Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Krimi

Recenze (5 402)

plakát

8 žen (2002) odpad!

Spoilery! Který muž by si nepřál strávit 106 minut ve společnosti 8 žen. Já byl obklopen hned 9 ženami, ale nemůžu říct, že bych si nějakým způsobem užíval to, co si pro mě François Ozon připravil. Navíc 8 z 9 žen bylo poměrně ošklivých. Taková krimi klasika. 1 falešně mrtvý a 8 podezřelých. Bohužel jsem nás se spolusledovatelkou připravil o překvapení, neboť jsem zhruba po 20 minutách přestal podezírat černošku (ano, protože je černoška) a vyložil na stůl svoji teorii, že ten pán svoji smrt pouze finguje, aby se přesvědčil, jakými mrchami byl celý svůj život obklopen. Ano, jsem genius. Vím o tom. V závěru mi ovšem vytřel zrak, když se po celém tom divadýlku opravdu odstřelil, i když se mu nelze ani malilinkato divit. Zásadní nedostatek filmu bych ovšem neviděl rozhodně v snadno prokouknutelné zápletce, ani tak jsem si nebyl na 100 % jistý, že musím mít zaručeně pravdu. Problém vidím v, alespoň pro mě, krajně nezajímavých slečnách a paních, a to jak v napsaných rolích, tak i v jejich ztvárnění. Nebavily mě! Ani jedna z nich. Dokážu celkem snadno pochopit, že většinu zdejších diváků bavit dovedly, a to vydatně, ale já jsem holt fajnšmekr. Absolutně se snímek minul s mým vkusem. Skoro, jako bych viděl nějakou jinou verzi snímku než naprostá většina ostatních uživatelů. To co zde jiní vychvalují, to mi přišlo naprosto úděsné. Jako bychom se všichni opalovali na stejné nuda pláži. Všichni kromě mě by byli spokojení pod ozonovou vrstvou a jen já bych si vychutnával pravou sílu solární energie a nasával blahodárné účinky ultrafialového záření pod ozonovou dírou. Kdybych se měl zamyslet alespoň nad nějakým pěkným momentem, tak je to vyloženě jen naprostý závěr, kdy se pán opravdu sprovodil ze světa. Přiznávám, až takhle důkladně jsem svoji teorii nerozvinul. Naopak jednoznačně nejhorší, byla veškerá tanečně-pěvecká vystoupení. To mi uši a oči krvácely. Pro mě opravdu absolutní nuda. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka harfuska.

plakát

Já, Olga Hepnarová (2016) 

