže ohrozit, že mu všichni všechno sežerou i s navijákem, aby se jeho chování po jedné zdánlivě banální situaci obrátilo vzhůru nohama. Motivy jeho jednání jsou ostatně po celou dobu divákovi důsledně skryty, vše působí značně neuvěřitelně, podivně. Za největší devízy seriálu jendoznačně považuji výkony Raye McAnallyho jakožto otce hlavní postavy, a Rudigera Wienganga, který byl v roli Axela naprosto famózní. Napomohly k tomu i jejich vrstnaté postavy. Škoda ale, že dějová linka okolo otce je vlastně úplně zbytečná, a ta okolo Axela zase nedotažená. Nejpamětihodnějším momentem je jednoznačně scéna, kdy postava Axela (Čechoslovák) mluví česky (postavu Axela hraje Němec, který česky neumí zbla, ale tady orpavdu česky mluví, a je to k pokukání). Musím přimhouřit obě oči, abych dal i tu třetí hvězičku. Tenhle Le Carrého počin za vidění rozhodně nestojí

Jednoznačně nejslabší seriál ze světa ST. A také jendoznačně nejubrečenější. Příběh nemá hlavu ani patu, vše, co se zde děje, je nahodilé a neuvěřitelné (a často i stupidní). Dialogy jsou většinou prázdné tlachání (a toho je tu hodně), nebo, pokud se týkají posunu děje, je jejich obsah naprsto vycucaný z prstu. Postavy jsou až na výjimky průměrné (čest Lorcovi a Pikeovi, sem tam se přidali i další). A především to vůbec nepůsobí jako Star Trek. Ano, jsou tam vesmírné lodě, Federace apod, ale to je pouze forma. Obsah je všem předchozím ST seriálům na světelné roky vzdálený, a bohužel ne v dobrém. Mám obavu, že Strange New Worlds bude to samé v bleděmodrém. Hodnoceno po slhédnutí 3. série, 4. asi raději vynechám. Potenciál tam je, koukat se na to dá, ale to je tak vše, a je to děsně málo.

DS9 je dosti nedoceněným příspevkem v ST univerzu. Zajímavé a kvalitně napsané postavy tu jsou i docela dobře zahrané - především Kira, Gul Dukat, Garak a O'Brien (i když, stejně jako v nejlepším ST kousku - TNG - se i zde dá najít otravná postava - Jake Sisko). Největší "prohřešek" seriálu vzhledem k jeho nízkému hodnocení spatřuji v tom, že si "dovolil" vydat se jinou cestou. Kromě toho trpí obvyklým neduhem - některé díly byly slabší, ale tak to holt už u podobných seriálů bývá.

Oproti Ďáblovy lsti disponuje Ztracená brána o něco lepším a méně ujetým příběhem. Resp ujetý je stále dost, ale té jeho ujeté části není věnováno tolik pozornosti, to se sice změní ke konci, který se opravdu nepovedl, ale jinak si to drželo slušný standart. V čem ale autoři mohli ubrat, to rozhodně byly hlášky hlavní dvojice, někdy to nebylo vtipné a bylo toho trochu moc.

Zajímavě natočený nesmysl. Dějová linka a chování postav je totálně mimo mísu. Obsazení je rozhodně kvalitní, Strachova režie je solidní, napětí a atmosféra filmu také nedělají ostudu, ale ten scénář mu podráží nohy na každém druhém kroku. Na české poměry slušný, unikátní počin v rámci žánru (mysteriózní krimi byl v Čechách žánr takřka neprobádaný), který je odsouzený k zapomnění kvůli svým nesporným vadám.

