septic

první tři povídky jsou ultra shit a to říkám jako člověk, který kapelu do nějakého roku 2002 žral. Ale The sick room je kurevský masterpiece! Uspokojení, které to vyvolalo mé duši, mne samotného děsí

celkově o něco horší než samotné Aumateur night, právě o délku stopáže a snahu dát tomu myšlenku. Tomuto právě víc seděla absence děje a zpracování v povídku. Já jsem fanouškem hororů v ne zcela klasickém slova smyslu. Lekačky mi kazí dojem a mám raději atmosféričtější konstantní práci s hlavou diváka. Taky to není sice případ ani jedné z těchto verzí, a právě proto dávám 50%. Já nevím, ale něco mi na tom strašně sedí. U původního scénáře z V/H/S této povídky jsem měl stejně uspokojivý pocit jako při sledování Sick roomu z Cradle of Fear. U obojího podle mně zbytek povídej stojí za hovno

film celkem v pořádku, uvážím-li zkušenosti a prostředky. Scény nebyly až příliš zdlouhavé v jednotlivých místnostech, jako tomu bývá u podobných snímků. Co mě hodně mrzelo byla zvuková stránka. Zasadit do filmu jen jednu tichou atmosférickou kulisu je značná degradace. Ne, že by to film dokázalo nějak vyšvihnout, ale sluch je vjem, který velmi silně propůjčuje atmosféru. Jediné, co mi přišlo matoucí, že když člověk někoho vykuchá a rozřeže, aby ho snědl, tak použití vidličky už je v ten moment irelevantní. Na druhou stranu jsem se dozvěděl jak dlouho trvá někoho umlátit botou na vysokém podpatku. Je to krávovina, ale odpad si to rozhodně nezaslouží, i když i ty moje 3 hvězdy jsou dost štědré

kamera, atmosféra všechno super, ale pátou hvězdu zasloužila první scéna s nočním viděním!

možná si tohle ani ty dvě hvězdy nezaslouží, ale musím uznat, že ze všech špatných zpracování příběhů Edgara Allana Poea (a že jich je nemálo) je tohle nejlepší. Rozumný střih, sytost obrazu, scénérie. Dokonce i ta nesmírná epičnost ubohosti herců velmi nízké divadelní úrovně, jak jsem v jeho zfilmovaných povídkách zvyklý, zde není tak výrazná a otravná. Ani ty masky mrtvých nebyly nejhorší, akorát jejich chování bylo nesmírně hloupé a vytrácelo to na jakékoli atmosféře. Mít to 40 minut, docela by to ušlo (z pohledu člověka, který má zálibu ve špatných filmech)

bylo to úplně stejně otravné a nudné jako třetí filmový Pán prstenů

poprvé shlédnuto 2016 pod vlivem cannabinoidních látek a mohl jsem se posrat smíchy! Dokonale vyvážený humor

já se docela nasmál, i přestože trapné a otravné prvky zdaleka převládají. Rozhodně jsem nepotřeboval vidět půl stopáže thajce ve spodním prádle

vizuál je fajn (maskérna, kostýmy, kamera), ale jinak je to standartní dvouhvězdičťák. Třetí ale dodávám za slušnou mladou Eastwoodovou a I' ve been working on the railroad v podání Keitha Lonekera

je to vlastně celé supr, i když to má spoustu much. Soundtrack je povedený, Kutcher sice na facku, ale nemůžu upřít herecký talent. Ale hlavně mě krká, že se mi nelíbí ani jeden z natočených závěrů filmu. Snad má něco málo do sebe ten, kdy své milované na dětské oslavě řekne, ať táhne do prdele