Spoilery? Vše vyzrazuje v podstatě už obsah, takže pokud jste udělali stejnou chybu jako já a přečetli si jej, tak četbou následujících řádků už pranic dalšího nepokazíte. No, co k filmu říct? Asi hlavně to, že i moje spolusledovatelka je má mnohem větší. Jináč byla Olga celkem pěkná slečna, když si z ní člověk odmyslel její nevkusné oblečení, kterým by velmi rozohnila tehdejší módní policii. Poté, kdy si nasadil na hlavu helmu, by ji ovšem nespasil ani nejmodernější módní výstřelek. Z neznámých důvodů jsem očekával, že se bude více snímek točit kolem událostí po spáchání činu. Místo toho člověk sleduje, co jejímu rozhodnutí předcházelo, takže jsem celou stopáž netrpělivě očekával, kdy už se konečně rozhodne zválcovat 20 lidí. Celý snímek je dokonalou ukázkou, kterak funguje šíření emočního jedu mezi lidmi. Skvěle se to podařilo vysvětli Jaroslavu Duškovi v 4 dohodách. Šlo v podstatě o to, že flusne-li na tatínka v práci nadřízený, tak na něj nemůže flusnou zpátky. Tatínek tedy flusne doma na maminku. Maminka flusne na nejstarší dítě. Nejstarší dítě flusne na mladšího sourozence. Takhle to pokračuje dál a dál, dokud je na koho flusat. V některých rodinách to odnese pes a v jiných děda. Olga neměla ani pejska ani dědu, takže si svůj flusanec schovala pro 20 náhodných lidí, kteří se v tu dobu procházeli po chodníku. Olga byla člověk, který se rozhodl býti nešťastným. Film velice pěkně vykresluje její psychologický profil. Její samotářství je v poměrně výrazném kontrastu s častými návštěvami tehdejších společenských akcí. Vysvětluji si to tak, že na těchto místech se její tělo poohlíželo pouze po občasných sexuálních aktivitách se stejně chybně orientovanými slečnami. Vkus měla celkem dobrý a páni režiséři si tyto lesbické scény celkem vychutnávali. Chvilkami jsem si připadal, jako při sledování nějakého lesbického porna, které samozřejmě nesleduji, neboť jsem puritán. Velice se mi líbily její dopisy, které byly velmi pravděpodobně reprodukcemi skutečných dopisů. Olga byla sečtělá a občas zazněla i velice pěkná myšlenka. Třeba, že žádný člověk není schopen přesně porozumět druhému. Každý máme jedinečný myšlenkový systém a podle tohoto systému dešifrujeme zachycené informace. Jinými slovy, když vám někdo něco povídá, tak si z toho odnesete úplně nebo částečně něco jiného, než se vám dotyčný pokoušel říct, neboť informaci přefiltrujete právě podle nastavení vašeho mozku. Olga měla v tomto ohledu obzvlášť odlišný mozek. Nerozuměl ji prakticky nikdo a nebylo v jejích silách, aby ani ona porozuměla společnosti kolem ní. Na světě není moc místa pro prosazení se lidí, kteří se nedovedou přizpůsobit. Potom není divu, že se cítila právem jako otloukánek a udělala to, co udělala. Její motiv byl zřejmý. Chtěla, aby po světě běhalo méně otloukánků a vybrala si hlasitější cestu a udělala této komunistické káře tu nejlepší reklamu, než kdyby si skočila někdy odpoledne pod rozjetý kolejáček a pouze znepříjemnila den několika stovkám lidí spěchajícím do práce. Už proto, že o jejím činu vznikl film, může svoji misi považovat za splněnou. Tedy částečně. Otloukánci byli, jsou a budou. Že se občas někdo rozhodne vystřílet plnou třídu svých spolužáků, nebo restauraci plnou lidí, nechť je živým důkazem. K zamyšlení mě snímek rozhodně přivedl. Líbil se mi po audiovizuální stránce. Zejména audio bylo kouzelné. Snímku jakákoli hudba absolutně nechyběla. Emoce ve mne film však nevyvolal naprosto žádné, což je velká škoda a hlavní důvod, proč nejsem schopný dát 4 hvězdy. Dalším důvodem nechť je poměrně významný výskyt nezajímavých scén.

plakát

Křížová cesta (2014) 

Spoilery! Typický Haneke. Statická kamera, dlouhé záběry a snad kolem 15 střihů. Něco takového natočit musela být zejména pro herce obrovská fuška. Stačilo udělat během jedné cca 8minutové scény větší chybičku a celá scéna se musela opakovat. V tomhle bych hrát opravdu nechtěl. Celý příběh je prostě fantastický. Už úvodní scénka naznačuje, že půjde o něco mimořádného. Nejvíce se mi líbilo, když pán kněz pronesl kouzelnou větu, kterou se snažil obhájit násilné šíření křesťanství, a to, že křesťané válčí za šíření lásky k bližnímu svému. Zvláštní paradox. Snímek vynikajícím způsobem zachycuje vnitřní boj dospívající dívky, která musí (časem podlehne a chce) být zároveň absolutní křesťanskou a zároveň podléhá svody, které každou zdravou mladou dívku provází. Velice dobře o tom vím! Svérázná výchova matky má cosi do sebe. S jejím přístupem nehrozí, že bude mít z dcery kurvu. Nicméně je takřka zaručeno, že bude mít z dcery blázna. Myšleno v tom ohledu, že se její dcera bude chovat jinak než 99 % populace. Praktikovat tento styl výchovy bylo možné bez většího rizika v době, kdy se takhle vychovávala většina dětí. Celé křesťanství je vybudováno na velice sympatických morálních zásadách, které dokáží strachem formovat dobré lidi z lidí, kteří by z vlastní vůle dobrými lidmi být nedovedli. Dokonce souhlasím s nepřímo řečeným tvrzením, že když už někdo vyznává jakékoli náboženství, tak by měl vyznávat toto náboženství v plném rozsahu a držet se opravdu všeho, co mu jeho náboženství doporučuje, radí a přikazuje. Pokud se člověk drží pouze těch zásad, které mu dodržovat nevadí a ty, se kterýma má problém, vesele ignoruje, tak takový člověk se nemůže považovat za vyznavače náboženství, ale je to sprostý pokrytec. Hlavní hrdinka takový pokrytec být nechce a v podstatě jím být ani nemůže. Fanatické prostředí ji dožene až k takovému extrému, kdy se rozhodne složit obrovskou obě za svého mladšího bratra. (Spolusledovatelka by se za mě prý neobětovala!) Závěr byl vynikající. Zázrak nebo náhoda? To záleží zřejmě na tom, jak moc věříte ve věci mezi nebem a zemí. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR.