Největším plusem filmu je, že se v něm loučíme s nejhorším představitelem Bonda všech dob (George Lazenby je mimo všechny kategorie, takže se nepočítá). Někdy fakt nevím, jestli se dívám na ksicht, nebo na opičí zadek. Craig Bonda hraje tím způsobem, že nehraje. Na jeho charisma by stačilo i Conneryho pubické ochlupení či Mooroeva bradavice. A tak je prd platný, že je ve filmu skvělá hudba, kamera a celkově vizuál, parádní auto/moto honičky a celkově povětšinou kvaltiní akce, ba ani Lea Seydoux to nedokázala zachránit. A znáte tu o pejskovi a kočičce, jak pekli dort? Tak si předstate, jak by to asi dopadlo, kdyby jim do toho pečení kafrali prasátko a kravička. Ano, jako scénář k No Time to Die. Nevím, kolik je v Hollywoodu potřeba scénáristů na to, aby napsali kvalitní scénář, ale 4 jsou evidentně málo.. Jako v případě zmíněné pohádky páně Čapka, i tady si každý do díla procpal svoje fetiše a nejzazší touhy. Stejně jako onen dort je i tenhle scénář naprostá patlanina. Postavy se chovají, jako by prošly transplantací mozku (respektive pouze její první částí, vyjmutím), protivníci už zase střílí slepými (pokud tedy sami nejsou slepí, to je potom jasné, že jednooký je mezi nimi králem). A ta romantika se k Bondovi prostě nehodí - kdybych si chtěl pobrečet, pustím si přenos z interpelací našich zákonodárců. Fuj, fuj, fuj - za každé fuj jedna *.

Film nepřichází s ničím novým. Zajímavé je postapokalyptické zasazení snímku, ale to není nic, co by tu už před tím nebylo. Jinak to připomíná Chappie (2015) s pár rozdíly, robot zde není tak otravný, lidská postava také, vyprávění je klidnější a pomalejší, a především, na rozdíl od Chappie se na tohle dá dívat.

Naprosto neuvěřitelný případ. Ta drzost, jistota a vynalézavost, kterou aktéři příapdu oplývali, se jenom tak nevidí. Prologdílu sice zdánlivě do celého děje nijak nezapadal, ale i ten se nakonec ukázal jako padnoucí dílek skládačky. A když Kostka rozjel vyšetřování, tomu nebylo co vytknout. Nejvíce mě na tomto díle ale zaujaly samotné okolnosti případu. Vážně něco neuvěřitelného. A stejně tak neuvěřitelné mi přijde relativně nízké hodnocení tohoto dílu.

Román Duna je opus magnum nejen jejího autora Franka Herberta, ale celého žánru sic-fi. K tomu připočtěte spoustu neméně povedených pokračování (sem počítám pouze ty od samotného autora), několik seriálů a filmů. Pravda, filmy to u této látky budou mít vždy těžší, než hry - těžko uchopitelná, monstrózní, všeobjímající, prostě peklo pro fioolmaře. Hry si obecně vždy vyzobnou to, co se jim v předloze hodí a obalí to svými vlastními ingrediencemi (často tak, že to s předlohou nemá téměř nic společného). Nicméně Duna, to je srdcovka. A spojení Duna + Villeneuve mi znělo hodně slibně. Villeneuva považuji za vynikajícího režiséra, možná mého nejoblíbenějšího v současnoti. V Blade Runnerovi ukázal, že to není ždáný patlal, který by předlohu znásilnil pro své potřeby - ne, k předloze přisoutpil citlivě a výsledek byl hodně povedený. U Duny to měl ale snad ještě těžší. Ale výsledek se mu povedl. A ačkoliv to rozhodně mohlo být lepší, zklamán nejsem. Filmy Villeneuva často bývají audiovizuální orgie a zde to bylo snad nejzřetelnější. Skvělé obrazy a kamera, naprosto parádní hudba od Hanse Zimmera. Příběh byl trochu upozaděn, scény působily spíše jako série skečů než ucelený celek. Divák neznalý předlohy s příběhem musí hodně bojovat a tak trochu jej lituji. Na druhou stranu uznávám, že dostat do filmu všechny ty monology, psychologii a vnitřní sváry Paula Atreidese a dalších postav je nejspíše naprsto nemožné. Herecké obsazení samozřejmě skvělé, i když bych některým přál více prostoru (obzvláště na Bautistu jako Rabbana jsem se velice těšil). Chalamet se pro tento druh vážných rolí prostě hodí, viz The King. Snové scény se Zendayou ajko Chani byly také povedené. Úžasnou hudbu jsem již zmínil, ta si zaslouží samostatný poslech. Suma sumárum, nějaké chybičky by se našly, ale jinak jsem moc spokojený a doufám, že si film své publikum najde a především že se natočí i ten druhý díl, kde by mohlo dojít i na nějaklou tu epochální bitvu fremenů se sardaukary.