Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (59)

plakát

Spartakus (2010) (seriál) 

Člověk rozkouká poslední řadu seriálového Spartaka, kde na něj s armádou táhne dlouhovlasý blonďatý Julius Caesar s vizáří rockové hvězdy a nediví se už vůbec ničemu :D Tiberius je zde veden jako syn Marca Crassa a objeví se zde i mystická věštkyně Sybila za mlada. Dějepis zas jednou dostal pořádný testosteronový kopanec do úsměvu a tak jako moje generace měla Xenu a Herkula (kteří se jako antičtí Řekové byli schopni v jednom díle potkat s Římany a Hannibalem naráz :), dnešní smradi sledují digitální krví a soft pornem napěchovanou televizní verzi evropských dějin. Ale je to ukrutně zábavné guilty pleasure, to se musí nechat :)

plakát

Pacific Rim - Útok na Zemi (2013) 

Vizualne nic tak epickeho asi neuvidite, pribeh becko jako prase, to by ale ani nevadilo. Bohuzel se ale pro same roboty a potvory zapomnelo na zajimave lidske postavy, ke kterym si udelate vztah a den po projekci si aspon jednu z nich budete pamatovat.

plakát

Giger's Alien (1979) 

Vcelku utajený raritní dokument o vzniku prvního dílu legendární vetřelčí série. Ani ne tak z pohledu filmařského (režisér, herci, žádný "film o filmu" s klasickými promo řečmi), ale z pohledu samotného H.R. Gigera (celým dokumentem nás navíc provází jeho komentář). Uvidíte jak vznikala samotná idea vetřelce a celého univerza (lodě, vajíčka, facehuggeři) a stejně tak ja se toto všechno s obrovskou péčí a úsilím ručně vytvářelo v realistické rekvizity k natáčení. Velmi poutavá půlhodinka.

plakát

Batman: Dead End (2003) 

Úžasný hraný crossover-kraťas s Batmanem, Jokerem, Vetřelci a Predátory, no co chtít víc. Až na oldschool kostým Batmana z původních filmů z 60. let je to skvělý temný nářez, klobouk dolů před před kostýmy na to, že je to čistě amatérský počin fanoušků (byť má tedy autor scénáře a režisér v jedné osobě Sandy Collora velké zkušenosti z filmové branže v rámci práce v legedárním kostymérském studiu Stana Winstona).

plakát

Exit Humanity (2011) 

Tak jsem se těšil, že milovníkům zombie hororů s radostí doporučím tenhle tajný tip na tuze originální žánrovku (zombie v době americké občanské války? Why not!), ale výsledek je velice nepovedený. Nemrtví tady tvoří jen kulisu ke komornímu existenciálnímu dramatu hlavního hrdiny, který po ztrátě rodiny hledá nový smysl života. Slabí herci, celý děj v jednom lese, nedomyšlené bez pointy, nehodící se hudební doprovod, nezajímavá kamera (animované flashbacky se ale hodně povedly!) a především neskutečně POMALÉ tempo, kdy ty necelé dvě hodiny subjektivně odsýpají jak nějaká Bergmanova trilogie. Skvělý nápad, výsledkem je ale jen onanistické nízkorozpočtové cvičení scénáristy a režiséra v jedné osobě, který navíc nevyniká ani v jedné z těchto disciplín.

plakát

Atlas mraků (2012) 

Ve výsledku poměrně zklamání. Pod velkolepou výpravou úžasných imaginativních světů najdeme šest poměrně obyčejných příběhů s jen povrchně načrtnutými postavami a nějakým tím morálním apelem. Nejpůsobivější je asi skladatelovou melodrama (homosexualita) a příběh na lodi (vzdání se hmotných statků ve prospěch svědomí), žánrový standard představuje ostrovní sci-fi a konspirační detektivka (zde nutno zmínit nápadnou pozitivní diskriminaci - všechny kladné postavy jsou buď černoši nebo hispánci), daleko víc se dalo vytěžit z pouze na oko efektní korejské větve budoucnosti a vyloženě nepoveným je příběh starého nakladatele z domova důchodců. Film sice uteče na svou délku poměrně rychle, bavíte a všechno do sebe celkem zapadá, ale ve výsledku jde jen o velkou a až zbytečně do šířky roztahanou pohádkou pro dospělé, která postráda hlubší emoční hloubku, natož pak katarzní závěr jako klenoty tyypu 21 Gramů nebo Magnolia, ve výsledku hodnotím výš i Fontánu navzdory své až přehnané vyumělkovanosti. Solidní snímek, ale rozhodně ne dílo, které by mělo přepsat filmovou historii. I kvůli všemobecnému hypu nakonec volím o jednu hvězdu nižší hodnocení než jsem původně plánoval.