plakát

Klaun k popukání (2012) 

Zcela typický koncept. Děti někomu v mládí ublíží (konkrétně někoho zabijí) a dotyčný vstane z mrtvých a po letech přijde dětem vše vrátit i s úroky. Dokonce se na druhé straně naučil nějaké ty "kouzla", která mu během života absolutně nešla. Čistokrevná komedie, kde se divák může těšit na řady velice originálních zabití. Už po úvodu je člověku zřejmé, jak se to bude celé vyvíjet a jak to celé dopadne. Film nemá ani minimální potenciál diváky čímkoli překvapit. Opravdu vsází pouze na humor, který někdy funguje a někdy zase ne. Celkově jsem se zásadněji nenudil, proto dávám alespoň slabší 3 hvězdičky.

plakát

Humpback Whales (2015) 

40 minutový pobyt pod hladinou oceánů s přerostlými savci. Moc nechápu, proč velrybí lov doprovázely archaické záběry, když není žádným tajemství, že se jejich lov táhne dodnes. To byla ovšem jen taková kratší vsuvečka. Dokument je o oslavě těchto živočichů. Největší dojem na mě udělala animace velrybí spolupráce při lovu potravy, která dokázala, že ta zvířátka jsou prudce inteligentní. Dokonce i jejich společný jazyk má charakteristické prvky a věřím, že nebude dlouho trvat a podaří se dešifrovat, co přibližně si sdělují jazykem jejich interpretace symbolů. Super byla i ukázka, kolik práce dá takovou velrybu osvobodit. Krásné podmořské záběry a meditační hudba vytvořily velmi příjemnou atmosféru. Doporučuji při sledování zvolit tu nejvyšší možnou kvalitu.

plakát

Dekalog - Dekalog VII (1990) (epizoda) 

Spoilery! Sonda do netradiční polské rodiny, kde matka ukradne své, tehdy, nezletilé dceři dceru, aby ji umožnila pohodové dostudování, čímž poruší 7. přikázání. Děj je zasazen do doby, kdy se již zletilá dcera rozhodne ukradnout si svoji dceru po letech zpět. Jako v každém správném Dekalogu, i tady dojde k trestu. Nejstarší paní si sice zachová vnučku za svoji dcerku, ale přijde o tu svoji skutečnou. Příběh mě až tolik nezaujal, proto střílím jen 3 hvězdy.

plakát

Zamilovaný duch (2005) odpad!

Já se mám vážně skvěle. Snímky rozhodně nesleduji v nějaké náladě, ve které bych měl sklony k tomu, že bych nedovedl docenit jejich nezpochybnitelnou úžasnost. K Indii mám také veskrze pozitivní vztah. Když se řekne Indie, tak si představím spoustu Indů koupajících se ve vlastních i nevlastních fekálií, které řece Ganze denně odevzdávají a ona je na oplátku oblažuje blahodárnými účinky. Ti odvážnější z této vody vaří a ti úplně největší frajeři z dané řeky dokonce pijí. Frajer se tam pozná snadno. Obvykle umírá o pár desítek let dříve než ti bohatší, kteří si mohou dovolit život na vysoké noze a třeba i účast v nějakém špičkovém indickém filmu. Filmu, jako jsou například 3 Idiots. Ten film mi vyvstane na mysl kdykoli si Indii vybavím. Naprosto luxusní záležitost. Tohle bohužel úžasný film nebyl, i když se dá najít s dříve zmíněným filmem pár společných znaků, které jsou pro indické filmy typické: nekonečná barevnost, potoky slz, spousta hudby a spousta nevhodně načasovaných tanečních čísel. Bohužel, narozdíl od dříve zmíněného snímku, tento disponoval krajně otravným pohádkovým dějem o zamilovaném duchovi, který se umí proměnit v ptáka, ve veverku, a dokonce si zvládne vykouzlit velblouda. Místo toho, aby si vykouzlil vlastní slečnu, kterou by měl jen pro sebe. Tak vleze do zelí strašně sympatickému pánovi, který odjel na služební cestu vydělávat penízky. Duch pána zastoupí i na manželském loži a zajistí, pevně věřím, paní panně neposkvrněné početí. Duši bývají samozřejmě nesmrtelní, takže jakmile paní zemře, tak si pravděpodobně najde další nenaplněnou duši. Duch je totiž evidentní kurevník. Dalším nesnesitelným faktorem byly hojně se vyskytující písně, které byly nositelkami tak strašně debilních textů, že by stálo za to se pozastavit nad duševní rovnováhou člověka, z jehož pera či péra vzešly. Osobně se přikláním k druhé verzi. Působilo to dojmem, že byl k jejich tvorbě použit nějaký generátor náhodných slov. Osobně lituji překladatele, který vytvářel k písním titulky. Dále lituji veškerých zvířat, zejména velbloudů, že se něčeho takového vůbec musela účastnit. Před zhlédnutím jsem měl poměrně vysoká očekávání. O to více jsem z celého filmu zklamán. Otřesná záležitost. Bohužel se budu muset uchýlit ke třetímu odpadu v řadě. Nevím, co se to s filmy stalo! Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka harfuska.

plakát

Polibek upíra (1988) odpad!

Spoilery! Dost lidí tu spekuluje, či byla negřice skutečně upír. Odpověď na tuto otázku je v podstatě zakomponovaná už v barvě její kůže. Upíři bývají bílí. Bez výjimek. I přes toto dogma ovšem věřím, že tohle byl film o psychopatovi, jehož psychopatství bylo ještě více umocněno tím, že byl pokousán upírkou. Netvrdím ovšem, že se v nějakého upíra skutečně měnil. V tom se podepsalo opět jeho psychopatství. Na celém filmu se mi líbil v podstatě jen mladý Nicolas, kterému to tady výjimečně docela seklo a rozhodně věřím, že nejedny trenky při pohledu na něj navlhly. Děj je ovšem krajně nezajímavý. Ani moc nechápu, proč někdo něco takového vůbec napsal? Čeho se tím snažil dosáhnout? Koho chtěl dotyčný oslnit? Kdyby se v hlavní roli objevil herec bez charisma, tak tento film není v modrých, nýbrž v černých číslech. Přiznám se, že jsme museli se spolusledovatelkou určitou část filmu zrychlovat, neboť byla extrémně zlá. Dívat se dá bez újmy na zdraví, přibližně na poslední třetinu, kdy Nicolasovo psychopatství nabírá monstrózních rozměrů. Zbytek byl absolutní sračka a filmové dno. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka harfuska.

plakát

Dear Mr. Gacy (2010) odpad!

Spoilery! Na pozadí filmu je příběh, který by si určitě zasloužil, aby o něm byl napsán nejeden článek. Tohle filmové zpracování je ovšem zcela žalostné. Absolutně bez nějakého dramatického náboje. Sledujete krajně nesympatického hlavního hrdinu, který se snaží o ponoření se do duše ještě nesympatičtějšího pána. Ke všemu oba herci vypadají jako teplouši. To byl ovšem pravděpodbně i záměr, neboť tak vypadaly i skutečné osoby, které měli herci ztvárňovat. Většina filmu je o navazování kontaktu dvou teploušů. Jednoho, který se vymlouvá na to, že je bisexuál. A druhého, který si nechce připustit, že je teplouš. Zjistil to až později a není divu, že spáchal sebevraždu. Kdo by taky chtěl žít s tím pocitem, že se mu líbí olizovat pánská tajná místa. Starý Gacy je ke všemu perverzní úchylák a radí svému dopisovacímu teplometu, aby oteplil svého mladšího bratra. Tento snímek je vůbec ten nejteplouštější, jaký jsem viděl. Trumfl i Zkrocenou horu. V momentě, kdy se konečně objeví na scéně výhružky, se začíná alespoň něco dít a už jsem během sledování fyzicky netrpěl. Celkově se ovšem odpadu neubráním. Hlavní vinu přičítám naprosto amatérské a nezajímavé formě podání. Až na pár momentů je to vážně o ničem.

plakát

Vesmírná Scratastrofa (2015) 

Jediný dobrý úsek z celé páté doby ledové. Konečně budou už i malé děti informovány o tom, že se celý Vesmír zformoval proto, že Scrat nemohl dohonit svůj oříšek. Kreativní a poměrně vtipná záležitost. Škoda, že to bylo tak krátké. Pokud se chystá další Doba ledová, tak bych ocenil, kdyby se točila celá kolem Scrata.