plakát

REC 3: Počátek (2012) 

Obrovské, ale obrovské zklamání, bezohledně pošlapávající kultovní status původní dvojice, kterou považuji za jedny z nejděsivějších hororů všech dob (hlavně jedničku). Opuštění od handy cam snímání, atmosféry, temnoty, prostě všeho co dělalo dřívější díly tak jedinečnými. Tady dostanete tupou béčkovou zombie vyvražďovačku s ženichem v rytířském brnění a rádobyvtipnými trashovými srandičkami ala Grindhouse, které ale totálně postrádají šmrnc jeho tvůrců. Chceme snad v REC sérii humor? Ani náhodou! Nebýt povedené závěrečné scény, nedal bych možná ani ty dvě hvězdy. Budu dělat, že jsem trojku neviděl a těšit se na závěrečný díl Apocalypse, který snad celou legendární sérii důstojně uzavře.

plakát

Hobit: Neočekávaná cesta (2012) 

Dle očekávání. Jako člověk zálibou absolutně nezasažen fantasy (nepočítaje v to dětské pokusy s Dračím doupětem na základce :D) a knižní předlohou a mající za sebou po jedné projekci původní filmové trilogie jsem se docela bavil a ani proklamovaná délka nijak extra nevadila. Prostě zábavná pohádka plná nádherné výpravy a efektů, bez nějaké emocionální a psychologické hloubky (proto mi ani výjimečně nevadil český dabing, tady stejně není moc co hrát, jen odvyprávět příběhové fráze). Otravný pohádkový úvod a některé rádoby vtipné momenty, střídavě zajímavá hlavní část filmu a hodně povedený akční závěr. Jeden příjemně strávený večer, ale nic víc. Stejně jako v původní trilogii prostě máme skupinku hlavních postav (tentokrát ale absolutně nerůznorodých a převážně nezajímavých), kteří pořád jen někam putují novozélandskou krajinou, opět si skočí na kafe do elfího města, opět se v jeskyních dolech nahání s partou skřetů, opět cestou potkají několik pěkně vyrobených záporáků (zlobři, bílý vůdce skřetů a hlavně epická bitka skladních obrů), prostě klasická pohádka s hodně nadstandardním technickým provedením. Nic víc, nic míň. Nejspíš taková rozehřívačka trilogie podobně jako Společenstvo prstenů, které nabídlo dvě akčnější a zajímavější pokračování konečně s nějakou tou osudovostí a zajímavou zápletkou. Uvidíme, co Hobit předvede za rok.

plakát

Pozemšťan (2007) 

Nepamatuju si, kdy naposled mi nějaký film dostal do hlavy tolik otázek mimo samotný filmový formát a daný snímek. Tady totiž vůbec nejde o film jako takový, ale o myšlenky a dialogy které se v něm přednáší. "Pozemšťan" by mohl mít klidně tři hodiny a pořád by to tématicky mohlo jít ještě mnohem víc do hloubky a bylo by rozhodně co sledovat, resp. spíš poslouchat, na takto rozsáhlé téma je 87 minut proklatě málo. Ty OTÁZKY, TY OTÁZKY! O tom "co kdyby, jak by" budete ještě hodně dlouho přemýšlet. Samotný nápad a brouky které vám nasadí do hlavy jsou suverénně za pět hvězd, když budu hodnotit jako film, tak čtyři díky levnému prostředí, ne úplně extraligovým hereckým výkonům a povrchovým (ne povrchním :) dialogům - celkově by to prostě chtělo už zmíněné ještě mnohem větší ponoření se do tématu, kdy by z toho už vážně byla ona tříhodinová konverzační mantra party učenců v jedné místnosti. Věřím ale, že bych ji hltal stejně jako realizovanou krátkou verzi - možnosti co řešit a na co se zeptat jsou neomezené. A moc se mi taky líbilo, jak film přistupuje k otázkám náboženství a jeho klíčových postav. Tenhle výklad mi vůbec není proti srsti (víc spoilerovat nebudu). Rozhodně doporučuju každému, pro koho nejsou Twilight a Transformers inleligenčními vrcholy filmového ranku.

plakát

(1998) 

Aronofskeho nízkorozpočtový, hluboce undergroundový debut, proti kterému jsou jeho další filmy po formální stránce naprosto běžnými produkcemi. Tohle je totální depresárna natočená černobíle vysoce kontrastní kamerou, která celé schizofrenické atmosféře dodává ještě větší hloubku. Film takřka celý o jedné geniální a zároveň těžce nemocné postavě, minimalistické lynchovské psycho. Tuhle psychopatickou jízdu bych rozhodně nedoporučoval citlivějším jedincům, gurmáni si ale pošmáknou :)